Dosud zemědělské podniky skupovali téměř výhradně sami zemědělci a budovali větší a větší skupiny, v čele s Agrofertem. V posledních deseti letech se majiteli farem čím dál častěji stávají movití tuzemští průmyslníci a podnikatelé, včetně těch nejbohatších – Radovana Vítka, Pavla Tykače nebo Tomáše Němce. Loni koupila farmy s několika tisíci hektary i investiční skupina J&T. Nyní do tuzemského zemědělství vstoupil další typ investora – fond spravující peníze větší skupiny lidí.

Založila ho Kateřina Zychová, která 13 let pracovala pro významné investiční banky v čele s JP Morgan, pod svou investiční společností Verdi Capital. Kvalifikovaným investorům s minimálním vkladem jeden milion korun se Verdi fond farem otevře od července. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle Zychové se agrobyznys vyplatí především pro svou stabilitu a odolnost vůči krizím. Díky dotacím z národních a evropských rozpočtů se jeví jako dlouhodobě ziskový. Vedle toho bude profitovat z tlaku na lokálnost a snahy států o potravinovou soběstačnost.

„Zemědělské komodity a potravinová soběstačnost se i v návaznosti na covid a válku na Ukrajině staly klíčovými tématy. Ceny, zejména pšenice, v současné situaci raketově rostou. Investice do farem, které mohou tento trend pozitivně promítnout do svých tržeb a zvýšit tak svou ziskovost, proto vnímáme jako lukrativní,“ vysvětlila jednapadesátiletá podnikatelka, která šéfuje i představenstvu společnosti GHR miliardáře Tomáše Krska.

Horizont nového fondu je pět až sedm let. Investoři mohou své prostředky vybrat po pěti letech bez poplatku a bez nutnosti výnos zdanit. Fond nyní vlastní podíl ve třech českých farmách s rozlohou 2600 hektarů půdy, které do něj vložila sama Zychová. V následujících letech plánuje koupit další farmy s celkovou investicí jedné miliardy korun a chce se zaměřit na distribuci vlastních výrobků, jako je maso, mléko nebo jogurty. Na ně budou mít investoři ve fondu slevu.

Investiční fondy v českém zemědělství působí už několik let, ale dosud se zaměřovaly na nákup půdy. Nákup podílů ve farmách je podle Zychové v Česku ojedinělý. „Cílem je zvýšit hodnotu zemědělských farem pomocí jejich restrukturalizace a efektivního řízení. To je naše největší know-how. Nespoléháme se pouze na pasivní růst cen podkladových aktivit, jako je půda,“ míní investorka.

Fond do portfolia vybírá zejména malé a střední farmy, které se zabývají rostlinnou a živočišnou výrobou s důrazem na ekologii a udržitelnost. To odpovídá také klimatickým cílům Evropské unie i dotační politice Česka, která má v příštích letech zvýhodnit drobné farmáře před velkými podniky

Hodnotu farem chce Zychová zvednout jejich modernizací, využitím odpadového tepla, instalací solárních panelů nebo hledáním nových zdrojů tržeb. Vidí, že mnoho farmářů nemá kapacitu vyřídit si dotace, což pracovníci fondu se zkušenostmi v zemědělství, řízení farem i investičním bankovnictví udělají za ně. 

Při tom platí, že zbohatnout je dál možné také na stále dražší zemědělské půdě. Podle údajů společnosti Farmy.cz činila loni průměrná tržní cena 294 tisíc korun za hektar půdy, což je meziroční nárůst o 16,1 procenta. Spolu s tím také meziročně vzrostl zájem o akvizice farem a zemědělských podniků. Větší poptávka byla hlavně mezi nezemědělskými a drobnými investory, kteří půdu považují za dobrou ochranu svého kapitálu před inflací.

Zemědělský svaz je vůči tomuto druhu podnikání skeptický. „Důležité je, aby byl k podnikům přímý vlastnický vztah. Obecně investiční fondy v zemědělství vnímáme negativně. Je to cizí prvek, anonymní osoba a nevíme, kdo za tím stojí. Navíc základním principem u fondu je vytvořit zisk,“ okomentoval situaci mluvčí svazu Vladimír Pícha. 

Podobně i Stanislav Hejduk z brněnské Mendelovy univerzity vnímá vztah investičních fondů k půdě jako prostředek k maximalizaci zisku. Obává se také tlaku na krátkodobý zisk, který omezuje investice šetrné k přírodě. U těch se totiž návratnost projeví až za pět a více let.

Zychová naproti tomu vyzdvihuje, že postupná akvizice dalších farem a jejich rozkvět jsou pozitivním impulzem pro rozvoj regionu, kde se nacházejí. „Dvě ze tří farem vlastníme v západních Čechách, kde je krajina místy stále velmi zanedbaná. Jednu z nich už provozujeme v biorežimu a postupně ji zvětšujeme: oblast zbavujeme náletových rostlin, uvažujeme o rozšíření honitby a postavení skleníků. Zvažujeme také výrobu sušeného ovoce, což je činnost, která má v regionu tradici.“ Sama teď tráví čas i za volantem traktoru, na který si dělá řidičský průkaz.