Bylo snadné kritizovat Apple a Google, že se proti Putinově agresi nepostavily rychle a razantně. Nyní je jasné, proč technologické giganty zvolily opatrný postup a reagovaly až v souvislosti s americkými sankcemi vůči Rusku. Silný důvod jim dala událost z loňského září, kdy obě firmy zablokovaly přístup k aplikaci Alexeje Navalného, která měla koordinovat protestní hlasy v ruských parlamentních volbách.
K odstranění aplikace došlo během několika hodin poté, co agenti ruské státní bezpečnosti přišli do soukromého bytu vysoké manažerky Googlu v Moskvě s ultimátem: aplikace během 24 hodin zmizí, nebo manažerka půjde do vězení.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDetaily o událostech, které vedly k vytvoření „zákona o rukojmí“, který po 13 největších technologických firmách vyžadoval zřízení pobočky v Rusku, přinesl deník The Washington Post. Nyní je zřejmé, že šlo o způsob, jak stupňovat tlak na odpůrce Putinova režimu hrozbou právních postihů a skrytou hrozbou fyzické likvidace manažerů firem.
O intenzitě nátlaku a rizicích svědčí i to, co následovalo v září 2021 v případě Googlu. Firma ženu přesunula do hotelu pod falešným jménem s cílem chránit ji díky přítomnosti hotelové ochranky a velkého množství lidí. Nepomohlo to. Stejní agenti, údajně z FSB, se o něco později objevili v jejím pokoji a připomenuli jí, že čas běží. Zatímco informaci o tom, že ruské úřady vyhrožovaly Applu a Googlu, zveřejnil už v září deník The New York Times, informace o pronásledování vybraných manažerů se na veřejnost dostávají až nyní.
Technologický svět má potenciál poslat Rusko zpět do doby kamenné. Jeho reakce na válku je ale pomalá a opatrná
Podobnou zkušenost měl i nejmenovaný představitel Applu a ve výsledku obě firmy mafiánským taktikám podlehly a v reakci na výhrůžky aplikaci odstranily.
Nešlo přitom o ojedinělé incidenty. Podle listu Washington Post Putin svůj tlak na technologické firmy stupňoval a systematicky se snažil zlikvidovat technologické nástroje, které používají odpůrci režimu. Rusko začalo omezovat přístup k Facebooku a Twitteru a snažilo se likvidovat i lokální nezávislá média, což se mu v souvislosti s invazí na Ukrajinu v podstatě podařilo schválením zákona, který cenzory neschválené informace o „speciální operaci na Ukrajině“ trestá až patnácti lety vězení.
Ochota Applu a Googlu ustoupit Kremlu je pochopitelná. Dlouholeté vězení nebo potenciálně horší osud vysoce postavených manažerů není zpráva, kterou by šéf firmy chtěl sdělovat zaměstnancům nebo rodině dotčeného.
Problém s jednáním velkých technologických firem je ale v tom, že do rizika šly vědomě. Google měl morální výhodu, když se stáhl z Číny v době, kdy jeho motto Don’t be evil (nebuď zlý), vzniklé na přelomu tisíciletí, ještě nebylo jen vzpomínkou na skromné začátky Googlu v garáži Susan Wojcické. Rusko Googlu připadalo jako „rozumnější“ trh, ale nejpozději v roce 2014 bylo zřejmé, že to pro informační firmu není ideální obchodní prostředí . Přesto firma neodešla. A neodešla ani poté, co vysoce postavená manažerka firmy měla návštěvu agentů FSB u sebe doma a následně v hotelovém pokoji.
Apple skrupule neměl ani v Číně, kde spolupracuje s úřady a přenechává jim zpracování dat čínských uživatelů. Tamní trh byl pro Apple dlouho naprosto zásadní a často rozhodoval o tom, jak dopadnou firemní výsledky. Čína je ale sofistikovanější a obchodní vztahy nejsou tak jednostranné jako v Rusku. Apple Čínu potřebuje kvůli výrobě telefonů a přináší tak do země investice – k těm se Apple ostatně zavázal v utajované smlouvě s čínskou vládou.
Nedá se čekat, že by po zkušenosti z Ruska Apple a další firmy odešly z Číny, na hospodářských výsledcích se podepíše samotný odchod z Ruska, Čína je přitom pro Apple větší trh. Google ale ukázal, že i bez Číny se dá dostat k rekordním ziskům. A bez výhrůžek svalovců z FSB nebo čínské rozvědky.
Pozice Číny ale po ekonomické izolaci Ruska ještě posílí, už nyní přitom západní firmy i politici přemýšlí o tom, nakolik bylo rozumné Číně přenechat tolik technologických informací a vybavení výměnou za přístup k levné pracovní síle. A bez zboží z Číny by Evropě mohlo být ještě hůř než bez plynu z Ruska, a celý rok, nejen v zimních měsících.
