Poslední měření expertů z České geologické služby v bezprostředním okolí polského hnědouhelného velkolomu Turów za rok 2021 ukazují, že i když loni na Liberecku pršelo normálně, vody v českých podzemních zdrojích dále ubývalo. Pro hydrogeology, kteří doposud neuměli přesně odlišit, jaký vliv na pokles hladin mělo předchozí sucho a jaký blízký důl, jsou to cenná čísla. Potvrzují dosavadní předpoklady, že soustavný úbytek vody v dotčených českých vrtech a studnách je způsoben z větší míry právě blízkostí několikakilometrové důlní jámy.

Kvůli plánovanému dalšímu rozšíření lomu a obavám obyvatel z ohrožení zdrojů pitné vody, prachu i hluku vede Česko s Polskem spor, který dokonce skončil u Soudního dvora Evropské unie. Ohledně rozporů mezi oběma zeměmi v úterý jednala ve Varšavě česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou. Schůzka však dopadla bez zřetelného výsledku, smlouva uzavřena nebyla.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Máme čerstvé údaje z našich pozorovacích vrtů za loňský rok, ty nejnovější jsou dokonce z minulého týdne. Ukazují, že v okolí příhraniční osady Uhelná hladiny i během loňského, srážkově normálního roku dále klesaly. Je tady přitom důležitý zdroj zásobování místních obyvatel pitnou vodou, který je dolem Turów nejvíce ohrožený,“ uvedl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Menší výšku vodních sloupců zaznamenali hydrogeologové podle Venery zejména u hlubších vrtů, mezi dubnem 2021 a letošním lednem byl největší rozdíl u jednoho z nich 2,5 metru. U dalšího z vrtů hladina klesla za posledních osm měsíců o 82 centimetrů, celkově však mezi dubnem 2020, kdy prakticky skončilo sucho, a lednem 2022 o 11,10 metru. Na dalších hlubokých sondách naměřili hydrogeologové menší rozdíly, u nich se hladiny snížily za rok méně než o metr, u mělčích většinou méně než půlmetr.

Problémy s dolem Turów

Česko odmítlo rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów kvůli vlivu na životní prostředí, zejména na zdroje vody v pohraničí, už v roce 2019. Polsko se ale brání, že důl i blízkou elektrárnu potřebuje kvůli své energetické bezpečnosti. Na záměru proto trvá a tamní ministerstvo klimatu dokonce v březnu 2020 o šest let prodloužilo firmě koncesi na těžbu. V dubnu 2021 navíc povolilo těžbu do roku 2044. Důl by se měl rozšířit z 26 až na 30 kilometrů čtverečních.

Na českou stranu se v květnu loňského roku postavil unijní soudní dvůr, který Polsku nařídil zastavit těžbu až do urovnání sporu. Polská vláda ale zastavit těžbu odmítla a soud jí za to udělil pokutu pět set tisíc eur denně (13 milionů korun).

Praha a Varšava nyní připravují mezivládní dohodu, podle které by Polsko mělo investovat asi 1,1 miliardy korun do ochranných opatření i budování nových vodovodů.

Vláda polského premiéra Mateusze Morawieckého však před jednáním s novou českou reprezentací, které se konalo toto úterý, přitvrdila, když podle polských médií nabízí jako kompenzace na opatření a na budování vodovodů jen poloviční částku a chce na Česko podat žalobu u mezinárodního rozhodčího soudu ve Stockholmu. 

„Za loňský rok byly poklesy díky tomu, že normálně pršelo, nižší než v suchých letech. Více se to projevilo u mělčích vrtů, které jsou na srážkách více závislé. Úbytky však pokračovaly. Je tak zřejmé, jak podstatný a trvající vliv je blízkost dolu. V současné době jsou tady hladiny podzemní vody na historickém minimu,“ uvedl Venera. Celkový průměrný pokles mezi roky 2014 a 2021 činil podle dat České geologické služby v hlubších vrtech 8,15 metru.

Významné úbytky vody hlásily v předchozích letech i Severočeské vodovody a kanalizace, které provozují klíčový zdroj vody pro oblast Hrádku nad Nisou. Tím je právě 80 metrů hluboký vrt v osadě Uhelná. Za loňský rok ale zatím nejsou údaje k dispozici. „Rok 2021 ještě nemáme vyhodnocený,“ sdělila HN technická ředitelka firmy Jana Michalová.

Voda z českých zdrojů mizí i po vybudování větší části podzemní stěny, která vzniká mezi polským dolem a českou hranicí. Více než kilometr dlouhá síť vrtů hlubokých 120 metrů, které polští těžaři naplní nepropustným materiálem, směsí jílu a cementu, má podle polských expertů české zásoby podzemní vody ochránit. Čeští experti jsou ale kvůli přetrvávajícím úbytkům vody k efektu stěny skeptičtí. „Pokračující zrychlené poklesy hladin neukazují žádné pozitivní účinky budované podzemní stěny. Česká strana stále není plně přesvědčena o její dostatečné hloubce a rozsahu,“ stojí v dokumentu z loňského května podepsaném ředitelem České geologické služby Zdeňkem Venerou a jeho spolupracovníky.

Pochyby o účinku stěny má i hydrogeolog Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM Josef Datel, který ovlivnění zdrojů v oblasti posuzoval pro právnickou organizaci Frank Bold Society. „Stále se obávám, že může podtékat. Chybí data, která by dokazovala, že může fungovat. Navíc nemůže chránit před odtokem vody z území kolem Uhelné, protože je umístěna více než tři kilometry na severozápad a v jiné hloubkové vrstvě, než by bylo třeba,“ upozornil.

Státní polská energetická společnost PGE, která důl i blízkou elektrárnu vlastní, už vloni vyjádřila vůli k případným úpravám parametrů zdi. Musí však podle polských expertů být jasně doložené, že jsou třeba.