K hranicím unie vozem, pak už pěšky. Evropa může zabavit ruská auta, Kreml to označuje za rasismus

K zabavení auta už údajně dokonce došlo. Ruská rodina projela prý celou Evropu, v Německu se ale musela se svým autem rozloučit. Tamní policie ji údajně na dálnici za Hamburkem zastavila a oznámila, že vůz zabavuje. Alespoň tak příběh ruským médiím převyprávěl petrohradský řidič Sergej. S tím, že hlídka nechala jejich auto s ruskou značkou hned odtáhnout.

Příběh, který převzal ukrajinský web Sundries.com.ua, pak pokračoval tím, že se petrohradská rodina spojila s ruským konzulátem. Tam jim sice pomohli kontaktovat německé celníky, u toho ale zůstalo. Vůz zpět nedostali, tedy alespoň podle Sergeje.

Zda se tento případ opravdu stal, nelze ověřit. Jisté je, že podobných vyprávění koluje v ruských médiích řada s tím, že německá policie začala s konfiskacemi toto léto. A některé zabavené vozy po vyšetření věci vrátila. Jde o reakci na ruskou agresi na Ukrajině.

Ruské velvyslanectví ve Finsku už každopádně vyzvalo spoluobčany, aby auta s ruskými značkami raději nechali doma. Minimálně u pobaltských států pak tohle dilema ruští řidiči řešit nemusí – země mezi 11. a 13. zářím rovnou zakázaly ruským vozům vjezd na svá území.

Co se pozemních hranic mezi Ruskem a EU týče, kromě Pobaltí a Finska sousedí s Ruskem už jen Polsko. To má ale společnou hranici s Kaliningradskou oblastí, tedy izolovanou kremelskou exklávou u Baltského moře.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Zákaz vjezdu ruských vozů do Pobaltí a varování z Finska ale neznamená, že ke konfiskacím nemůže docházet i nadále. Mnoho aut s ruskými značkami už v Evropě je. Státy se opírají o novou interpretaci nařízení Rady EU z roku 2014 „o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině“.

V rámci loni přijatých sankcí reagujících na ruský vpád na Ukrajinu se seznam dosud postihovaného zboží rozrostl o osobní auta. Mimochodem, nejen ta: nezávislý server Meduza uvádí, že postupem času EU na sankční seznam zařadila kupříkladu i mobily, notebooky, kosmetiku, kufry, šampony, ba i oblečení či některé typy bot.

Sám ruskojazyčný web ale opatrně připomíná, že případ konfiskace osobních věcí registruje jen jeden, a to v Estonsku. Odkazuje se přitom na ruské zdroje, které nemusí být objektivní.

K rozumu vyzývá i Evropská komise. I když členské státy EU nabádá, aby sankce uplatňovaly, v jejím doporučení se zároveň konstatuje, že na položky osobní potřeby má být zákaz uplatňován „přiměřeně a s pochopením“. Podle dostupných zpráv také k žádnému šacování Rusů na přechodech nedochází.

Na opatření už reagoval i Kreml. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová je označila za „krystalický rasismus“. Takto vymáhané sankce odmítli i odpůrci Kremlu, spolupracovníci vězněného opozičníka Alexeje Navalného z Fondu boje s korupcí. Ti se obrátili na úřady všech tří pobaltských států s žádostí o přehodnocení zákazu vjezdu vozů s ruskými značkami.

Podle nich zůstává soukromá doprava jednou z mála možností, jak uniknout perzekuci či nástupu do armády. Upozorňují i na to, že takový postup poskytuje munici kremelské propagandě. Diskredituje prý také samotnou podstatu sankcí, protože nepostihuje viníky války z kremelské elity, ale především běžné Rusy.