Ambiciózní saúdský princ vstoupil na globální scénu. Konference o Ukrajině byla políčkem Rusku

Do saúdského přístavu dorazili nejčastěji diplomaté a vládní úředníci, což odpovídalo formátu jednání. Přijetí společného dokumentu s jasnými formulacemi zkrátka nebylo na pořadu dne, šlo o vyjasňování pozicí. I tak ale do Zálivu přijeli klíčoví hráči. Americkou delegaci vedl poradce pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan, k jehož předchůdcům patřil třeba Henry Kissinger. Peking reprezentoval zmocněnec pro ukrajinský konflikt a exnáměstek ministra zahraničí Li Chuej. Ukrajinského prezidenta zastupoval vlivný šéf jeho kanceláře Andrij Jermak.

Co je ale důležitější: na konferenci svolanou saúdským korunním princem, známým pod zkratkou MBS, dorazili i zástupci těch států, které mají na řešení ukrajinské krize odlišný názor než Západ. U jednoho stolu se sešly USA a EU s Čínou, Indií nebo Jižní Afrikou. Je to přitom právě sdružení států označované jako BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika), od kterého si Moskva slibuje podporu na mezinárodní scéně. A které prezentuje jako protiváhu tzv. kolektivního Západu. Rusko přitom princ do Džiddy vůbec nepozval, i když zbylé státy BRICS u jednání byly.

Fakt, že ruský zástupce přizván nebyl, nelze chápat jinak než jako diplomatický políček Moskvě. Ta se navíc musela v oficiálních vyjádřeních krotit, jinak by si pohněvala partnery jak ze skupiny BRICS, tak Saúdy, Turky i další spíše neutrální státy. Ruská média proto byla v hodnocení schůzky opatrná. Za vážnější kritiku lze považovat snad jen vlažné vyjádření kremelského náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova pro TASS, podle kterého byla konference výsledkem „marné snahy Západu“ získat mezinárodní podporu pro ukrajinský mírový plán.

Co se samotného jednání týče, Kyjev v Džiddě připomněl svůj desetibodový plán. Jeho součástí je kromě nezbytného stažení ruských vojsk z celého předválečného území Ukrajiny i zřízení tribunálu pro válečné zločiny Moskvy. Saúdská Arábie jako hostitelská země představila vlastní návrh: jeho podmínkou je územní celistvost Ukrajiny a zahájení mírových jednání pod dohledem OSN. Arabský projekt zmiňuje i výměnu zajatců, což je operace, na které se už saúdští vyjednavači nejméně v jednom případě úspěšně podíleli.

Saúdové se chtějí stát fotbalovou velmocí, nákupem Ronalda a Benzemy jejich investice nekončí

15. 6. 2023 ▪ 3 min. čtení

Konference v Džiddě měla ještě jeden účel, totiž naznačit geopolitické ambice saúdského korunního prince, pro jeho předchůdce neobvyklé. Dosud se Saúdové starali o sousedy, případně blízké a islámské země, přičemž geopolitické spory nechávali na globálně mocných spojencích. To MBS mění. Rozvolnil úzké vztahy s USA, když vyjednal spolupráci s Čínou. Zároveň ale jedná s Izraelem. Obnovil diplomatické vztahy s Íránem, tedy tradičním regionálním rivalem, což znamená, že obě na ropu bohaté země teď mohou standardně komunikovat. Tím, že se pustil do jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem, nejenže posílil svou mezinárodní prestiž, ale získal také vliv na dvě východoevropské vlády se značným nerostným bohatstvím.

MBS se zkrátka chová podle své – evropsky řečeno – nacionalistické doktríny, která velí více peněz domů a méně výdajů na islámské aktivity jinde. Korunní princ odstartoval klíčové reformy, které mají překonat závislost monarchie na příjmech z ropy a přimět poddané k ekonomické aktivitě, což se týká i žen. Království vítá nejen podnikatele, ale i turisty, investuje do sportu a povolilo kina, koncerty a další zábavy. Uvolňuje bariéry, které Saúdkám nastavili puritánští duchovní ztrácející postupně moc nad společností. Podle svého životopisu se MBS rozhodl otevřít monarchii poté, co z televize slyšel o krajanech, kteří se podíleli na útocích ze září 2011. Tehdy si údajně řekl, že už o Saúdech nechce nikdy slyšet v takové souvislosti.

Korunní princ přitom nebyl očekávaným následníkem trůnu a k moci se dostal nejen díky své zarputilosti, ale i shodou náhod. Zpravodajci prý při jeho nástupu k moci zoufale postrádali informace o jeho osobě. I proto, že na rozdíl od jiných potomků vládnoucí rodiny nestudoval v zahraničí. Osobně je prý prchlivý, nesnáší kritiku a o všem chce rozhodovat sám. Do svých rukou shromažďuje politickou i ekonomickou moc. Tu si zajistil už v roce 2017 spektakulárním únosem příbuzných do rijádského hotelu Ritz, kde internovaní členové královské rodiny pod nátlakem předali majetek i moc do princových rukou. Prvním mezinárodně reflektovaným počinem MBS pak byla brutální likvidace nepohodlného saúdského publicisty Džamála Chášukdžího, která se odehrála v roce 2018 na rijádském konzulátu v Istanbulu.