Je to jen chvíle, co jsme slavili první vyrobenou megawatthodinu v „redakční“ elektrárně. Na první velký milník jsme čekali přes čtvrt roku kvůli tomu, že jsme elektrárnu spustili v tom nejhorším období, pokud jde o intenzitu a délku slunečního svitu. Už za sebou ale máme celou zimu, skončil březen, a to s sebou nese milník další, ještě zajímavější než 1 MWh elektřiny z vlastní zahrádky. Pohled na soběstačnost domu s fotovoltaickou elektrárnou navíc tentokrát dostal nový náboj z Berlína a hodit se bude všem novým zájemcům o fotovoltaiku.
S přimhouřenýma očima můžeme za březen říct, že jsme byli konečně soběstační. Elektrárna za měsíc vyrobila přes půl megawatthodiny energie. To je trochu nad plánem, tedy více než ukazuje simulace, která počítá s dlouhodobým průměrem výroby.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDíky tomu, že je slunce výše a dopadá na naše panely s nízkým sklonem příměji, dosáhli jsme konečně také na nominální výkon elektrárny. Dokonce ho překročili. Náš solární „Temelín“ několikrát, ale vždy krátkodobě, vyráběl více než 7,4 kW při jmenovitém výkonu panelů 7,03 kW.
K energetické soběstačnosti ale nestačí, když panely zachytí dost slunce. Energii je nutné využít. Aby to šlo i ve chvíli, kdy nesvítí, je potřeba úložiště. Díky baterii s kapacitou 10,7 kWh jsme dokázali využít asi 78 procent vyrobené energie. Zbytek jsme museli „dokoupit“. Z distribuční sítě ČEZ jsme podle oficiálních údajů distributora odebrali 106,8 kWh, což je pětina celkové spotřeby domu za březen.
I přes nákup jsme ale byli soběstační – už máme aktivní virtuální baterii, díky níž jsme za celý měsíc o 43 kWh v plusu. Příjemnou zprávou je to, že překvapivě sedí čísla mezi oficiálním Portálem naměřených dat ČEZ Distribuce i dat ze systému Home Assistant. Jak jsme popsali v textu o spotových cenách a virtuální baterii, záležet ale bude ve výsledku hlavně na celkové spotřebě a výrobě za rok.
Správný výkon a kapacita s kalkulačkou
I když si jako nový majitel fotovoltaické elektrárny (FVE) budete často říkat, že by se vám hodilo ještě pár kWh v bateriích, abyste celou noc jeli „ze svého“, nemá moc smysl honit se za co největší plochou panelů a kapacitou baterií. Dosáhnout stoprocentní energetické nezávislosti je pro normální dům extrémně nákladné a finančně nesmyslné.
Krásně to ukazuje nový nástroj – kalkulačka energetické soběstačnosti, kterou vyvinuli a zpřístupnili na berlínské Univerzitě aplikovaných věd HTW Berlin. Ta je mezi solárníky známá i díky testům fotovoltaických systémů, které trochu uklidňují majitele střídačů GoodWe – v testech totiž dopadají docela dobře, i když nepatří mezi absolutní špičku.
Kalkulačka nabízí jednoduchou vizualizaci toho, kolik energie je možné spotřebovat na místě podle roční spotřeby, instalovaného výkonu panelů a velikosti bateriového úložiště. Naše kombinace ukazuje, že jsme soběstační ze 68 procent. Kdybychom ale měli stejnou baterii a přidali výkon panelů na hranici mikrozdroje, získali bychom jen další čtyři procenta soběstačnosti – při zvýšení plochy panelů o více než čtvrtinu. Koupě dvojnásobné baterie by také zvýšila naši soběstačnost jen o čtyři procenta.
Naopak je vidět, jak obrovský přínos pro soběstačnost udělá i relativně malé bateriové úložiště. Zcela bez baterie bychom z naší elektrárny získali jen asi 32procentní přímé zásobování elektřinou. Baterie s kapacitou 3,5 kWh by už ale zajistila skoro 50procentní nezávislost na distribuční síti. Alespoň základní variantu baterie tak lze jenom doporučit.
Zápisky začínajícího solárníka 5: Megadůvod k oslavě a zbytečné trápení s ČEZ
Iluze nezávislosti s virtuální baterií
Dostat se na 100procentní nezávislost na distribuční síti by podle kalkulačky znamenalo snížit spotřebu na 2 MWh ročně, na střeše mít 20 kWp ve výkonu panelů a doma 20 kWh baterii. A pořád by procento chybělo a museli bychom mít velké štěstí na svit slunce v zimě. Ostrovní systémy samozřejmě existují, ale vyžadují velké ústupky, a to jak finanční, protože potřebujete víc baterií i panelů, tak v oblasti pohodlí, protože v zimě prostě energie tolik není a je nutné se tomu přizpůsobit.
Výpočty energetické soběstačnosti a návratnosti investice mají smysl hlavně pro zájemce o fotovoltaiku z jihu Čech a Moravy, kde je těžké se připojit do distribuční sítě a přebytečnou energii prodávat nebo využívat služby virtuální baterie. Tu E.ON nabízí pouze zákazníkům, kteří si elektrárnu objednají přímo od energetického obra.
Co nejlepší poměr vlastní spotřeby vůči výrobě a pořizovací ceně je tak hlavní způsob, jak optimalizovat návratnost investice elektrárny připojené bez přetoků do sítě. A platit to bude do chvíle, než E.ON, respektive EGD posílí distribuční síť a umožní přebytky prodávat.
Naopak při prodeji elektřiny na spotu se vyplatí mít co největší rozdíl mezi spotřebou a výrobou ve prospěch výroby, ale návratnost se počítá složitěji než u virtuální baterie kvůli nestálým cenám a velkým rozdílům v ceně i v průběhu dne. Z pohledu domácnosti, investičních výdajů i kapacity distribuční sítě je ale optimum možné najít právě mezi 65 a 75 procenty energetické soběstačnosti.
Kromě hledání vyvážené kapacity elektrárny vůči spotřebě je nutné také energii rozumně využívat, hlavně v měsících, kdy slunce není tolik. Pro někoho to může být otročení zeleným bohům, návrat do středověku nebo prostě pakárna. Pro někoho jiného to je zase zábava spojená s automatizací domácnosti a optimalizací spotřeby. Protože zkrotit elektřinu je skvělý pocit, i když elektrárna za 300+ tisíc zatím ušetřila jen nějakých devět tisíc korun.
To nejlepší nás teprve čeká – půl roku střádání energie na zimu v měsících, kdy spotřebujeme jen polovinu toho, co vyrobíme. A už brzy přijde přeplatek za elektřinu, vyúčtování se prý už chystá. Kolik ušetříme, ovšem ČEZ tají, ještě to nemá spočítané. Ale o neschopnosti ČEZ efektivně nabízet majitelům fotovoltaických elektráren přesné informace a data o stavu virtuální baterie jsme psali posledně.
