Nižší daně ze zaměstnaneckých akcií? Na změnu tlačí zástupci byznysu i Piráti, návrh může být do konce roku

Konkrétní návrh zákona by mohl být hotový do konce roku. Svaz průmyslu na něm spolupracuje mimo jiné s právníkem a členem Legislativní rady vlády Bohumilem Havlem. „Téma jsme zatím probírali hlavně s velkými společnostmi, ale změnu chtějí i malé podniky, které v začátcích často nemají dost zdrojů, aby odměnily své zaměstnance,“ říká Havel. Spolu s viceprezidentem svazu Radkem Špicarem se kvůli tématu chce po prázdninách znovu sejít s podnikateli a pak také se zástupci vlády.  

Největší problém u zaměstnaneckých akcií se týká jejich zdanění. Na příjmy z firemních podílů dnes stát nahlíží jako na příjmy ze zaměstnání. Pracovník se v době nástupu do firmy dohodne na tom, že například za pět let získá určitý objem akcií za předem stanovenou cenu. Pokud se podniku daří, je tato částka obvykle výrazně nižší než ta tržní.

Ve chvíli, kdy zaměstnanec výhodně tyto akcie nakoupí, musí rozdíl proti aktuální ceně zdanit. A to včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Povinnost platí také pro firmu, která mu akcie prodá. Když se zaměstnanec rozhodne po čase podíl v podniku prodat, musí příjem zdanit znovu, tentokrát jako příjem z kapitálu. Tomuto zdanění se vyhne jen v případě, že podíl drží alespoň tři roky. 

Společnosti proto zaměstnanecké akcie příliš nepoužívají nebo hledají jiné způsoby, jak zdanění minimalizovat. Pracovníkům například akcie dají pouze virtuálně. Mezi akcionáři firmy tito lidé nefigurují, jen mají ve smlouvě uveden nárok na tuto odměnu.

Z Ústí do světa na druhý pokus. Tenhle vlak už si nenecháme ujet, věří v GoodAccess

14. 5. 2022 ▪ 7 min. čtení

O změně zákona a nastavení jasných pravidel se začalo více mluvit už loni na jaře. Zástupci startupových asociací poslali tehdejší vládě Andreje Babiše (ANO) výzvu, kde navrhovali několik opatření. Ta by podle nich pomohla oživit ekonomiku a zároveň podpořila začínající podnikatele. Právě potřeba změn v oblasti zaměstnaneckých akcií byla jedním z hlavních požadavků.

„Za tu dobu jsme se ale nikam neposunuli, což je smutné,“ říká Zuzana Picková, výkonná ředitelka Czech Private Equity and Venture Capital Association. Tedy jedné ze čtyř organizací, které loni výzvu podepsaly. „Téma chceme znovu zvednout na podzim, a pokud bude úprava pravidel od Svazu průmyslu smysluplná, tak se k ní připojíme,“ dodává Picková. 

Změna zatím nepřišla ani přesto, že jsou nyní ve vládě strany, které loni slibovaly udělat vydávání zaměstnaneckých akcií výhodnější a jednodušší. Jejich „zatraktivnění“ slibuje vláda jednou větou dokonce i ve svém programovém prohlášení z letošního ledna. 

Důvodem je jednak fakt, že vládu aktuálně daleko víc zaměstnává současná rekordní inflace, energetická krize a další dopady války na Ukrajině. Roli však hraje i zdrženlivý postoj ministerstva financí. Změna ve zdanění zaměstnaneckých akcií by totiž mohla znamenat nižší příjmy státního rozpočtu. 

„Případné daňové zvýhodnění je třeba posuzovat také z pohledu daňové neutrality. Jakékoliv osvobození od daně specificky mířené na zaměstnanecké akcie představuje novou daňovou výjimku. Ty chce ministerstvo financí dlouhodobě spíše redukovat,“ uvádí mluvčí ministerstva Šimon Blecha. „Z takové výjimky by navíc dominantně těžily velké zavedené společnosti a nové podniky s větším počátečním kapitálem. Nikoliv však malé firmy na začátku podnikání, pro které zpravidla nejsou zaměstnanecké akcie typickým nástrojem,“ dodává.

Nižší zdanění zaměstnaneckých akcií podporují z vládních stran hlavně Piráti. „Dokonce jsme ve straně už připravili základní návrh změn, o kterém teď diskutujeme se Svazem průmyslu. S finální verzí pak společně půjdeme na vládu a budeme přesvědčovat ministry, aby jej schválili,“ říká bývalý pirátský poslanec Martin Jiránek, který aktuálně působí na ministerstvu pro místní rozvoj jako poradce ministra Ivana Bartoše (Piráti).

Variant, jak problém se zaměstnaneckými akciemi v tuzemsku vyřešit, je aktuálně několik. Jednou z nich může být způsob, který se používá třeba v USA, Velké Británii nebo v pobaltských státech. „V okamžiku, kdy tam zaměstnanec akcii získá, se neděje nic. Daně platí až ve chvíli, kdy podíl někomu prodá,“ uvedl dříve pro HN Tomáš Ditrych, partner advokátní kanceláře Mavericks.

Podle dat Evropské federace pro zaměstnanecké vlastnictví akcií drželi loni zaměstnanci podíl v rekordní hodnotě 433 miliard eur. To je 3,13 procenta hodnoty 2826 největších společností na kontinentu, které se průzkumu účastnily.  

V Česku loni podíl ve své firmě drželo 4237 zaměstnanců. To je asi o dvě stovky méně než před deseti lety. Velikost jejich podílu odpovídá 2,1 procenta majetku daných společností, což je přibližně stejně jako v sousedním Německu. Ve Francii naopak zaměstnanci drží akcie odpovídající 4,5 procenta hodnoty firem.

Akcie svým zaměstnancům v tuzemsku nabízí třeba Rohlík.cz a od letoška třeba také Česká spořitelna. „Program se skládá ze dvou částí. V té první může každý zaměstnanec získat bezplatně akcie mateřské Erste Group Bank ve výši 350 eur jako benefit. Druhou částí je pak zvýhodněný nákup akcií ve výši 250 až 7000 eur. Pokud se zaměstnanec rozhodne do akcií investovat vlastní prostředky, bezplatně mu podle výše investovaných peněz přidáme další akcie,“ vysvětluje mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík.