Rodiče dětí do věku osmi let by už příští rok mohli mít klidnější léto. Místo převážení dětí mezi babičkami, tábory a kamarády by si mohli o prázdninách vzít delší volno, které by jim částečně zaplatil stát. Počítá s tím směrnice Evropského parlamentu o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (work-life balance), kterou parlament schválil již před třemi lety. Jednotlivé členské státy ji měly implementovat do začátku letošního srpna, Česko to ale nestihlo.

A o tom, jak bude vypadat česká úprava dané směrnice, se vládní koaliční strany stále dohadují. Jasné je zatím jen to, že zaměstnaní rodiče menších dětí budou mít nárok na dva měsíce volna navíc. Na tom, jak a kdy si ho budou moct vybrat, ale shoda aktuálně není. V mlze pak zůstává i to, kolik stát zaměstnanci během volna vyplatí. Ve hře je 60 až 70 procent platu, částka ale bude zastropována. Ani výše limitu pro lidi s vyššími příjmy ale na stole v tuto chvíli není.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Evropská komise chtěla návrhem podpořit zlepšení vztahů v rodině. Dva měsíce volna měly být určené hlavně pro toho rodiče, který o děti primárně nepečuje, v Česku tedy hlavně pro otce. Podle směrnice by si volno mohl vybrat kdykoliv do osmi let věku dítěte. V Česku chtějí představitelé koalice, aby směrnice pomohla rodičům v létě, kdy nemají na děti hlídání. Podle odborníků to ale jde proti smyslu celého opatření a neřeší to nastolení větší rovnováhy v péči o rodinu.

„Zatím na tom není přesná shoda. My podporujeme, aby to bylo pro rodiče co nejvíce flexibilní, abychom umožnili čerpání třeba i po půl dnech a žena by se mohla vzdělávat, pracovat nebo dělat cokoliv jiného,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle ní je smyslem směrnice povzbudit otce, aby byli s dětmi a posílil se tak jejich vztah. „Je prokázáno, že to má vliv na lepší vztahy v rodině, nižší rozvodovost a celkově to zlepšuje postavení žen. Po předchozí dohodě se zaměstnavatelem je to skvělá šance, jak podpořit i částečné úvazky,“ říká Richterová.

Jenže cestou, kterou si komise představovala, zřejmě Česko nakonec nepůjde. Po debatách v koalici přišli totiž lidovci s návrhem, že by se u nás mohla využít směrnice k pomoci rodinám s překlenutím na letní prázdniny, kdy děti nechodí do škol a školek. „Zejména samoživitelky mají veliký problém pokrýt letní prázdniny svojí dovolenou. Existují i případy, kdy před prázdninami musí dát výpověď v práci, aby se přes léto mohly starat o své děti,“ říká předsedkyně Komise pro rodinu a rovné příležitosti Marie Jílková (KDU-ČSL). 

Podle některých koaličních stran by si zaměstnanci neměli vybírat volno po dnech, protože to bude komplikované a zmatečné pro firmy. „Čeká nás přetlačovaná, to je jasné. Na komisi někteří poslanci vykřikovali, že to bude chaos pro firmy, ale podle mě je to příležitost i pro seniory, mohli by nahradit zaměstnance, kteří budou doma s dětmi,“ říká místopředsedkyně Komise pro rodinu a rovné příležitosti Nina Nováková (KDU-ČSL).

Proti rozložení volna na jednotlivé dny jsou třeba Starostové. „Nemyslíme si, že by to po dnech bylo pro zaměstnavatele úplně komfortní. V koalici tuto otázku řešíme, musíme to nastavit hlavně ve vztahu k zaměstnavatelům,“ říká Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), která za stranu řeší sociální témata.

Podle ní je důležité vyřešit také to, s jakým předstihem bude muset zaměstnanec plánované volno nahlásit. Ve hře je měsíc před nástupem na dovolenou, ale definitivní to ještě není. „Doposud podpora směřovala do tří, maximálně čtyř let věku, ale to nejsou děti, které by se o sebe mohly samy starat. Proto vítáme, že se rozšiřuje prostor pro rodiče, aby mohli být doma s dětmi i později,“ dodává Vaňková.

Koalice nyní také řeší, jak odstupňovat množství volna podle věku dítěte. Například rodiče sedmiletých dětí tak nebudou moci v okamžiku platnosti zákona vyčerpat celé dva měsíce, ale jen část. „To musíme ještě vyřešit, s odstupňováním počítáme,“ říká Richterová. Zaměstnavatel bude moci volno odmítnout, ale jen v odůvodněných případech. 

To vítá Unie zaměstnavatelských svazů, ale například Hospodářské komoře se implementace směrnice nezamlouvá. Podle ní přinese zaměstnavatelům administrativní zátěž, a to tím, že budou muset evidovat, kolik volna ještě zaměstnancům zbývá. Zhorší podle ní i cash flow, protože dávka bude vyplácena prostřednictvím zaměstnavatele a následně proplacena Českou správou sociálního zabezpečení.

Někteří odborníci návrhy koalice kritizují, česká verze podle nich nabourává smysl celého opatření. „Účelem je, aby se otcové více zapojili do péče, aby rodičovská péče po narození dítěte byla více rozložena mezi oba rodiče. Když chceme ale vyřešit problém s hlídáním o letních prázdninách, nezapojíme otce,“ říká Eliška Kodyšová, ředitelka společnosti Aperio pro zdravé rodičovství. Proto také navrhli ministerstvu práce a sociálních věcí, aby volno navíc měli jen rodiče dětí do čtyř let. 

S tím souhlasí i Klára Cozlová z nevládní organizace Gender studies. Podle ní směrnice cílila hlavně na to, aby se vyrovnala péče mezi oběma rodiči. „Využíváme směrnici k tomu, abychom vyřešili jiný problém,“ poznamenává Cozlová. Odborníci kritizují i to, že návrh míří jen na zaměstnance. „Máme tu spoustu lidí, kteří pracují na OSVČ, podnikatele, mladé studenty, není to tak malá skupina, abychom je mohli pominout,“ vysvětluje Kodyšová.