Rusko sice čelí tvrdým západním sankcím, ale ty bolí spíše Evropany či Američany, kteří je zavedli. Opakují to často kritici tohoto kroku, mezi nimiž je například maďarský premiér Viktor Orbán. Ten přitom všechna tato opatření zavedená v rámci Evropské unie podpořil. Nyní ale prohlásil, že Rusové svou ropu a zemní plyn prodávají Číňanům, takže západní sankce selhávají. Realita je ovšem jiná, jak v podrobné analýze vysvětluje tým pěti ekonomů z prestižní americké Yaleovy univerzity. „Sankce ruskou ekonomiku ochromují katastrofálním způsobem,“ tvrdí ve více než stostránkové studii.
Autoři pak pro širší publikum sepsali shrnutí svého výzkumu pro časopis Foreign Policy. Podle nich ohledně fungování sankcí existuje celkem devět hlavních mýtů, které chtějí vyvrátit. Jedním z nich je i zmíněné Orbánovo tvrzení ohledně toho, že Rusko pro svůj zemní plyn a ropu nachází nové zákazníky v Asii, na prvním místě v Číně. Data ukazují, že to je pravda jen ve velmi malé míře.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNení tajemstvím, že Rusko potřebuje dovážet například spoustu technologií nebo průmyslových výrobků, protože je schopné je produkovat jen ve velmi omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin ale opakuje, že západní sankce na tyto dodávky Rusko neohrozí, protože je stát nahradí dovozy z jiných koutů světa.
Jenže k ničemu takovému nedochází, naopak – čínský vývoz do Ruska je nyní oproti letošnímu lednu nižší o více než 50 procent. „Zdá se, že dokonce i pro čínské firmy je důležitější to, aby neporušily západní sankce, než že zastavením vývozu přijdou o své ruské zákazníky,“ konstatují ekonomové pod vedením profesora Jeffreyho Sonnenfelda. Sedminásobně více než do Ruska vyváží Čína do Spojených států. Případný postih ze strany Američanů by ji tak stál mnohem víc, než kolik by mohla případně vydělat na vývozu do Ruska.
Dalším mýtem ohledně sankcí je to, že dopadají silněji na občany států EU a dalších západních zemí než na Rusy. Byť je v Evropě i v USA vysoká inflace a dá se čekat, že lidé kvůli tomu budou utrácet stále méně, v Rusku je situace výrazně horší, byť Kreml tvrdí opak. Auta podražila zhruba o 40 procent, hotely či restaurace o více než polovinu, elektronika asi o čtvrtinu. Spoustu zboží si navíc Rusové prostě nekoupí – prodej zahraničních automobilů se propadl zhruba o 95 procent.
To nejhorší Rusko potká až poté, co západní sankce skončí. Zažije totéž, co Česko po pádu komunismu
Sankce se zásadně dotýkají i velké části těch výrobků, které jsou Rusové schopni vyprodukovat sami. Nový model auta Lada obsahuje díly pouze z Ruska nebo od jeho spojenců – takže mu chybí airbagy, systém ABS zabraňující zablokování brzd, satelitní navigace nebo systém na omezení emisí.
„Rusko možná získá nějaké ukrajinské území, ale kolik to bude ruské občany stát? Bude se jim žít jako v dobách Sovětského svazu,“ upozorňuje profesor John Bryson z Birminghamské univerzity.
Spojené státy, země EU, Kanada nebo Japonsko zmrazily Rusku zhruba polovinu devizových rezerv, tedy asi 300 miliard dolarů. Moskva ovšem nadále získává významné příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Tento rok nejspíš půjde řádově o nižší stovky miliard dolarů či eur.
Podle některých analytiků tak Kreml rozhodně nemá problém s penězi. „Putin má problémy s vedením války. Ale nemyslím si, že prohrává v ekonomické válce,“ napsal Wolfgang Münchau, šéf analytického serveru Eurointelligence.
To je ale podle týmu ekonomů z Yaleovy další mýtus. Výdaje na válku a na různá domácí opatření, jako třeba zvyšování důchodů, jsou tak vysoké, že ruský státní rozpočet nejspíš letos skončí s dvouprocentním schodkem. A to navzdory velmi vysokým světovým cenám ropy a zemního plynu. Rusko si přitom kvůli sankcím nemůže půjčovat na světových trzích, ale „rozpouští“ své rezervy. Od začátku války takto utratilo už 75 miliard dolarů z 300 miliard dolarů, které mu po zavedení sankcí zbyly.
Několik ekonomů už také dříve poukázalo na to, že Rusko sice má vysoký přebytek obchodní bilance, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem. To ale neznamená, že by státy EU svými platbami za ruskou ropu a plyn financovaly ruskou válku proti Ukrajině. Za peníze, které Moskvě proudí, totiž Kreml kvůli sankcím nemůže nakoupit to, co by k vedení války potřeboval, tedy technologie nutné k výrobě či opravě zbraní a podobně.
Západ tedy sice nefinancuje ruskou válku. Kdyby ale Moskva příjmy z prodeje ropy a plynu neměla, život běžných Rusů by válka poznamenala ještě mnohem víc než dosud. Tyto platby tedy pomáhají snaze Kremlu udržovat v zemi sociální smír. Státy EU se chtějí do konce roku zbavit 90 procent ruské ropy. Bez ruského plynu se ale ještě minimálně několik let neobejdou.
