Během ohňostrojů lidé nevědomky vdechují mix jedů a karcinogenních látek, upozorňují čeští vědci

HN: Jak vysoké jsou koncentrace těchto látek oproti běžné situaci?

P. K.: Vypočítané množství na první pohled, rozložené na plochu celé republiky, nemusí vypadat nijak hrozivě, ale musíme si uvědomit, že se jedná o množství kumulované do jednoho, maximálně dvou dní v roce. Navíc je lokálně koncentrované na náměstí měst či volná prostranství v okolí. To má přímý dopad na provozovatele i pozorovatele ohňostrojů.

Martin Pivokonský: Abychom si mohli představit, co je myšleno vysokou koncentrací látek v ovzduší v krátký čas, můžeme se podívat na data ze zahraničí. Při 45minutové show během montrealského Festivalu ohňostrojů v roce 2008 se například množství barya oproti běžnému „pozadí“ v ovzduší zvýšilo 580krát.

HN: Takové hodnoty jsou i u jiných látek?

P. K.: U mědi jsou obvykle nižší, zvýšení bývá 70- až 90násobné. Podobné je to u stroncia a rubidia. Jsou i další příklady, třeba oslavy Guy Fawkes Day ve Velké Británii. Uvádí se, že při této jediné pyrotechnické show se vyprodukuje až 73 tun hořčíku, 65 tun barya, 10 tun stroncia, pět tun titanu a tři tuny mědi.

HN: Zatím mluvíme především o kovech; co dalšího se dostává do ovzduší?

P. K.: Kromě prvků a iontů prvků do prostředí proniká také značné množství toxických plynných produktů, jako jsou oxidy síry, fosforu, dusíku, a dále organické sloučeniny jako formaldehyd, acetaldehyd, butylacetát, rozličné organické hydroperoxidy, mohou vznikat chlorované uhlovodíky a polyaromatické uhlovodíky. Pyrotechnika tak kromě hluku, světelných záblesků a četných bezpečnostních rizik produkuje pozoruhodný chemický koktejl. Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ponětí. Posilvestrovská kocovina může být ve skutečnosti otrava ohňostrojovým smogem.

M. P.: U ohňostrojů jsou nejvíce zasaženi lidé, kteří jej přímo odpalují a pozorují zblízka. Chceme upozornit na to, že taková podívaná s sebou nese rizika, která nejsou ve společnosti příliš známá a nad nimiž se moc neuvažuje.

HN: Jak dlouho vydrží tyto látky rozptýlené v ovzduší a co se s nimi děje potom?

M. P.: To závisí na klimatických podmínkách, vysoké koncentrace mohou přetrvávat i spoustu hodin po ohňostroji. Nicméně i po „vymizení“ z ovzduší postupují sloučeniny uvolněné při explozi rakety dále do půdy a vody. Následně tak mohou vstupovat do potravních řetězců. Ve všech případech je však nutný důkladný monitoring, který je v současné době nedostatečný. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že většina lidí si myslí, že „to“ prostě „shoří“ a riziko není větší, než když se například opékají buřty u táboráku. Tyto látky samozřejmě z životního prostředí nikam „nezmizí“ a jeho kontaminace je trvalá.

HN: Pokud se látky z ohňostrojů rozptýlí do ovzduší, vody a půdy, kde mohou způsobit největší problémy?

P. K.: Z hlediska zdravotního rizika pro člověka je to především výskyt těchto látek v ovzduší a s ním spojené jejich vdechování. Z plic se následně dostávají do krevního řečiště a k jednotlivým orgánům a buňkám. Ohňostroje způsobují nárazové změny v koncentraci výše uvedených látek, což je toxikologicky významné, protože dochází k zatížení imunitního systému. Významný může být ale také spad na plochy, kde si hrají děti, třeba na kontaminovaném sněhu.

V obchodech Billa pyrotechniku nekoupíte. Prodej rachejtlí ukončila, ostatní řetězce se zatím nepřidaly

29. 12. 2022 ▪ 4 min. čtení

HN: Upozorňujete také na to, že nejvíce toxické jsou ohňostroje z nelegálních raket. Co je to za ohňostroje?

M. P.: Máme na mysli nelegální pyrotechniku, prodávanou pokoutně na tržištích, v určitých typech obchodů nebo na internetu. Značná část pyrotechniky může pocházet z těchto zdrojů. Pokud se například novoročního ohňostroje aktivně účastní každý desátý spoluobčan a počet odpálených raket na jednoho „střelce“ bude pět, znamená to neuvěřitelných pět milionů raket jen během jediné silvestrovské noci.

HN: Pojmem nelegální nemyslíte neproclené, ale nebezpečné, je to tak?

P. K.: Ano. V těchto produktech se vyskytují i prvky, které se v pyrotechnice nabízené v běžných obchodech nesmějí prodávat. V pyrotechnickém smogu se i tak vyskytují prvky jako lithium, arzen, chrom, nikl, kobalt, vanad, selen, lanthan, cer či antimon. Zajímavý je výskyt olova, jehož použití v pyrotechnice je samozřejmě v Evropské unii zakázané, což signalizuje právě nelegální pyrotechniku. Odhaduje se, že se v Evropě takto do ovzduší uvolní až 100 tun olova. Vezmeme-li v úvahu probíhající a zcela legitimní diskusi o zákazu olova v patronách pro účely myslivosti nebo olůvek při sportovním rybolovu, je nepochopitelné, že tyto emise nikoho netrápí. 

HN: Jaké koncentrace látek jsou povolené v legálních ohňostrojích?

M. P.: Nejde jen o koncentrace, ale především o to, že v legální pyrotechnice se řada látek používat nesmí. Nicméně i zcela legální pyrotechnika obsahuje látky, které značně zatěžují životní prostředí i zdraví lidí.

HN: Dá se udělat ohňostroj, který by nebyl škodlivý zdraví, životnímu prostředí ani zvířatům?

P. K.: Stručně řečeno nedá. Je to dáno tím, že tyto prvky jsou nezbytné pro dosažení hoření a barevných efektů ohňostrojů. Vzhledem ke všem látkám a jejich množství, o kterých jsme mluvili, představuje ohňostrojový smog velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem. Směs, která se jinak nemůže vyskytovat. Bohužel jsou však tato rizika zcela či téměř zcela ignorována nebo přinejmenším velmi podceňována. Běžný spoluobčan navíc vzhledem k naprosté absenci osvětové činnosti ani netuší, jak rizikovou činnost provozuje, případně jak nebezpečným směsím sloučenin jsou on a jeho blízcí, často malé děti, vystaveni.