V roce 1929 fyzik Fritz Houtermans využil zřejmě nejlepší balicí hlášku historie. V den, kdy měl schůzku s Charlotte Riefenstahlovou, totiž došel k zásadnímu objevu a pod hvězdnou oblohou tak mohl na rande prohlásit, že jako jediný člověk na světě ví, jak hvězdy svítí.
Na Riefenstahlovou to očividně zabralo a o dva roky později se vzali, ale i když se vědci snaží i jeho práci využít pro výrobu čisté elektřiny již 70 let, stále jsou velmi daleko.
Úterní průlom vědců z kalifornského výzkumného zařízení National Ignition Facility (NIF), na kterém se podílel i český fyzik Milan Holec, je významný krok. „Vstoupili jsme do nové oblasti fyziky hořícího plazmatu, kde vše nasvědčuje tomu, že jeho chování dobře rozumíme a je předvídatelné, což je pokrok proti loňskému experimentu. Předpokládám, že ještě během roku 2023 získáme energie třikrát více, což nám potvrdí, že se k čisté fúzní energii blížíme mílovými kroky,“ vysvětluje Holec, který jako počítačový fyzik vyvíjí přesnější modely fúzního plazmatu.
Potřebná revoluce se ale stále nekoná.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
