Skupina šesti největších bank v Česku za letošní první pololetí vydělala 37,1 miliardy korun, což je meziročně o 2,5 miliardy méně. Podle analytiků za to může nastavení měnové politiky České národní banky, která razí strategii vyšších, ale stabilních úrokových sazeb. Dále vysoké konkurenční prostředí a pak také optimalizace daňového základu tak, aby finanční domy odvedly na dani z nadměrných zisků, známé jako windfall tax, co nejméně peněz. V některých bankách také rostly provozní náklady i přesto, že pokračují v uzavírání fyzických poboček.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekJako poslední ve čtvrtek oznámila pololetní výsledky ČSOB. Meziroční čistý zisk jí poklesl o šest procent na 9,5 miliardy korun. V minulých týdnech postupně oznámily výsledky hospodaření Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank, Moneta Money Bank a UniCredit Bank.
Podle Tomáše Pfeilera, portfolio manažera investiční společnosti Cyrrus, jsou hlavním důvodem poklesu čistých zisků nižší úrokové výnosy, na kterých především v loňském roce banky vydělávaly. Jejich pokles je způsoben tím, že ČNB od července 2022 nezvýšila základní úrokové sazby. A pak také, že banky byly postupně pod tlakem konkurence nuceny zvyšovat úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech, čímž jim naopak vzrostly úrokové náklady.
„Tento proces částečně urychlilo zavedení windfall tax,“ dodává Pfeiler. Tuto daň z nadměrných zisků zavedla vláda proto, aby částečně vykryla náklady na kompenzace vysokých cen energií lidem a firmám. Z bankovního sektoru ji bude platit právě šestice největších finančních domů. Protože s ní banky dlouhodobě nesouhlasí, snaží se nyní podle části analytiků optimalizovat daňový základ tvořený průměrem zisků z posledních let tak, aby na dani odvedly co nejméně.
České banky zlevňují hypoteční úvěry. Jak vysoké budou úrokové sazby odteď za rok?
„Pololetní výsledky mě utvrzují v tom, že stát celkově vybere nanejvýš nižší jednotky miliard korun,“ odhadl pro ČTK Tomáš Cverna, analytik investiční společnosti XTB. S tím souhlasí i Milan Lávička, analytik J&T banky. Ten ještě v dubnu pro HN odhadoval, že výběr daně přivede do státní kasy méně než pět miliard korun. S ohledem na nynější výsledky bude částka ještě nižší. Ministerstvo financí původně odhadovalo, že na dani z mimořádných zisků bank vybere okolo 33 miliard. Úřad dodnes nevysvětlil, jak k takovým číslům dospěl.
Daň se bude vyměřovat z mimořádných zisků, které banky podle ministerstva vytvořily díky rostoucím úrokovým sazbám. Rozhodující pro výpočet bude průměr nekonsolidovaného zisku před zdaněním za roky 2018 až 2021 navýšený o 20 procent. Vše, co ve třech letech počínaje letoškem banky vydělají nad tuto hranici, bude zdaněno sazbou 60 procent. Vedle toho ještě banky odvedou běžnou 19procentní firemní daň.
Podle Lávičky k optimalizaci směrem k nižším odvodům v rámci windfall tax u bank dochází ještě jiným způsobem. „Využívají toho, že výnosy, které banky inkasují na úrocích ze státních dluhopisů, jim sice zvyšují zisky, ale do výpočtu pro speciální daň se nezapočítávají. Proto banky navyšují investice právě do podobných instrumentů.“
Některým bankám, například České spořitelně či Komerční bance, také vzrostly provozní náklady (9,6 procenta, respektive osm procent). „Roli ve zvyšování provozních nákladů hraje zejména růst mezd vyvolaný inflačními tlaky. Mzdy zpravidla rostou vůči inflaci se zpožděním, lze tedy očekávat další tlaky na růst, pokud nepřijde výraznější ekonomická krize. Inflace se promítá i do cen pronájmů a energií, což prodražuje provoz pobočkové sítě,“ říká Petr Hotovec, hlavní analytik společnosti Soft Vision a fondu p-hat.
I proto finanční domy nadále pokračují v uzavírání fyzických poboček, k čemuž je tlačí také stále větší digitalizace. Jen za posledních pět let z poboček zmizela až pětina zaměstnanců. Například Moneta meziročně uzavřela 14 poboček a propustila 13 procent pracovníků: z 2880 snížila stavy na 2511.
