Kladenské referendum proti hazardu bude mít opět dohru u soudu. Lidé si stěžují na obstrukce volebních komisí

HN získaly svědectví několika lidí i nahrávky, které popisují, že některé komise před lidmi zamlčovaly, že se referendum koná. V rozporu se zákonem i stanoviskem ministerstva vnitra velká část komisí obálky k referendu dávala hlasujícím až poté, co si o ně výslovně řekli.

Kladno se spojilo s hazardní firmou, bude přemlouvat lidi, ať jsou proti zákazu heren

13. 1. 2023 ▪ 5 min. čtení

Mluvčí radnice Vít Heral to označil za fabulace. „Nevím, co k tomu říct, takový poznatek nemám. Pokud jsou nějaké nesrovnalosti, budeme vycházet ze zápisů okrskových komisí,“ uvedl, ale přiznal, že zatím žádné zápisy neviděl. „Nicméně v komisích postupovali dle zákona,“ stojí si za svým. Později ale připustil, že mnozí členové okrskových volebních komisí si stěžovali na nepatřičný, až nezákonný nátlak a nevhodné jednání konkrétních osob ve volebních místnostech. „Je to předmětem šetření,“ dodal.

Zákon říká, že při souběhu voleb s referendem se má v obou případech postupovat stejně. O tom, jak má vydávání obálek vypadat, se přitom u ministerstva vnitra ujišťovala i senátorka za obvod Kladno Adéla Šípová (za Piráty). A ministerstvo jednoznačně napsalo, že se v případě souběhu voleb a referenda mají voličům v místnostech vydávat souběžně obě obálky. „Jen v případě, kdy volič při prokazování totožnosti jednoznačně sdělí, že například nechce hlasovat v referendu, tak aby člen komise vzal tento projev vůle na vědomí,“ napsalo ministerstvo.

„Stanovisko ministerstva nikdy nebylo doručeno oprávněné úřední osobě odpovědné za průběh voleb a ani na magistrát, proto se k tomuto nemohu vyjádřit,“ reagoval mluvčí Heral. Podle specialisty na správní právo Tomáše Nahodila, který je také autorem komentáře zákona o místním referendu, je ale zákon jednoznačný.

Vypsání referenda iniciovalo sdružení Kladno bez hazardu. A to je již rozhodnuté obrátit se na soud – podobně jako to udělalo, když radnice odmítla referendum uskutečnit. I hlasování o hazardu souběžně s prvním kolem prezidentských voleb totiž nařídil soud.

„Máme zmapované stovky případů i připomínky v zápisech okrskových komisí, kde jsme měli členy. Ti se snažili prosadit, aby obálky všem vydávány byly,“ řekla HN jedna z iniciátorek referenda Anna Gamanová. Podle ní ale byly tyto návrhy v komisích přehlasovány. V některých případech se komise hlasujících ptaly, zda chtějí obálku k referendu, jiné ani to, nezřídka chybělo řádné označení, že je zde referendum.

Že volby byly zmařené tím, že komise nedávaly lidem automaticky obálky a neinformovaly je o tom, že je možné hlasovat i v referendu, je přesvědčený i předseda jedné z okrskových komisí Jakub Valím. „My jsme lístky k referendu automaticky dávali a díky tomu jsme měli účast v referendu 53 procent. V okrscích, kde to nedělali, byla účast i pod 20 procent,“ říká s tím, že aby volební lístky automaticky nedávali, sdělovala pracovníkům komisí například vedoucí správního odboru magistrátu.

A potvrzují to i desítky lidí, kteří reagovali na výzvu senátorky Šípové, aby ji o případném maření referenda informovali. „O obálku a hlasovací lístek jsem si musel požádat. Na dotaz, proč jsem ho spolu s obálkou nedostal automaticky nebo jsem nebyl volební komisí dotázán, zda se chci referenda zúčastnit, mi bylo odpovězeno, že toto členové volební komise dělat nesmí,“ uvedl například Jan Bendl.

Podle právníka Nahodila mohlo dojít i ke spáchání trestného činu maření voleb či referenda. „Před každými volbami probíhá školení komisí. Pokud postupovaly v rozporu se zákonem a s tím, o čem je školili, mohl by tam být minimálně nepřímý úmysl,“ říká Nahodil.

Může tak dojít k tomu, že soud uzná hlasování za neplatné a přikáže uskutečnit referendum znovu. Uspořádat ho už za dva týdny, kdy je druhé kolo prezidentských voleb, ale nelze, ani kdyby soud o stížnosti rozhodl obratem. Oznámení o vyhlášení referenda musí totiž viset minimálně 15 dní předem na úřední desce. Dalšími volbami, se kterými by bylo možné referendum spojit, jsou pak až ty do Evropského parlamentu v roce 2024. K referendům přitom zvláště ve velkých městech chodí lidé většinou méně než k volbám, a naplnění 35procentní účasti je tak velmi nejisté.

Kromě Kladna hlasovali lidé o uplynulém víkendu v referendech na dalších jedenácti místech. S výjimkou Karlových Varů, kde se hlasování o budoucí podobě kolonády také účastnilo příliš málo lidí, byly výsledky ve zbylých místech závazné. V Dobříši či Praze-Řeporyjích se tak lidé vyslovili proti rozšiřování zástavby, v Pteníně na Plzeňsku proti stavbě větrných elektráren a v nedaleké Trnové a Krašovicích proti lomu na kaolín.