Pokud se Spojené státy nezačnou chovat jinak, veřejné mínění v Evropě se může obrátit proti podpoře Ukrajiny v její válce s Ruskem, varuje řada evropských diplomatů či politiků. A to proto, že důsledky ruské agrese dopadají na Evropu výrazně více než na Američany. Ti navíc dělají kroky, které zemím Evropské unie otevřeně škodí, stěžují si někteří evropští činitelé. „Američané, naši přátelé, přijímají rozhodnutí, která na nás ekonomicky dopadají,“ řekl serveru Politico Josep Borrell, šéf společné zahraniční politiky států EU.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekOstrá kritika některých amerických kroků přitom zní i ze zemí jako Česko nebo Německo, které jinak mají k USA tradičně blízko. „Pro EU to je nepřijatelné. Jde o extrémní ochranářské opatření proti dovozu z Evropy,“ prohlásil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) o americkém zákoně, který tamním občanům poskytuje například dotace na nákupy elektromobilů vyrobených v USA, ale nikoliv v Evropě.
Členské země unie si stěžují, že tento americký zákon je jasně diskriminační a odporuje pravidlům mezinárodního obchodu. S Američany vyjednávají o jeho úpravě, ale zatím je pouze malá naděje, že jim Washington vyhoví. Otázkou je, co v takovém případě Evropa udělá.
Země jako Francie, ale také Německo by chtěly, aby státy EU začaly dělat něco podobného jako Američané – tedy aby razantně zvýšily různé dotace či daňové úlevy pro své firmy. A aby tuto podporu poskytly hlavně evropským firmám. Dnes je to tak, že spotřebitel dostane v Evropě dotaci na jakýkoliv elektromobil, bez ohledu na to, kde byl vyroben. Země EU tedy, na rozdíl od Američanů, nediskriminují na základě původu výrobku. „Čína chrání svůj průmysl, Spojené státy chrání svůj průmysl, jen Evropa má dveře dokořán,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Nizozemsko nebo třeba Finsko však trvají na udržení co nejotevřenějšího mezinárodního obchodu. „Státy EU jsou rozdělené prakticky půl na půl,“ shrnul pro HN Tomáš Prouza, Síkelův poradce pro evropskou agendu a české předsednictví. Toto rozdělení podle Prouzy koncem minulého týdne ukázala schůzka ministrů zemí EU zodpovědných za obchod.
Na tom, že proti americkým krokům je něco nutné podniknout, se ale shodují všechny země. „Řada z nich na schůzce zopakovala, že americké plány jsou velkým rizikem pro evropskou ekonomiku,“ dodal Prouza.
Politici se obávají, že by například evropské automobilky mohly přesunout část výroby z Evropy do Spojených států, aby na štědré americké dotace na nákup elektroaut dosáhly. A to tím spíš, že v USA jsou také mnohem levnější energie než v Evropě. EU proto žádá, aby jí Američané ze svých nových pravidel přiznali stejnou výjimku, kterou už dostali Kanaďané a Mexičané. Totéž požaduje i Japonsko či Jižní Korea.
Na tom se země unie shodují, liší se však ohledně postupu pro případ, že jim Washington nevyhoví – nová americká pravidla začnou platit už od ledna. Zatímco Nizozemci a další by chtěli co nejdéle jednat, Francouzi žádají razantní odpověď. Česko jakožto předsednická země EU vystupuje neutrálně, ale není tajemstvím, že masivní dotační programy nepodporuje. „Vyhněme se závodům v dotacích, především s našimi přáteli,“ řekl ministr Síkela.
S tím, že je americký postup nepřijatelný, souhlasí Libor Žídek, odborník na mezinárodní obchod z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Washington podle něj zvolil postup, který „poškozuje hlavní spojence USA, a to v době, kdy by demokratické státy měly být pokud možno jednotné vzhledem ke světovému dění“.
Žídek ale varuje před tím, aby země EU reagovaly masivními dotacemi pro evropské společnosti a změnou pravidel pro zahraniční firmy. „Takové kroky vedou k pokřivení vnitřního evropského trhu, ničení konkurence a neefektivitě. EU naopak potřebuje konkurenci na společném trhu zintenzivnit.“
Vzájemný obchod EU a USA
Evropská unie a USA jsou největšími obchodními partnery. Objem vzájemného obchodu loni činil 1,2 bilionu eur (skoro 30 bilionů korun), což je nejvíc v historii. Obchodní výměna je tak o 10 procent vyšší než před pandemií koronaviru.
Zdroj: Evropská komise
Pokud se však státy EU nakonec rozhodnou jít cestou, kterou nejvíce prosazuje Francie, je podle Žídka klíčové, aby šlo o společný balík opatření na úrovni celé EU. Vůbec nejhorší by podle něj bylo, kdyby si své firmy mohla každá země unie podporovat podle libosti.
S tím souhlasí Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu za hnutí ANO, která se mezinárodnímu obchodu dlouhodobě věnuje a vždy byla pro co největší otevřenost. „Rozhodně nechci budovat pevnost Evropu a zpřetrhat transatlantickou vazbu. S USA jsme chtěli budovat užší partnerství a řešit tato témata společně. Ale pokud u Američanů tato vůle nebude, tak bude muset Evropa také myslet víc na sebe,“ řekla HN.
S Američany nyní o změně jejich pravidel jménem států EU vyjednává Evropská komise. Další schůzka bude 5. prosince a evropští politici mluví o tom, že už na ní by se mělo ukázat, jestli je dohoda s Washingtonem možná.
