Svět se musí začít připravovat na možnost „klimatické konečné“. Tvrdí to tým vědců z cambridgeského Centra pro studium existenciálních rizik ve své nové studii, kde se zabývali tím, jak moc špatně může globální oteplování dopadnout. A přišli na to, že vyloučit nejde ani ten nejhorší scénář znamenající vymření lidstva. Tím se ale dosud zabývali jen sci-fi spisovatelé, vědci skoro vůbec.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Je zde dost důvodů věřit, že klimatické změny se mohou stát katastrofálními, a to i při mírném oteplení. Klima hrálo roli v každém masovém vymírání, pomohlo k pádu impérií a utvářelo historii,“ uvádí vedoucí výzkumu Luke Kemp. Zároveň upozorňuje, že pohroma nemusí nastat jen přímo zvyšováním teploty, ale může vyvolat finanční krize, války či další pandemie.

Současný trend v produkci emisí skleníkových plynů by způsobil zvýšení globální teploty do roku 2100 o 2,1 až 3,9 stupně Celsia. Při dodržení současných závazků by to bylo sice méně, ale pořád o 1,9 až 3 stupně Celsia. Vlády téměř všech zemí se v roce 2015 v Paříži zavázaly udržet nárůst teploty výrazně pod hranicí dvou stupňů, ale aktuální cíle na to zatím stále nestačí.

Přitom i oteplení o dva stupně může být velmi nebezpečné. Takové teploty na Zemi nebyly přes 2,6 milionu let, takže člověk neměl šanci je zažít. „I tyto optimistické scénáře vedou Zemi na nebezpečné trajektorie,“ uvádí vědci ve své studii. Reálné zvýšení globální průměrné teploty o tři stupně by například znamenalo, že do roku 2070 budou přes dvě miliardy lidí žít v oblasti extrémního horka, tedy s průměrnou roční teplotou přes 29 °C. Ta je nyní téměř výhradně na Sahaře, kde žije 30 milionů lidí.

Navíc i mírným oteplením se může odstartovat pád domina, který problémy prohloubí. Například roztáním permafrostu se uvolní do ovzduší metan, což je skleníkový plyn silnější než oxid uhličitý. Častější požáry amazonského pralesa uvolní přímo oxid uhličitý a kvůli chybějícím stromům ho bude prales méně zachytávat.

Extrémním příkladem je konec stratokumulů neboli slohokup. Tento druh mraků připomíná valouny a zakrývá velkou část zemského povrchu. Podle práce vědců z amerického Caltechu ale při nárůstu množství oxidu uhličitého nad 1200 částic na milion přestanou existovat vhodné podmínky pro vznik stratokumulů. Tím by se povrch ohřál rovnou o osm stupňů, v subtropech, kde jsou tyto mraky nejčastější, dokonce o deset stupňů. V současnosti je hladina CO2 třetinová, podle vědců ale takový scénář do konce století při aktuálním trendu emisí reálně hrozí.

Přímý dopad oteplování není jediný problém tohoto scénáře. „Do roku 2070 by tyto teploty a společenské a politické dopady přímo zasáhly dvě jaderné velmoci a sedm laboratoří s režimem maximální ochrany, kde se zkoumají ty nejnebezpečnější patogeny,“ uvedl Čchi Sü z Nankingské univerzity, který se na výzkumu podílel.

Podle autorů analýzy hrozí, že problémy, které by teď normálně šly zvládnout, se mohou změnit v pohromu, když vinou oteplování nebude například v daném místě funkční vláda. Zvyšuje se tak podle jejich výpočtů pravděpodobnost selhání jaderné zbraně či úniku nebezpečných virů nebo bakterií.

Vědci navíc upozorňují, že oteplováním nejvíce postižené oblasti jsou zároveň ty, které jsou dnes nejchudší či jinak nejzranitelnější. To může mít za následek další války. Spory mohou nastat také mezi velmocemi o to, kdo bude moct vypouštět více škodlivých emisí či jak se lidstvo zachrání, než bude příliš pozdě.