Máme zájem o Explosii a Synthesii, říká ředitel pro akvizice Czechoslovak Group

Znamená zřízení divize zaměřené na munici a akvizice italské Fiocchi, že půjde v budoucnu o hlavní byznys skupiny?

Výroba munice, včetně Fiocchi, teď představuje asi čtvrtinu tržeb a ještě více zisku. Určitě půjde o jednu z hlavních byznysových linek.

Chce CSG v tomto oboru posilovat ještě dalšími akvizicemi?

Je to možné. Strategické rozhodnutí proniknout do malokalibrové munice padlo před třemi lety. Oslovili jsme prakticky všechny výrobce. Před Fiocchi jsme se snažili o švýcarskou muničku Ammotec, což je odštěpená součást koncernu Ruag. Ammotec by v tržbách byla větší než Fiocchi, má ale menší ziskovost. U Fiocchi je EBITDA (provozní zisk před odpisy) větší než u Czechoslovak Group, kde je pod 18 procenty. V případě Fiocchi je 22 procent. Díky akvizici jsme tedy spolu s obratem zvýšili i ziskovost celé skupiny.

Jenže Fiocchi vyrábí hlavně malorážkovou a sportovní munici. Dá se to využít i pro válečné zakázky?

Začali jsme o akvizici Fiocchi jednat půl roku před Ukrajinou. Pokud teď vyrábíme středo- a velkorážnou munici, tak se nabízí toto portfolio doplnit i o malokalibrovou munici, což při vládních kontraktech nepochybně uděláme. Historicky je ale Fiocchi výrobce civilní munice, v „defence“ má asi pětinu tržeb. Velký je hlavně trh v USA, kde má firma dva závody a investuje do rozšíření výroby. Fiocchi tam bude vyrábět také svoje vlastní roznětky, aby nebyla závislá na dodávkách z italského Lecca (evropská základna Fiocchi – pozn. red.).

Na trhu se mluví o vašem zájmu o státní podnik Explosia nebo Babišovu Synthesii, která do ní dodává. Je to pravda?

Můžu určitě potvrdit, že pracujeme na vertikální integraci v rámci divize CSG vyrábějící munici. V omezené míře máme výrobu prachu. Je možné také začlenění dalších výrobců komponent klíčových pro výrobu prachu. Explosii a Synthesii komentovat nemůžu, ale byl by to přirozený krok.

Zájem tedy máte.

Rozhodně ho máme. Explosia i Synthesia splňují všechna kritéria pro případný další růst, která v CSG máme. To v každém případě.

V prezentaci z roku 2021, která je ještě z „civilnější“ doby, tvořila zbrojní výroba u Czechoslovak Group zhruba polovinu. Kolik je to teď?

Teď už je to více než tři čtvrtiny. Závisí, kam zařadíte radary, protože civilní i vojenský radar je v zásadě totéž. Je pravda, že nynější geopolitická situace nastartovala v obranném průmyslu supercyklus. Proto i většina našich investic směřuje do zbrojní části skupiny.

Kolik teď jako skupina investujete?

Poměr kapitálových investic (capex) vůči odpisům je výrazně větší než 1. Nevyjídáme si svoji budoucnost. Běžících investic je za šest miliard korun, a to včetně Tatry, která se jinak nezahrnuje do konsolidovaných výsledků. Jen Fiocchi v USA investuje 40 milionů eur (936 milionů korun) a další investice jdou do rozšíření výroby v Itálii.

Co spolupráce s německým Rheinmetallem? Posune se na vyšší úroveň?

Může. Německá vláda poskytla Česku tanky Leopard. To trochu udává i směr. Nemůžu mluvit za vyzbrojovací politiku armády, ale nějaký signál to je. K tomu bude potřeba nějaká opravárenská a servisní kapacita. A my máme to, co armáda bude pro Leopardy potřebovat. Spolupráce s Rheinmetallem tak může dostat ještě další rozměr.

Poměr zadlužení byl v roce 2021 u bank 53 procent a dluhopisy tvořily 34 procent. Jak je to u Czechoslovak Group teď?

Podíl dluhopisů ještě klesl, protože Fiocchi jsme řešili bankovním úvěrem (skupina přesnou akviziční cenu nezveřejnila, ale potvrzuje, že šlo o stovky milionů eur – pozn. red.)

Předpokládám, že šlo o eurový úvěr.

Většina našeho cash flow je v eurech. Všechny velké zahraniční projekty jsou eurové. Je to přirozené a je to trend českého průmyslu. I energie už platíme v eurech, stejně jako nájmy. V korunách máme jen výplaty a nějaké dodavatele v Česku.

Strnadova zbrojní skupina rekordně vydělala. Zároveň zvažuje novou emisi dluhopisů

2. 5. 2023 ▪ 4 min. čtení

Chystáte další emisi dluhopisů? V roce 2024 vám končí splatnost těch minulých.

Novou emisi dluhopisů na českém trhu zvažujeme. Je to přirozené. V minulosti jsme na domácí kapitálový trh vstupovali ve dvou- až tříletých intervalech (poslední emise za dvě miliardy korun byla v roce 2021 – pozn. red.). Použili bychom ji jako tu minulou hlavně na refinancování.

Půjde o větší emisi než minule?

Velikost bude odpovídat růstu tržeb i profitabilitě skupiny, která je o dost vyšší než před třemi lety. Naše zadlužení se relativně snížilo. Máme tedy prostor ve smyslu vytvořené dluhové kapacity.

Zamíříte poprvé na trh s eurobondy?

Zůstaneme zatím na domácím trhu, šlo by o korunovou emisi.

Proč? Ta bude určitě dražší.

Korunové dluhopisy jsou sice dražší, ale jsou nástroje, jak je potom swapovat (vyměnit – pozn. red.) do eur nebo měny, kterou potřebujeme. Samozřejmě pořád existuje i varianta mezinárodního kapitálového trhu.

Není to tak, že pro mezinárodní trhy ještě není Czechoslovak Group dostatečně transparentní?

Od prvního dluhopisu v roce 2017 máme zavedené mezinárodní účetní standardy IFRS. Je tu jiný důvod. Mezinárodní dluhové kapitálové trhy jsou nejlikvidnější a jsou tu minimální požadavky na objem emise. Jít si na eurobondový trh třeba pro 100 milionů eur je nesmysl. Minimální výše je od 300 milionů eur (sedm miliard korun). A určitě není ideální jít poprvé na trh na minimální hraně toho, co trh akceptuje.

Vy tedy teď tolik nepotřebujete?

V tuhle chvíli ne. Svými výsledky by to ale Czechoslovak Group zvládla. Pokud by to dávalo ekonomický smysl.

Jaký teď mají banky vztah ke zbrojařům? Máte to vzhledem k válce na Ukrajině jednodušší?

Mohu potvrdit, že se vnímání obranného průmyslu na finančním trhu mění. My se zase z naší strany snažíme udělat vstřícný krok, abychom naplňovali jejich kritéria a spolupráci s námi jim usnadnili. Jde hlavně o ESG (ekologická a sociální kritéria, jež banky berou v potaz při rozhodování – pozn. red.). V dubnu jsme vydali naši první sustainability zprávu. Chceme také získat mezinárodní ESG rating, který nám v budoucnu umožní emitovat zelené bondy. Máme výhodu, že řada našich podniků jsou čelní zaměstnavatelé v regionech, kde působí. Měříme si uhlíkovou stopu a zvyšujeme tlak na naše dodavatele, aby plnili ESG kritéria. Bereme to jako nevyhnutelnost, která by, s měnícím se pohledem bank na náš obor, měla přístup CSG na finanční trhy usnadnit. Ale zase tak růžové to není.

V čem se tedy změnil přístup bank? Že před vámi rovnou nezavřou dveře?

Politika každé finanční instituce je trochu jiná. U bank, asset manažerů, institucionálních investorů, vlád i privátního kapitálu. Pořád jsou tu bankovní instituce, které nám třeba na akvizici Fiocchi nepůjčí s ohledem na jejich vnitřní regulace. Byť třeba u jiných projektů to s nimi jde. Tudíž to má na nás vliv a komplikuje nám to financování. Posouvá se to ale lepším směrem. Snažíme se bankám dobře popisovat náš byznys a komunikovat záměry do budoucna, abychom pro ně byli předvídatelní a banky mohly pracovat s posuzováním rizik. Třeba u Fiocchi může pomoci, že má zelenou munici.

Co to je?

Připravuje se evropská legislativa, která omezí používání munice s obsahem olova. Pro civilní účely. Olovo se dá technologicky nahradit. Fiocchi má vyvinutou a certifikovanou bezolovnatou munici, která se už prodává. Pokud legislativa začne v roce 2025 platit, tak my jsme na to připraveni a bude to naše výhoda.

Nedávno zveřejněné výsledky Czechoslovak Group za loňský rok jsou v tržbách 33 miliard korun a EBITDA byla 7,4 miliardy. Co byste z nich vyzdvihl?

Růst je masivní. Ať už jde o tržby, nebo provozní zisk, a to i bez akvizice Fiocchi. Ta dodala v ročních tržbách 8,5 miliardy korun, ale dalších 11,5 miliardy připadá na organický růst samotné CSG. A co je důležité, tento růst je udržitelný do dalších let. Myslím, že okamžitý efekt konfliktu na Ukrajině jsme využili. Střednědobý efekt souvisí s tím, že armády NATO budou měnit svoji obrannou strategii, modernizovat vybavení a minimálně doplňovat zásoby. Takové věci se nedějí během jednoho roku, ale trvají řadu let.

Co civilní segment, který se tvoří kolem výrobce nákladních aut Tatra a dodavatele pro železnici DAKO? Jak se tyto části skupiny budou rozvíjet?

Díváme se na investiční příležitosti pro DAKO. Zároveň jsme otevřeli novou výrobní halu v Ostravě, vznikly dva společné podniky v Indii s předními výrobci kolejových vozidel. DAKO v nich drží poloviční nebo majoritní podíly. Oba dva společné podniky jsou připravené a budou se v Indii účastnit veřejných tendrů. Rovněž Tatra analyzuje doplňkové akvizice, které by zvýšily hodnotu výroby nebo ji zlevnily.

Zatím jsme se pořád bavili o průmyslu. O CSG se ale mluví i jako o možném zájemci o mediální dům Mafra. Chystáte se na vstup do mediálního byznysu?

Toto nemohu komentovat.