S Ruskem jednejme, ale jen tvrdě. To je jediný přístup, kterému rozumí, říká německý historik

Západ nemusí vzhledem k Rusku vymýšlet nic nového – úplně stačí, když se bude držet přístupu, který fungoval v době studené války. V rozhovoru s HN to říká německý historik Stephan Kieninger. „Klíčovým ponaučením je to, že bychom měli k Rusku přistupovat se strategickou tvrdostí. Nesmíme mu ustupovat, nesmíme se jím dát zastrašit. Ale zároveň musíme být vždycky připraveni k dialogu. Na tomto přístupu není nutné nic měnit. Je to Rusko, kdo musí změnit své chování,“ říká Kieninger. A zdůrazňuje, že ruští politici lžou, když tvrdí, že v minulosti dostali slib, že se NATO nerozšíří o bývalé komunistické státy. „Ruská bezpečnostní politika je stále založená na tradičním konceptu, že mezinárodní řád je k Rusku nepřátelský a že Rusko potřebuje ovládat své sousedy, protože jen tak bude bezpečné,“ vysvětluje Kieninger. 

HN: Dostalo Rusko někdy slib, že se NATO nerozšíří o bývalé komunistické země?

Ne. Spojené státy ani NATO nikdy nic takového neslíbily. Ruský prezident Putin tvrdí, že bývalý americký ministr zahraničí James Baker vyloučil rozšíření NATO v únoru roku 1990, když slíbil, že aliance nerozmístí žádné vojenské jednotky na území ‚východního Německa‘. Ale jeho prohlášení se netýkalo zbytku střední a východní Evropy. V únoru 1990 se o rozšíření NATO vůbec nemluvilo. Vždyť ještě pořád existovala Varšavská smlouva. Sovětský vůdce Michail Gorbačov nikdy nepožádal o slib, že se NATO nerozšíří. Šlo mu o to, aby od Západu dostal velkorysou ekonomickou pomoc – což se stalo.