Schůzka bez Rusů. V Džiddě budou o Ukrajině jednat zástupci až 30 zemí, Putin příměří odmítá

V saúdskoarabské Džiddě budou na začátku srpna jednat zástupci až 30 západních a klíčových rozvojových zemí o Ukrajině. S odvoláním na diplomaty o tom v sobotu informuje americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Evropa se podle něj snaží získat širokou mezinárodní podporu pro mír, jehož podmínky si stanoví Ukrajina. Rusko pozváno není.

Schůzka, které se zúčastní i zástupci Indie či Brazílie, se uskuteční 5. a 6. srpna, uvádí WSJ. Bude se konat v době, kdy mezi Západem a Ruskem narůstá rivalita o podporu ze strany nejdůležitějších rozvojových zemí. Mnoho z nich dosud ohledně ruské agrese na Ukrajině zaujímá neutrální postoj.

Rána pro Putina. Afričtí lídři za ním odmítli přijet do Ruska, vadí jim, že ničí ukrajinské obilí

27. 7. 2023 ▪ 3 min. čtení

Představitelé Ukrajiny a západních zemí doufají, že snahy získat na svou stranu rozvojové státy by mohly vyvrcholit mírovým summitem, který by se konal ještě letos a na kterém by se světoví lídři přihlásili ke společným zásadám pro vyřešení konfliktu na Ukrajině. Podle nich by takové principy mohly být základem pro možná budoucí jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, která by byla ve prospěch Kyjeva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát řekl, že jeho země nebude jednat s Ruskem o míru, dokud se ruská vojska nestáhnou z okupovaných ukrajinských území. Moskva pak trvá na svých požadavcích a nehodlá se vzdát ani těch částí Ukrajiny, které sice loni anektovala, ale pak nad nimi kontrolu ztratila.

Koncem června se v Kodani sešli zástupci Indie, Turecka a Jihoafrické republiky se zástupci Ukrajiny a několika významných evropských zemí. Na dálku se k nim připojil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Na schůzku v Džiddě Saúdská Arábie a Ukrajina pozvaly také představitele Egypta, Indonésie, Mexika nebo Zambie. Prozatím není jasné, kdo všechno přijede, účast zatím potvrdila Británie, Jihoafrická republika, Polsko a Evropská unie. Spojené státy má znovu zastupovat Sullivan a s účastí počítá.

Podle západních diplomatů byla jako dějiště schůzky zvolena Saúdská Arábie, protože udržuje blízké vztahy s Pekingem. Cílem je přilákat na schůzku představitele Číny, která má blízké vztahy s Moskvou.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden uspořádal rusko-africký summit, na kterém zemím Afriky slíbil dodávky obilí a oznámil, že Rusko africkým státům odepsalo dluhy v řádech desítek miliard dolarů. Afričtí lídři na něj však naléhali, aby Moskva obnovila loni uzavřené dohody, které zajišťovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. Rusko od nich nedávno odstoupilo.

Putin mezitím nevylučuje jednání o Ukrajině, základem pro ně by podle něj měly být návrhy Číny a lídrů afrických zemí. Zároveň ale na tiskové konferenci po schůzce s představiteli afrických států řekl, že vyhlásit příměří by bylo těžké, když ukrajinská armáda vede ofenzivu proti ruským jednotkám. 

Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že zástupci afrických zemí na summitu navrhovali, aby Rusko a Ukrajina uzavřely příměří. „Proč se na nás obracet s žádostí o zastavení palby? My nemůžeme palbu zastavit, když na nás útočí,“ řekl Putin.

Ukrajinští představitelé opakovaně dávají najevo, že o míru budou ochotni jednat teprve tehdy, až se Rusko stáhne ze všech ukrajinských území, která okupuje.

Putin tvrdí, že na ukrajinské frontě prozatím boje nezesílily a že ukrajinská armáda od 4. června, tedy přibližně od začátku současné protiofenzivy, přišla o 415 tanků a 1300 ozbrojených vozidel. Agentura Reuters podotýká, že tyto údaje nelze ověřit.

Putin také řekl, že Rusko provedlo „nějaké preventivní údery“ proti cílům na Ukrajině po nedávném útoku na Krymský most spojující ruskou pevninu s okupovaným Krymem. Moskva z toho obviňuje Ukrajinu a hovoří o „teroristickém útoku“. Poničena byla silniční část této důležité dopravní tepny, zemřel manželský pár a jeho 14letá dcera utrpěla zranění.

Na šéfa Kremlu letos Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí. Podle Putina jsou ale informace o únosech „nafouknuté“ – zopakoval, že šlo o záchranu dětí. „Vysvětlujeme, že k žádnému únosu dětí nedošlo, šlo o konkrétní kroky vedoucí k záchraně dětí, které byly vyváženy z válečné zóny. Nechat sirotčince pod dělostřeleckou palbou, nebo co? Samozřejmě, že ty děti odvezli,“ řekl Putin. Společně s ním vydal ICC zatykač také na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Rusko v srpnu na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v jihoafrickém Johannesburgu bude osobně zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov. Putin se k jednání připojí přes videohovor. Jihoafrická vláda by ho totiž podle nedávného rozhodnutí soudu musela nechat zatknout. „Nemyslím si, že moje přítomnost na summitu BRICS je důležitější než moje přítomnost tady. Toť vše,“ řekl k tomu Putin.