Stipendia jsou pro Kristýnu Čermákovou jednou z cest k tomu, aby nezatěžovala své rodiče žádostí o peníze. V posledním ročníku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy získala od školy finanční podporu za dobrý prospěch, za dojíždění i za pomoc při univerzitních projektech. Na uživení to není, celkem to dělá asi 12 tisíc korun za rok. Podle plánů ministerstva financí by se tato částka mohla ještě snížit.

V rámci hledání úspor a nových příjmů navrhuje šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS)  zrušení daňového osvobození stipendií. Zároveň chce studentům sahat i na výdělky – navrhuje zrušit jejich daňovou slevu. Ve vládní koalici ale tyto návrhy narážejí na odpor.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ministr financí navrhl osekat celkem 15 daňových výjimek a slibuje si, že stát tak získá navíc devět miliard korun. Týká se to například slevy na nepracující manželku či manžela nebo takzvaného školkovného, kdy si rodiče mohou odepsat náklady na mateřskou školu. V návrhu je i zrušení daňové slevy na studenty. Ti si dnes mohou zvýšit takzvanou slevu na poplatníka o čtyři tisíce korun.

Stát tak kvůli této slevě nevybere 340 milionů korun ročně. Uvádí to materiál, který dostali šéfové koaličních stran a HN ho mají k dispozici. Z něj zároveň vyplývá, že dalších 33 milionů korun by vláda mohla získat zdaněním stipendií – konkrétně prospěchových, ubytovacích, sociálních či mimořádných.

 

„Některé body mají velkou symboliku, ale v rozpočtu přitom dělají nula nula nic. To se týká i stipendií,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z účastníků středečního jednání koaličních špiček. Podle něj je třeba brát ohledy na specifika některých skupin obyvatel, jako jsou právě studenti, na které nelze aplikovat plošná opatření v podobě vyšších daní.

Nápad se nezamlouvá ani odborníkům. „Ubytovací stipendium by tím zcela ztratilo smysl, stejně tak jako sociální,“ říká místopředseda České konference rektorů a rektor pražské VŠE Petr Dvořák.

A podobná slova slyšel i šéf státní pokladny na středečním jednání vlády, kde balíček možných úspor a příjmů projednávali ministři. „My určitě nepodporujeme zrušení slevy na studenta, konec osvobození stipendií a problém máme i se zrušením odpočtu na odborné vzdělávání,“ připomněl jeden z členů koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) další navrhovanou daňovou výjimku ke zrušení.

Se zrušením výhod pro studenty mají podle informací HN problém Piráti, TOP O9 a lidovci. Oficiálně však strany nechtějí návrh komentovat. „Jednání probíhají, podrobněji komentovat má smysl až finální výsledek,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). 

Podle informací HN také původně existovala myšlenka zdanění doktorandských stipendií. Ta se přiznávají absolventům školy poté, co nastoupí na navazující doktorandské studium a pokračují ve vědecké práci. Jejich stipendia se pohybují kolem deseti tisíc korun měsíčně a jsou zároveň jejich příjmy. Na to však nakonec ani nedošlo.

„Pamatuji si, že jsme měli požadavek, aby se doktorandům na stipendia nesahalo, aby z toho byli vyjmuti. Jestli budou vyjmuta i jiná stipendia, to si nevybavuji, u jednání nejsem,“ popisuje poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

Podobně reaguje i její stranický kolega a bývalý ministr školství Petr Gazdík. Ten na jednu stranu říká, že je třeba posuzovat chystaný balíček jako celek, a nikoliv jen jednotlivé body. Pokud by se však studentům vzaly peníze, měly by se jim ztráty podle něj kompenzovat jinde. „Studenti jsou velmi citlivá skupina. Rozdíl v příjmech pro mnohé z nich může znamenat konec studia. To se Česku nemusí dlouhodobě vyplatit.“

Stanjura nakonec bude muset se stipendii svým koaličním partnerům ustoupit. Dobře informovaný zdroj HN z ministerstva financí potvrzuje, že po středečním jednání je zřejmé, že stipendia mají malou šanci na prosazení: „Myslím, že už se o tom debata nepovede.“

Podle podkladových materiálů ale nejvíce stojí státní pokladnu základní sleva na poplatníka. Letos si každý od daně může při vyplňování přiznání odečíst 30 840 korun. V roce 2020 stát tato sleva vyšla na 120 miliard.

Stanjura slibuje do půlky května představit balíček opatření, kterými chce v příštím roce snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Ze dvou třetin by to měla být úspora výdajů, z jedné třetiny pak zvýšení příjmů do státní pokladny. Například Piráti říkají, že 70 miliard je málo, a přišli s vlastním plánem na úsporu až 140 miliard korun.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.