Šéf PPF Šmejc: O spojení s Monetou už neuvažujeme, případný kupec s námi bude muset jednat

Na setkání s novináři ve čtvrtek Šmejc řekl, že v plánu je nyní investovat na západních trzích, hlavně v Evropě. A to v oblastech, kterým PPF rozumí – do médií, telekomunikací, finančních služeb a do podniků spojených s e-commerce.

V oblasti investic do televizí „mohou být ještě další zajímavé příležitosti,“ řekl Šmejc. „Televiznímu byznysu věříme obecně. Lidé říkají, že lineární televize umírají. My říkáme: Ano, asi umírat budou, ale určitě to nebude tak rychle, jak si myslí ti ostatní. Díváme se i na nějaké věci v bankovnictví. Je to o tom, kam se teď ta aktiva vydají, jestli ještě dojde ke korekci nebo naopak budou drobně růst,“ dodal. 

Šmejc je mnohaletý Kellnerův spolupracovníkův a také jeden z nejbohatších Čechů.  Po roce v nové funkci je jeho styl na fungování skupiny už znát: prodal většinu majetku v Rusku, se ztrátou za stovky milionů eur (tuto ztrátu označil za „výraz dobrých mravů, spíš než neúspěch“). Se ziskem prodal Home Credit v Indonésii a na Filipínách. Zrušil už připravené sloučení banky Moneta se skupinou kolem Air Bank za 26 miliard korun, o které Petr Kellner předtím usiloval více než tři roky. Také se už podruhé setkal s novináři, zatímco Kellner se médiím vyhýbal. 

Na rozdíl od někdejšího šéfa PPF také víc vsadil na spolupráci s dalšími investory, třeba v rámci menších podílů ve firmách obchodovaných na burze. Výsledkem jsou investice do akcií německé televizní a mediální společnosti ProSieben nebo do původně polské firmy InPost, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů, klíčových pro e-shopy. Televizní divize CME se zase rozrostla o chorvatskou televizní společnost RTL Hrvatska a tím rozšířila svou působnost na šest trhů.

PPF, s celkovými aktivy téměř za 40 miliard eur (960 miliard korun), měla loni sice kvůli spěšnému odchodu z Ruska propad zisku, ale nebyla ve ztrátě jako v covidovém roce 2020. Čistý zisk se zmenšil oproti roku 2021 téměř na polovinu, tedy na 140 milionů eur (asi 3,4 miliardy korun).

Nyní chce Šmejc skupinu směřovat hlavně k diverzifikaci. A též do projektů, jež nabízejí úspory z rozsahu a možnost nabalovat další byznys. PPF by podle něj například mohla na dalších trzích spojit bankovní a telekomunikační služby, tak jako to nyní zkouší s Mobi Bank v Srbsku. Tu získala v rámci akvizice mobilních služeb od norského Telenoru. Šmejc také řekl, že se PPF podívá i na to, zda by mělo smysl investovat do tuzemské společnosti Packeta, vlastníka Zásilkovny. To by ale podle jeho slov mělo smysl, jen pokud by firma byla na prodej celá.

Kvůli všem těmto plánům nabírala PPF v posledním roce specialisty. „Všude jsme zvětšovali týmy – máme více analytiků, víc investičních ředitelů, víc lidí na financování, máme víc lidí na daně. Máme víc právníků. Aby naše firma byla schopná se podívat třeba na 50 dealů ročně nebo víc,“ uvedl.

To je také odpověď na otázku, kterou si po smrti Petra Kellnera lidé z byznysu často kladli: Bude PPF už jen nástroj na správu majetku Kellnerových dědiců, vdovy Renáty Kellnerové a jeho dětí? Ztratí tím firma něco na schopnosti rychle využívat investičních příležitostí na trhu? Šmejc nyní dokazuje, co tvrdil už před rokem: že investovat s penězi někoho jiného sice znamená i větší zodpovědnost, ale být jen správcem cizího majetku ho nebaví. Při nástupu do funkce se dohodl s Kellnerovými na opci, která mu může otevřít cestu k nákupu až deseti procent skupiny. Taková možnost bude otevřená kdykoli mezi třetím a pátým rokem jeho ředitelování, musí ale splnit určité byznysové parametry. Ty komentovat nechtěl. 

Skupina EPH Daniela Křetínského má zájem o německou energetickou společnost Steag. Půjde o obří transakci

22. 5. 2023 ▪ 3 min. čtení

Investice do firem obchodovaných na burze ale pro Šmejce budou strategické, spíš než jen portfoliové: „Chceme zásadním způsobem ovlivňovat firmy, ve kterých dlouhodobě jsme. To nutně neznamená, že je musíme ovládat, ale znamená to mít takovou pozici, abychom prostě byli hráčem u stolu.“ Tím, že bude mít PPF v řídicích orgánech své lidi, může se pak v byznysu lépe zorientovat a rozhodnout, zda chce ještě větší podíl. „I kdybychom k tomuto druhému kroku nepřistoupili, můžeme nějakou dobu zůstat portfoliově, nebo to postupně rozprodat a neprodělat na tom. V tomto se DNA PPF nemění,“ vysvětlil. 

Příkladem toho bude i ProSieben, kde do dozorčí rady míří Klára Brachtlová, někdejší generální ředitelka televizní skupiny Nova. Podle zdrojů HN zamíří sám Šmejc také do orgánů InPost. 

Šéf PPF také potvrdil, že pokračuje hledání partnerů či kupců i pro ostatní části Home Creditu v jihovýchodní Asii – například v Číně, Vietnamu či Indii. Právě v Číně se splátkový byznys zásadně zmenšil a je nyní velikostí na úrovni českého a slovenského Home Creditu. Protože na žádném z těchto asijských trhů splátková skupina nemá bankovní licenci, je oproti konkurenci v nevýhodě – nemůže mít peníze od vkladatelů, které by pak půjčovala klientům, a obstarávání peněz z trhu je pro ni relativně drahé.

„Pokud by konkrétně v Indii náš splátkový byznys vlastnil někdo, kdo má cenu depozit, jako tam mají banky, tak může na tom portfoliu vydělat asi o pět procent víc, tedy navíc asi 25 milionů eur ročně. Je plno hráčů, pro které by toto ještě dávalo smysl. Takže není problém, abychom časem někoho našli,“ říká.

Šmejc také naznačil, jaký má PPF plán s téměř třicetiprocentním podílem v Moneta Money Bank. Podle něj tyto akcie nesou dobrý dividendový výnos a firma je nepotřebuje prodávat. A dodává, že ho neznepokojuje ani to, že dva velcí hráči, finančník Pavel Tykač a skupina J&T, mezitím v Monetě navyšují podíly a vytvářejí si pozici. „Nám je to v podstatě jedno. Bez nás stejně nikdo tu banku ovládnout nemůže.“ Šmejc také vyloučil spekulace, že se PPF vrátila k jednacímu stolu s Monetou. „To je nesmysl. Rozhodně teď nevidíme prostor pro jakékoli obnovení diskuse o fúzi,“ řekl.

Co ještě řekl Jiří Šmejc na setkání s novináři: 

K čistému zisku skupiny za rok 2022

„Ten obrázek je trošku barvitější než jen čistý zisk 140 milionů eur, protože se tam stalo mnoho jednorázových vlivů. Největší byly samozřejmě náklady spojené s naším odchodem z Ruska. Pak tam bylo ještě nějaké další „dočišťování“ Home Creditu v Číně. Když zohledníte náklady související s odchodem z Ruska, tak bychom se dostali na vyšší zisk, než měla PPF v předcovidových letech. To znamená, že loňský výsledek odráží sílu a odolnost naší skupiny. Naštěstí jsme dobře diverzifikovaní, takže ani geopoliticky složitá situace nás nedohnala do situace, že bychom to nedokázali zvládnout.“

K investiční strategii

„Naše strategie je postavena na čtyřech principech: Opíráme se o silné odvětvové know-how. Chceme investovat v oborech, kterým rozumíme, nebo kde máme opravdu nějaké speciální know-how. Taková odvětví jsou čtyři – telekomunikace, média, finanční služby a e-commerce.

Druhým principem, kterým se řídíme, je, že důsledně dbáme na provozní excelenci. Máme obecně pocit, že se na to v posledních deseti letech trošku zapomnělo. Tím, jak všem ekonomicky foukal vítr do zad, bylo tu plno firem, které přežívaly, i když neměly. My jsme na to nezapomínali nikdy a věříme, že teď to bude naší výhodou, a chceme v tom pokračovat.

Třetí věcí jsou úspory z rozsahu. Podle nás je to jedno z univerzálně platných ekonomických pravidel a chceme ho využívat. Chceme dělat ty investice, které škálovatelnost mají a které umožňují na sebe nabalovat další byznys.

A poslední je držet se diverzifikace. Ta nás teď ochránila před nepříznivou geopolitickou situací. V tom chceme pokračovat i do budoucna.“ 

Hodnocení odchodu z Ruska 

„Byla to jednoznačně správná věc. Správné bylo i to, že jsme se snažili být rychlí. Máme tam stále ještě nějaké drobnosti, myslím, že méně než 10 procent naší původní expozice. Dnes už to není vůbec jednoduché odtamtud jakýmkoliv způsobem odejít. Není to ani o tom, za kolik peněz, ale jakkoli. Jsou ale nějaké základní principy, které jsou důležitější než to, jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň.“

K budoucnosti Home Creditu, pro nějž PPF chce hledat partnery s bankovní licencí na jednotlivých trzích

„To stále platí. I v Indii i ve Vietnamu budeme muset vyřešit stejný problém. Když nemáme bankovní licenci, nemůžeme získávat primární depozita a máme zásadní byznysovou nevýhodu. Naštěstí jsou naše byznysy slušně profitabilní, takže nás nic netlačí.“ 

K investici do podílu v InPostu

„Je to vysloveně investice do západní Evropy. Ta firma sice dnes vydělává hodně peněz v Polsku, ale je to hlavně sázka na to, že se jí podaří pokrýt zejména Velkou Británii a Francii. A také na to, že v západní Evropě zvládne růst stejně jako v Polsku. Je také v Itálii a ve Španělsku. Takže má tykadla roztažená i na dalších západních trzích. Je to sázka na to, že automatické balíkové boxy budou ta správná forma doručování balíků do budoucna.

Zajímá nás evropské teritorium a vždy, když přijde něco zajímavého, tak se na to budeme dívat.“ 

K investicím do veřejně obchodovaných společností obecně

„Na podzim jsme viděli, že korekce cen aktiv zasáhla daleko víc veřejně obchodované tituly než soukromé firmy. Bylo daleko výhodnější vstupovat do veřejně obchodovaných společností. Tam máte ale omezené znalosti, protože čerpáte z veřejných informací dané firmy. Proto je naše strategie vytvořit vždycky dostatečně velkou pozici, abychom dostali místo v řídicích orgánech společnosti a následně se v té firmě ještě víc zorientovali do hloubky a podívali se, jestli je to správný byznys na to, abychom tam získali ještě větší pozici.“

O příležitostech současných trhů z hlediska makroekonomického vývoje

„Příležitostí je nyní víc. Ale musím říci, že jsem čekal, že se makroekonomická situace propíše do investic víc. Pořád asi ještě chybí to uvědomění, v jakém stavu obecně ekonomiky a státní rozpočty jsou. My problém naštěstí nemáme, ale vidíme plno firem, které najednou musí refinancovat svůj dluh o tři, čtyři a někdy i pět procentních bodů dráž. Jestliže mají nabráno hodně dluhu, tak je zaprvé složité vůbec najít, kdo jim půjčí. A zadruhé to zasáhne jejich ziskovost poměrně zásadně. Proto si myslím, že se ještě letos, příští rok budou firmy prodávat. Bylo by divné, kdyby ceny aktiv nešly níž.“ 

O financování investic PPF

„Máme velmi dobré vztahy s velkým množstvím bank, které nám důvěřují. Pro nás není problém získat prostředky na transakce. Objektivní realita je, že i pro nás se financování zdražuje. Ale vidíme, že se u nás nezměnily spready, které máme obvykle nad základní sazbu. Čili banky nám důvěřují pořád stejně.“

O investicích do komerčních nemovitostí, například na Floridě v USA

„I tam se nás vyšší sazby dotýkají, ale není to žádná tragédie. Problém s oceňováním nemovitostí je, že byly kupovány na velkou páku, a když klesne hodnota vašeho nemovitostního portfolia o 10 procent, tak může spadnout hodnota vašeho vlastního kapitálu o třetinu nebo i víc. V tom jsou nemovitosti volatilní. Na druhou stranu, když nejste nuceni prodávat – a to my nejsme –, tak prostě zavřete na nějakou dobu oči a přežijete to.“  

O významu investic do realit pro současnou PPF

„Nemyslím si, že jsou upozaděné. Nemovitosti pro nás vždy fungovaly jako řekněme bezpečná sázka, která doplňuje portfolio. Není to o tom, že máme pocit, že bychom měli být v nemovitostech větší nebo menší. Prostě to má stejnou funkci jako předtím. Náš nemovitostní pilíř se ale zmenšil odchodem z Ruska, kde těchto aktiv bylo relativně hodně, zhruba dvě třetiny portfolia. Ale domluvili jsme se, že peníze, které jsme získali prodejem v Rusku, reinvestujeme, až se najdou vhodné příležitosti. Pak naše expozice v nemovitostech bude zase stejná.“

O investicích do strojírenství

„Je to diverzifikace, to samé, co jsou pro nás reality. Nezmiňujeme ji jako samostatnou oblast, protože si zatím nemyslíme, že bychom zde měli nějaké speciální know-how. Snažíme se Škodu Group postavit na nohy a to se postupně daří. Ještě nás ale čeká hodně práce, abychom si věřili, že klidně koupíme tři další strojírenské podniky a v pohodě to uřídíme.“

O tom, zda je Škoda Group na prodej 

„Jsou nabídky, které se neodmítají, a jsou takové, které se odmítají. To ale v podstatě platí skoro o všech aktivech. Škodovce zatím věnujeme hodně péče, je tam ještě opravdu hodně práce. Takže nevidíme důvod, proč bychom ji měli například nyní prodávat. Není to ten správný okamžik.“

K rozhodnutí zrušit spojení s Monetou

„Bylo to jednoznačně správně. Vázalo by nám to obrovské množství vlastního kapitálu, takže třeba místo investice do InPostu by se nám peníze někde povalovaly na účtech. A zároveň se potvrzuje naše teze, že růst Air Bank předčí synergie z Monety.“

O plánech s podílem v Monetě

„My jsme si to zanalyzovali a řekli jsme si, že tyto akcie přináší docela dobrý dividendový výnos, takže nejsme v žádném spěchu je prodávat. Peněz na investování máme dost. Zároveň je to aktivum, u kterého platí, že když přijde opravdu zajímavá nabídka, jsme schopni ho prodat.“

O tom, jak vnímá, že dvě další skupiny si v Monetě  vytvářejí akcionářskou pozici

 „Nám je to v podstatě jedno. Bez nás stejně nikdo tu banku ovládnout nemůže. Každý, kdo bude chtít udělat nějaký deal týkající se Monety, bude se muset bavit s námi, bude potřebovat náš podíl. Jestli to někdo ovládne, tak to bude nějaký strategický hráč a stejně se bude snažit postupně skoupit všechny akcie. Takže je vlastně jedno, jestli je bude skupovat rozdrobené nebo koncentrované.“

O tom, zda by pro PPF dávalo smysl investovat do sítě doručovacích boxů v Česku

„Kdybychom investovali do Zásilkovny, tak tuto možnost máme. Na druhou stranu, když se podíváte na tento byznys, je to vlastně typická infrastruktura. Potřebujete co největší možnost škálování, abyste byli co nejefektivnější. V tom je Česko složité, trh je tu relativně rozdroben. Nikdo nemá síť, která by výrazně dominovala nad ostatními. InPostu se v Polsku jednoznačně podařilo dominovat. Ano, pokud bude Zásilkovna celá na prodej, budeme se na to dívat, ale vidíme tam i ty minusy, o kterých jsem mluvil.“

O zájmu PPF investovat do nějaké formy online finančních služeb v Německu 

„Na něco jsme se tam dívali s jedním partnerem, ale pak zjistili, že naše představy o rychlosti jsou jiné než představy standardních evropských bank. Tak jsme se místo toho soustředili na věc, která možná nevypadá tak sexy, ale je proveditelná: snažíme se na platformě Mobi Banky v Srbsku vytvořit banku, která bude dobře obsluhovat telekomunikační zákazníky. Banku, která prováže telekomunikace a bankovnictví co nejužším způsobem. Když to bude úspěšné, není důvod, abychom to nezkusili na dalším trhu, kde máme telco byznys. Podstata je taková, že zkoušíme mít společnou aplikaci, kde bankovní a telco služby budou blízko u sebe.

U telekomunikací jsou trhy v podstatě rozdělené, změny jsou tam malé. To má i plusy, je to superstabilní. Ale potenciál růstu je limitovaný, je třeba hledat další příjmy. A přes telco se dnes v řadě zemí dá platit parkování, řešit platební služby, využít ty aplikace nějakým dalším způsobem. 

V Česku máme dva silné brandy – O2 a Air Bank a hledáme synergie prodejní sítě a procesů kolem toho. V Srbsku budeme banku rebrandovat blíž k naší telekomunikační značce. Jednou se bude jmenovat Yettel Bank nebo nějak podobně. V Česku brandy propojit nyní nemá smysl. Každý jsme vybudovali zvlášť a nyní mají oba silnou pozici.“ 

Proč PPF věří televiznímu byznysu v Německu

„Zaprvé, něco o tom byznysu víme. Za druhé, když se podíváte do minulosti, vždy, když se o něčem říkalo, že to bude umírat, tak to umíralo pomaleji. Když se o něčem říkalo, že to bude superrychlé, vždy to trvalo déle.

Když se podíváte na výsledky, kterých dosahuje CME, tak i v době, kdy reklamní trh v celé Evropě není úplně ideální – v Německu zrovna padá docela masivně –, naše televize jsou pořád schopné výsledky držet a drobně meziročně růst. Takže evidentně se s tím zabojovat dá.“

O tom, proč by měl být český kapitál v západní Evropě úspěšný v porovnání se západními investory

„My jsme schopni si ty věci hodně odpracovat. Věřím, že vyhraje ten, kdo jde víc do hloubky v tom, jak se na ty investice dívá, kdo si to odpracuje. A těch, kteří jdou do hloubky jako my, zase není tolik. Druhá věc je, že jsme byznys vlastněný rodinou, v podstatě máme permanentní kapitál. To je obrovská výhoda proti private-equity hráčům, kteří mají nějaký fond a ten v určité době potřebují rozpustit.

To byl i důvod, proč se nám nakonec podařilo investovat do InPostu. Není to tak, že by majoritní vlastník Advent věřil, že už je správný čas a že to dál neporoste. Bylo to o tom, že jim končila životnost fondu a museli s tím něco dělat. A nebylo to jednoduché, protože to byla velká investice a nebylo mnoho kupujících, kteří by si ji mohli dovolit.

My prostě víme, že když budeme v InPostu a bude se mu dařit deset patnáct let, budou z toho téci dividendy, i kdyby se ta firma dál nerozšiřovala. Nemáme problém zůstat desítky let ve firmách, pokud to bude dávat smysl.“ 

O fungování poradního sboru rodiny Kellnerových, jehož členy jsou Šmejc, Daniel Křetínský a Ladislav Bartoníček 

„Myslím, že to funguje dobře, protože je to platforma, která pro rodinu Kellnerových umožňuje zprostředkovat ještě nějaký alternativní názor. Byla to správná cesta. A určitě se budeme bavit o tom, jak tento poradní výbor rozšířit.“

O odlišných názorech v rámci poradního sboru, třeba ze strany Křetínského

„Příkladem je InPost. Dokonce jsme se bavili o tom, zda do něj neinvestovat společně. On měl názor, že ta rizika a to, za kolik to kupujeme, převažují nad budoucím potenciálem. My jsme měli názor, že ne. Nakonec jsme udělali jiný typ dealu, ale ty diskuse určitě byly velmi užitečné, protože jsme o to víc zkoumali všechna rizika.“

Nemůže mít Daniel Křetínský v určitých situacích konflikt zájmů vzhledem ke svým vlastním aktivitám?

„Může se stát, že bude v konfliktu zájmů, že naše zájmy budou rozdílné. Na druhou stranu si myslím, že všichni máme dostatečnou integritu, abychom si to uměli přiznat.“ 

O parametrech Šmejcovy opce na získání až 10 procent ve skupině PPF

 „Je to věc zhodnocení skupiny, ale omlouvám se, detaily ode mě neuslyšíte. Kdykoliv mezi třetím a pátým rokem od nástupu do funkce se mohu rozhodnout pro využití této opce. Pokud splním určité parametry. Nic se nezměnilo, je to tak, jak jsme si řekli na začátku.“

Zda se situace vyvíjí tak, že opci bude moci využít

„Na to je ještě brzy. Zatím myslím, že se vyvíjíme docela dobře, takže uvidíme.“

O ambici PPF zvyšovat valuaci firmy 

„Snažíme se cílit na růst hodnoty firmy někde mezi 10 a 12 procenty ročně, vždy s nějakou další možností růstu, která se ale může a nemusí zrealizovat. Chceme mít určitý  konzervativnější růst a k tomu nějakou opci na lepší růst. Zároveň ale je to tak, že vzhledem k tomu, jak investujeme, mohou tam být určitě nějaké volatility.“

O PPF a umělé inteligenci (AI)

„My jsme se AI věnovali už v době, kdy o tom nikdo ani nemluvil. Už v letech 2015, 2016 jsme třeba měli v Home Creditu stovky datových vědců. AI je něco, co my běžně využíváme v našich byznysech. Druhá věc je, že je plno věcí, které se deklarují jako AI, ale AI nejsou.

Nepotřebujeme na to žádnou speciální strategii. Je to něco, co jsme používali a budeme využívat. Ano, teď se podařil určitý skok v používání AI a to se určitě projeví v řadě věcí. My víme kde – třeba v call centrech. Ale nemyslím, že bychom chtěli investovat do vývoje AI nástrojů. Na to jsou jiné firmy.“ 

O potenciálu české ekonomiky

„Když Česko porovnám se světem, máme my Češi docela dobrou kombinaci kreativity a schopnosti udržet základní procesy pohromadě. To je něco, na čem se dá stavět v podstatě v jakémkoli odvětví. A českým podnikatelům se vlastně daří i mimo Českou republiku, což je podle mě vždycky nějaký ukazatel kvality podnikatelů. V porovnání se zbytkem střední Evropy jsou na tom, řekl bych, velmi dobře. Budoucnost bude záviset na tom, nakolik lidé v Česku budou připraveni pracovat a nakolik se jim už nebude chtít.“

O tom, co ekonomice chybí

„Česká republika by měla být víc digitalizovaná. Je smutné, když přijedete například do Kazachstánu, o kterém si tady lidé myslí, že se tam žije jen v jurtách, tak zjistíte, že tam v podstatě člověk nemusí zavadit o úřad. Vše vyřídí digitálně. Obecně Evropa v tomto strašně zaostává, tady jsme velmi usnuli na vavřínech.

A druhá věc je, že pro ekonomiku není optimální dlouhodobě nízká nezaměstnanost. Firmy bojují, aby u nich vůbec někdo pracoval, natož aby tlačily, aby lidé podávali kvalitní výkony.“

O dnešní mladé generaci

„Hodně slýchávám kolem sebe, jak je ta mladá generace hrozná, že už se jí nechce pracovat a že je pro ni hlavní rovnováha mezi prací a volným časem. Myslím, že se tomu dá pomoci třeba tím, že by lidé z mojí generace víc vysvětlovali, víc komunikovali. Jsme vlastně špatní ve schopnosti náš pohled a zkušenost mladým lidem prodat.“

Jak vidí současný trend udržitelnosti a jak se k tomuto tématu staví PPF. Nedostává se zde do střetu mladá a starší generace? 

„Myslím, že ne. Když se podíváte na principy ESG, které dneska všichni diskutují a které se více a více prosazují v byznysu, tak já tvrdím, že když budete poctivě podnikat, tak je automaticky naplňujete. Když vám půjde o vaše zákazníky, protože bez nich nejste nic, když se budete chtít dobře postarat o zaměstnance, protože bez nich nejste nic, když budete chtít něco vrátit komunitě, ve které žijete, když se budete snažit, aby ten váš byznys fungoval jako dlouhodobě udržitelný. Pro mě je ESG v podstatě tento rámec. Lidé, kteří byznys dělají poctivě, tak intuitivně dělají přesně tohle.“