Během léta se náš projekt fotovoltaické elektrárny zasekl, v mezičase jsme se proto vrhli na další věci důležité pro snižování spotřeby energií. Zateplení střechy je skvělý, rychlý a docela levný zlepšovák. Topení klimatizací pak nahradí nedostatková tepelná čerpadla. Sen o vlastní elektrárně jsme přitom nevzdávali, potýkali jsme se ovšem s různými nepříjemnostmi.
Zaprvé jsme si museli připlatit. Vyšší cena za solární zdroj se nicméně vyplatila. Necelé dva týdny od uzavření smlouvy a zaplacení objednaných služeb dorazily dvě dodávky a dva osobáky – a začaly se dít věci. Stačilo jedenáct hodin čistého času od příjezdu aut k podpisu předávacího protokolu a samotnému pohledu na funkční fotovoltaický systém vybavený kromě jiného i postapokalyptickým nouzovým vypínačem elektrárny.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNež jsme se dostali k první rozsvícené žárovce bez účasti ČEZ, byla to půlroční jízda. Kvůli nové střeše a hromosvodu jsme narazili na problém, který měl nevítaný následek. Kvůli platné legislativě bylo nutné se smířit s nižším výkonem panelů, které se vejdou na střechu. Čímž se dostáváme k další nepříjemnosti – nakonec jsme museli najít jiného dodavatele a připlatit.
Náhradní dodavatel přišel jako na zavolanou. Docela nečekaně ohlásil na konci srpna vstup do Česka polský podnik Columbus Energy. Ještě než jsem začal psát zprávu o nové konkurenci na domácím trhu, zadal jsem na čerstvě spuštěném webu poptávku. Trochu s nadějí, že nový hráč bude bojovat cenou – v Polsku je přece „všechno levnější“.
Marná naděje, už při ověřování informací pro článek o Columbusu jsem se dozvěděl, že zažité klišé platit nebude. Lákadlem firmy je rychlá instalace. U dražší varianty, která zahrnuje mimo jiné i vyšší stupeň přepěťové ochrany, slibuje podnik dodávku elektrárny do 30 dní od zaplacení zálohy.
Měsíc od zaplacení do elektrárny v domě je aktuálně bezkonkurenční rychlost, nejen mezi zavedenými firmami. Přestože se Columbusu v první polovině roku doma nedařilo nejlépe, je to velká veřejně obchodovaná společnost, která má snad solidní šanci na přežití po dobu delší než příštích pět let. Může to ale být samozřejmě naivní myšlenka. Columbus Energy má v Polsku i negativní recenze ohledně služeb po instalaci, zejména pokud zákazníci chtějí doplnit další panely, nebo protože se i v Polsku čeká na dodávky tepelných čerpadel.
Poptávku jsme sice poslali brzy, ale instalace musela počkat. Museli jsme nejprve dořešit odstoupení od původní smlouvy s předchozím dodavatelem. Mezitím přijel obchodní zástupce české pobočky Columbusu s kolegy z Polska, vylezli na střechu a proměřili ji, stejně jako technickou místnost. Během pár dní jsem dostal nabídku řešení.
Nabídek fotovoltaické elektrárny jsem viděl od února asi dvacet, ale tahle byla zdaleka nejpodrobnější. Zahrnovala i 3D model střechy s komíny. To je důležité, i částečné zastínění panelů může dramaticky ovlivnit výrobu elektřiny.
Samotná nabídka, respektive modelování a simulace, vznikla v Polsku, zaslané materiály obsahovaly nějaká zapomenutá polská slovíčka. Ale rozdíl byl hlavně v tom, že firma navrhovala menší instalaci, která odpovídá stávající spotřebě, tedy pět kilowatt-peaků výkonu na střeše vůči necelým pěti megawatthodinám spotřebované elektrické energie za poslední rok. V Polsku jsou menší elektrárny běžné.
Můj požadavek na maximální možný výkon s tím, že chci elektřinou v létě chladit, na jaře a na podzim přitápět a ohřívat vodu místo plynem, tak reflektovala druhá varianta projektu. Maximum je ovšem jen 7,03 kilowatt-peaků místo původně uvažovaných 9,9 kWp. Počítat musím i s dalšími ztrátami kvůli postavení panelů v úhlu 11 stupňů místo strmějšího úhlu. Důvod je jednoduchý – bezpečnost.
Dobrou zprávou alespoň je, že všechny panely míří na jih. Předchozí dodavatel po úpravách navrhl variantu s výkonem panelů osm kWp, ale na ose východ–západ, což by výrazně omezilo výrobu v průběhu dne, a nejvíce mezi říjnem a březnem. Celoročně je rozdíl skoro jedna megawatthodina ve prospěch menší instalace namířené na jih. I kdyby cena elektřiny klesla zpět na pět korun za kilowatt-peak, je to pět tisíc korun k dobru za rok, za životnost elektrárny sto tisíc... Jednoduchá matematika.
Elektrárna od společnosti Columbus Energy nicméně stojí více než to, co jsme měli ve smlouvě s firmou fotovolty. Za rychlost se platí – zvolili jsme dražší verzi Pro, která zaručuje instalaci do 30 dní od zaplacení zálohy. Není to jediná výhoda, dražší varianta obsahuje navíc několik bezpečnostních prvků, a hlavně o pět let delší, tedy patnáctiletou záruku na celý funkční systém elektrárny. To je asi největší rozdíl proti ostatním nabídkám, které jsem viděl za poslední půlrok.
Je tam ovšem malý háček – aby záruka platila, je nutné každý rok absolvovat servisní prohlídku, která aktuálně stojí 2500 korun. Není to málo, ale i když mají panely a jističe samozhášecí konektory, přijde mi každoroční kontrola jako rozumný krok. Jen to pak bude chtít tlačit na její opravdu poctivé provedení.
Finanční rozvaha celé akce nicméně nevypadá tak dobře jako původní návrh z jara s o třetinu vyšším výkonem 9,9 kWp směrem na jih, ale s tím už se nedá nic dělat. Komíny bourat nebudeme a bez hromosvodu to také nejde. Podle realistického až pesimistického vývoje návratnosti se peníze vrátí za jedenáct let.
Rozvaha pracuje s exaktními čísly, která zahrnují všechny ztráty systému, mezi něž patří nabíjení a vybíjení akumulátorů či vlastní spotřeba měniče. Nepočítá ovšem s virtuální baterií nebo prodejem elektřiny za spotové ceny, přičemž podle simulace více než polovina vyrobené energie zamíří „zdarma“ do sítě.
Při současných cenících ČEZ a spotřebě domu vychází podle mých „optimistických“ propočtů návratnost na sedm let. Pomůže elektřina uložená do virtuální baterie a přechod z plynového ohřevu vody na moderní bojler s tepelným čerpadlem. Tato změna spolu s přitápěním klimatizací výrazně omezí i spotřebu plynu, který nám dodavatel od listopadu citelně zdražuje.
Všudypřítomné, nechtěné GoodWe
Systém Columbusu staví na kombinaci měniče GoodWe a baterií Pylontech, což podle mých dřívějších rešerší není nejlepší možná varianta. Zařízení konkurenční značky Solax má lepší parametry u zátěže na jednu fázi i jednodušší možnost zálohování domu pro případ výpadku distribuční sítě. GoodWe má však výhodu, že ho dodavatelé mají na skladech. Jako bonus lze brát i to, že jde o v Česku populární řešení.
Zápisky budoucího solárníka 8: Závistiví sousedé jsou pohroma, zkomplikovat mohou i stavbu elektrárny
Navržený systém počítá s plným zálohováním domu v případě výpadku. To je funkce, kterou střídač GoodWe sám nenabízí, ale v podání Columbus Energy se k tomu dá dotlačit. Jen potřebujete další rozvodnou skříň, která tuto variantu prodražuje. V základní ceně je pouze vyvedení tří zásuvek, ze kterých by pak bylo nutné rozvést po bytě prodlužovací přívody. V nouzi dobré, ale příplatek za pohodlí je lepší volbou, zvlášť když často pracuji z domu a výpadky tu jsou každých pár měsíců, o situacích při bouřkách nemluvě.
GoodWe ani nemá pokročilé možnosti řízení spotřeby energie jako Solax, na druhou stranu pro něj existuje hned několik řešení třetích stran. Uvidíme tedy, jak bude celý systém fungovat a zda bude stačit použití spotřebičů s odloženým spouštěním nebo jestli přejdeme na nějaký ještě chytřejší systém.
V každém případě zatím platí, že ekonomicky výhodnější je mít doma elektrárnu s virtuální baterií – to jde u ČEZ, zatímco u E.ON pouze v případě, pokud mají zákazníci fotovoltaiku od nich. PRE ani innogy virtuální baterii nenabízí.
Nejčastějším zdrojem kritiky GoodWe ale není ani tak samotný střídač. Frustrace uživatelů se týkají softwaru, respektive cloudové služby SEMS Portal se stejnojmennou aplikací. Výrobce se při přihlášení omlouvá, že za horší odezvou služby stojí nestabilní mezinárodní internet. Asi by však stačilo, kdyby data nemířila na servery do Číny, ale využívala Microsoft Azure, Google Cloud nebo Amazon AWS.
Panely a další prvky systému nejsou až tak důležité – většina z těch na trhu má téměř identické parametry. Hlavní je jejich účinnost, která se pohybuje mírně nad 20 procenty, přičemž na revoluci se zatím čeká. Rozdíly ve výkonu panelů jsou tak dané jejich odlišnými velikostmi. O vlivu umístění jsem se už zmínil – čím menší úhel, tím menší výroba, takže šikmé střechy jsou pro fotovoltaiku často lepší.
Našich 11° ale chrání panely před větrem, ze západu, odkud fouká, jsou z ulice neviditelné a nepřesahují atiku. I ze zahrady, kam se střecha sklání, je vidět jen růžek dvou panelů. Díky tomu je možné pro jejich ukotvení použít jen zátěž v podobě betonových dlaždic. Není třeba vrtat skrz střešní fólii.
Za den a dvě hodiny hotovo
Instalace samotná začala v pondělí 17. října, zvonek se ozval těsně po osmé ráno. Parta šesti montážníků instalovala panely na střechu a rozváděla kabeláž. Devatenáct panelů bylo na střeše dlouho před tím, než zapadlo slunce. Nejvíce práce měl ale elektrikář a revizní technik v jedné osobě, který musel zpracovat obsah několika velkých krabic.
Kromě standardního propojení jističe elektrárny musel nainstalovat a propojit s hlavním jističem také systém zálohování celého domu. V technické místnosti tak máme dva rozvaděče, mezi nimi samotný měnič a k tomu akumulátorovou věž tvořenou třemi patry baterií Pylontech Force H2. Nouzový vypínač je hned u dveří – má červené pouzdro a jasnou zelenou LED uvnitř. První den měla stejně jako rozvaděče ještě popisky v polštině, ale to se změnilo, což je svým způsobem škoda.
Elektrikáři se vrátili ještě v úterý – tentokrát v půl deváté i s dokoupeným materiálem. Chyběly jim pouze dvě krytky rohů lišt vedoucích kabely. Ještě zátěž na konstrukci panelů se kupovala první den v nedalekých stavebninách, ale to je standardní postup – je to objemný materiál, který se snadno a relativně levně dá koupit všude.
Při předávání jsem měl pouze hodně otázek k tomu obrovskému množství elektroinstalačních prvků a jednu spíše estetickou maličkost – průchod pro kabely zdí byl trochu větší než lišta, a elektrikáři s sebou neměli ani tmel, ani sádru. Takže na naší elektrárně budu mít i nějaký drobný podíl manuální práce, až se za rok či dva dostanu k tomu, že to napravím.
Anabáze začínajícího solárníka tím ovšem nekončí. Příště nás čeká software, který není tou nejlepší částí systému GoodWe. A také papírování a možnosti provozu elektrárny dříve, než dojde k očekávanému kouzelnému okamžiku – plnohodnotnému připojení elektrárny k distribuční síti ČEZ. Nebylo a nebude to bez nervů, protože bez nich to ani neumím. A sluníčka bude následující tři měsíce méně a méně.
