Mladá žena se po studiu v Praze přestěhovala zpět do malého rodného města. Nedaří se jí tam ovšem najít práci, která by odpovídala jejím schopnostem. Nejraději by si otevřela vlastní kadeřnictví, ale nemá na to peníze. O prvotní investici několika desítek tisíc korun se přitom může postarat stát. Slouží k tomu příspěvek na rozjezd podnikání, který však ne každý úřad práce aktivně nabízí. Státu se přitom podle odborníků vyplatí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekCelým názvem příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatně výdělečné činnosti ročně získají dva až tři tisíce lidí. V červenci jich například díky příspěvku podle údajů Úřadu práce ČR zahájilo podnikání celkem 653. Počet žadatelů zůstává v posledních letech víceméně stejný.
Velkou část z nich tvoří právě lidé toužící po vlastním kadeřnickém či nehtařském studiu, ale také restauraci nebo tesařské živnosti. Pro získání peněz od státu na rozjezd podnikání však musí zájemci nejdříve splnit několik podmínek.
„Není to tak, že přijdete na úřad práce, zaregistrujete se a příští týden odcházíte s příspěvkem. Lidé musí poměrně formálně prokázat, že se jim nedaří najít práci v dané lokalitě,“ popisuje Ondřej Dvouletý z katedry podnikání Fakulty podnikohospodářské VŠE, který vypracoval studii zhodnocující tento program.
Žadatel musí být vedený v evidenci úřadu práce a mít dlouhodobý problém s uplatněním. Nesmí mít žádné dluhy vůči státní správě, tedy zpravidla na daních. „Už to je pro lidi velká selekce,“ podotýká Dvouletý.
Podle něj dostávají lidé v rámci tohoto jednorázového příspěvku průměrně 54 tisíc korun. Množství vyplacených peněz se přitom odvíjí od výše nezaměstnanosti v daném kraji. Úředníci také posuzují, zda konkrétní nápad dává smysl v kontextu regionu – například jestli už v tom městě není příliš mnoho kadeřnictví.
Firmy získají novou možnost, jak se zbavit dluhů. Bez vyhlášení úpadku
Dotyčný si musí udělat průzkum trhu s vybavením, které pro své podnikání bude potřebovat. „Typicky musí do žádosti zaznamenat, kolik vydá například za nůžky,“ popisuje Dvouletý. Na základě vyplněné žádosti může úřad práce se zájemcem uzavřít dohodu a stát mu následně peníze vyplatí. Existuje však ještě jedna pojistka proti zneužití – podnik musí existovat aspoň následující jeden rok, jinak stát příspěvek vymáhá zpět.
Peníze také žadatel obdrží až tehdy, když má vyřízenou živnost. To znamená, že automaticky opouští úřad práce a přestává pobírat podporu v nezaměstnanosti. A naopak začíná státu odvádět daně. „V tom je kouzlo tohoto programu. Příspěvek pořád vychází pro stát výhodněji než dále platit podporu,“ říká Dvouletý.
Spokojení jsou i sami noví podnikatelé. Dvouletý v posledním roce mluvil se stovkami živnostníků, kteří začali podnikat právě díky tomuto příspěvku. „Za nejdůležitější považuji, že program řadě respondentů pomohl vytvořit si adekvátní pracovní místo, které odpovídá jejich schopnostem a kvalifikaci, v dané lokalitě. Samostatná výdělečná činnost jim nabídla možnost, jak být svým pánem a dělat to, co je baví a podle svého. Navzdory výzvám a problémům spojeným s podnikáním to zvládají,“ vysvětluje expert.
Dodává však, že v některých krajích se k příspěvku žadatelé dostávají složitěji. Někteří z úředníků se tomuto programu věnují rádi, jiní zas podle Dvouletého zkušenosti o programu „aktivně mlčí“.
Příspěvek hodnotí pozitivně také Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „I kdyby to tomu podnikateli nevyšlo, pořád ten výdaj dává smysl. Podpoří kreativitu a inovaci na trhu a také malé a střední podnikání, které jsou nejdůležitější vrstvou ekonomiky státu,“ říká. Podle něj by podobných státních příspěvků mělo být co nejvíce.
Program je součástí aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí od roku 2004. Za tu dobu se ho mohly zúčastnit desítky tisíc Čechů. Úřad práce prostřednictvím tiskové mluvčí ale HN potvrdil, že souhrnná data za celou dobu čerpání nelze dohledat. Úřad nemá k dispozici kompletní databázi z doby, kdy byly jednotlivé úřady práce právně samostatné. Formálně se propojily až v roce 2011 na základě novely zákona o zaměstnanosti.
