Pro někoho jsou silvestrovské oslavy svátkem plným barevných koulí na obloze, pro jiné jsou to kouřové mraky plné jedů. Přes 12 tun hořčíku, 10 a půl tuny barya nebo bezmála tuna titanu a půl tuny mědi – takové jsou odhady chemika Petra Klusoně a hydrochemika Martina Pivokonského z Akademie věd, co všechno se během konce roku dostane do vzduchu především v okolí měst, kde se rakety ohňostroje odpalují. Přesný monitoring, kolik podobných látek se do vzduchu na silvestra dostane, v Česku ale chybí. Zdravotní rizika jsou přitom podle vědců vysoká.
HN: S ohňostroji se do vzduchu dostávají jedovaté látky. Proč v raketách vůbec jsou?
Petr Klusoň: Běžnou součástí zábavní pyrotechniky jsou především kovy, které ohňostroji dávají barvu. Například dvojmocné ionty barya jsou užívány pro dosažení zelené barvy, dvojmocné ionty stroncia pro barvu červenou, dvojmocná měď v přítomnosti chloru pro barvu modrou, sodné ionty pro žlutou. Hořčík, zinek či draslík a další jsou součástí přítomných silných oxidačních činidel. Mezi ně patří chloristany a chlorečnany a některé peroxidické sloučeniny. Kolik se toho do ovzduší během přelomu roku dostane, můžeme jen odhadovat na základě bilančních výpočtů.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
