Za sedm tisíc korun si před lety koupil Jan Martínek bezdrátová sluchátka v e-shopu Alza. Ke koupi ho přesvědčilo i to, že si za 1400 korun mohl přikoupit prodlouženou záruku – místo běžných dvou let na plných pět. Jenže když se sluchátka po čtyřech letech porouchala a on je v prodloužené záruční době reklamoval, neuspěl.

Alza mu oznámila, že vlastně nešlo o záruku, ale „pouze“ o pojištění, a odkázala jej na pojišťovnu, s níž měla uzavřenou smlouvu. A ta řekla, že oprava je neúčelná, a nabídla mu jen vrátit polovinu sumy – hodnotu, kterou po čtyřech letech používání měla. Tedy zcela jiného plnění, než by bylo u záruky. 

Martínek se proto obrátil na soud a požadoval, aby mu Alza doplatila 3200 korun jako rozdíl toho, co mu zaplatila pojišťovna a co stála sluchátka. U soudů ale zatím neuspěl. Navíc ho spor už stál 80 tisíc korun. Přesto hodlá pokračovat.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Nejde mi o moje tři tisíce. Jde mi o princip, aby se něco takového nedělo,“ vysvětluje pražský bankéř s tím, že bojuje i za ostatní spotřebitele. V žalobě totiž především chce, aby e-shop, který loni utržil 45 miliard korun, s uvedenou praktikou úplně přestal. A zdržel se „nekalé soutěže spočívající v nabízení pojistného produktu pod klamavým označením prodloužená záruka“, jak požaduje v žalobě. Alza na svých stránkách inzeruje, že podobných „záruk“ prodala již přes sto tisíc. 

Prvoinstanční Městský soud v Praze ale jeho žalobu loni v březnu zamítl. Argumentoval tím, že dole na stránce, která slibovala prodlouženou záruku a opravu či výměnu porouchaného zboží po dobu pěti let, byl proklik na odkaz „pojistné podmínky“.

„Zákazník je tedy jasně informován o tom, že se jedná o pojistný produkt,“ konstatoval soud v Praze. „Pozorný a průměrný spotřebitel je schopen vyhodnotit, že v případě sjednání pojištění není hrazeno vždy a vše,“ dodal s tím, že se dá navíc očekávat „určité reklamní přehánění a nadsázku, jimž spotřebitel neuvěří“.

Sám Martínek ale oponuje. „Soud uznal tvrzení Alzy, že reklama může být trochu nadsazená. Ale tady je to čistá lež, slibovali prodloužit záruku ze dvou na pět let. Ale ve skutečnosti vám prodají jiný produkt, než je záruka,“ říká.

„Pracoval jsem 17 let v investičním bankovnictví, mám dvě vysoké školy a na tom e-shopu mi to připadalo jednoznačné. Ani já jsem takovou klamavou reklamu neprohlédl. Lze předpokládat, že podobně jako já se tak nechá oklamat drtivá většina zákazníků,“ popisuje Martínek.

Navíc si není jist, jestli opravdu na webové stránce, na níž prodlouženou záruku objednával, byl nějaký odkaz na pojištění. „Vůbec si na to nepamatuji a bohužel printscreen jsem si tehdy neudělal,“ líčí s tím, že soud vycházel při rozsudku z fotografie obrazovky z roku 2020, tedy pět let po koupi.

Podobný názor jako Martínek má i společnost dTest, která se zabývá ochranou spotřebitelů. „Nejde o obvyklé nadsazené reklamní přehánění, ale o zavádějící označení produktu, které zákon zakazuje,“ je přesvědčena ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Martínek proto podal proti rozhodnutí Městského soudu odvolání, ale neuspěl. Verdikt nyní potvrdil i odvolací soud, který poukázal navíc na to, že Alza není jediná firma, která tento způsob marketingu používá. „Na trhu internetových obchodů s elektronikou jde o produkt soutěžiteli běžně užívaný,“ konstatoval Vrchní soud v Praze, podle něhož tak o nekalou soutěž nemohlo jít.

Podle sdružení dTest ale soudy odklonily pozornost od podstaty sporu – tou podle něj je, nakolik je v pořádku, když firma zastřeným označením produktu zvyšuje jeho prodejnost. „Právě tomuto jednání soud poskytl ochranu a zaštítil se tím, že je to očividně nadsazený marketing, a navíc to dělají všichni na trhu,“ uvádí Hekšová s tím, že takový názor nelze akceptovat.

Alza tvrdí, že je vše v pořádku, a poukazuje na to, že její postup již v obdobném případě prověřovala Česká obchodní inspekce. A žádné pochybení nezjistila. Podle inspekce si ale Alza její nález nevykládá správně.

„Nebylo to tak, že jsme neshledali pochybení. V tom konkrétním případě se firma Alza rozhodla, že dané zařízení zákazníkovi opraví na své náklady. Neprokázali jsme proto nekalou obchodní praktiku,“ vysvětluje mluvčí inspekce Jiří Fröhlich. Podle něj nyní obchodní inspekce plánuje kontrolu, při níž se chce zaměřit právě na poskytování produktů, jako je prodloužená záruka.

Ani Martinkův případ ještě nekončí. Rozhodl se v boji dál pokračovat a nyní chystá dovolání k Nejvyššímu soudu. „Veškerá judikatura se zabývá tím, nakolik má být zákazník obezřetný. Zatím nevíme o judikatuře, která by se zabývala tím, jestli má obchodník právo při inzerování svých výrobků prostě lhát,“ konstatuje Martínek.