S Moskvou ztratili trpělivost američtí kongresmani z obou stran. Navrhují astronomická cla na země, které s Ruskem obchodují

Astronomické clo ve výši 500 procent navrhují američtí senátoři zavést na zboží z těch zemí, které od Ruska nakupují ropu, plyn, uran a zřejmě i další produkty. Jde o snahu přimět Kreml k ukončení agrese proti Ukrajině. Plán představila dvojice zákonodárců, po jednom z republikánské i demokratické strany. K oběma senátorům se připojila ještě padesátka dalších, což ve stočlenné horní komoře Kongresu znamená většinu.

„V Senátu převládá názor, že agresorem je Rusko. A že tato strašná válka i Putinova agrese musí skončit. Rusko by sankce mělo pocítit a do budoucna se podobného postupu vyvarovat,“ cituje web The Hill z prohlášení zákonodárců, kteří prý svým návrhem podporují mírovou iniciativu prezidenta Donalda Trumpa. Ten usiluje o rychlý klid zbraní na východoevropském bojišti, jak slíbil v předvolební kampani. Rusko ale konec násilí odmítá. „Sdílíme frustraci prezidenta Trumpa s ruskými postoji, pokud jde o dosažení příměří (na Ukrajině). Podporujeme prezidentovu touhu dosáhnout trvalého, spravedlivého a čestného míru,“ píše se v dokumentu, pod který se podepsali senátoři obou stran.

Návrh přeložili republikán Lindsey Graham a demokrat Richard Blumenthal. Jde o těžké váhy americké politiky: senátor Graham z Jižní Karolíny zasedá v horní komoře od roku 2003. Předtím reprezentoval svůj stát ve Sněmovně (dolní komoře), takže je v souhrnu členem Kongresu třicet let. Zákonodárce Blumenthal z Connecticutu je členem Senátu od roku 2011. V prohlášení zákonodárci tvrdí, že bude-li návrh na výjimečně vysoká cla opravdu předložen, získá „drtivou podporu od obou stran, a to v obou komorách Kongresu“. Jinými slovy: patrně předjednali jeho podporu i s kolegy ve Sněmovně reprezentantů.

Sám americký prezident přitom zřejmě zvažuje podobná cla, byť jen ve výši 25 až 50 procent, a podle všeho pouze pro odběratele ruské ropy. Píše to agentura Reuters, podle které je Trump na Moskvu „naštvaný“. „Pokud nebudeme schopni uzavřít dohodu o zastavení ukrajinského krveprolití a pokud dojdu k závěru, že jde o ruskou chybu, uvalím sekundární cla na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ nechal se slyšet. Svá slova ihned dovysvětlil. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nebudete moci podnikat v USA.“ V tuto chvíli není jasné, zda kongresmané s administrativou postup koordinují: do konce uzávěrky HN jiná čísla, co se cel týče, nezazněla. Pro zjitřenou politickou scénu v USA je každopádně povzbuzující, že se na návrhu obě strany dokázaly dohodnout.

Rusko už v úterý rychlé uzavření příměří odmítlo, a to ústy náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova. Což je příznačné: učinil tak diplomat sice známý, ale nikoli klíčový pro rozhodování Kremlu. A V časopise Meždunarodnaja žizň, který se tváří odborně, v zásadě ale přináší názory Kremlu a jeho diplomatů.

„Řešení, které Američané navrhují, bereme velmi vážně, ale nemůžeme vše přijmout,“ píše Rjabkov o stavu jednání. Tvrdí totiž, že americká představa dosud „nepočítá s odstraněním hlavních příčin konfliktu“. Rusové si totiž, jak konstatuje server RBK, přejí celá území čtyřech východoukrajinských oblastí (Chersonské, Záporožské, Luhanské a Doněcké). Fakticky by se z ještě Ruskem nedobytých částí museli kyjevští vojáci stáhnout. Chtějí navíc, aby USA i svět uznaly tyto regiony za oficiálně ruské, což platí i pro okupovaný Krym. Požadují neutrální status zbytkové Ukrajiny, tedy žádný vstup do NATO. Podle Kremlu je také nutné zastavit vojenskou pomoc Ukrajině, včetně předávání zpravodajských informací. Nemluvě o zrušení protiruských sankcí.

Rusko si je vědomo toho, že jeho požadavky jsou maximalistické. Jde zřejmě o vyjednávací taktiku, podle které Moskva bude oddalovat dohodu o příměří, aby cestou k němu od USA získalo maximum ústupků. Kremlu se navíc zamlouvá návrat k velmocenskému uspořádání světa, ve kterém by silní – podle moskevské představy Čína, USA a právě jinak ekonomicky slabé Rusko – rozhodovali o planetárním uspořádání. Snahu udržet v chodu jednání s Washingtonem demonstrují Rusové i vysláním své nové vyjednavačské hvězdy do USA. Podle stanice CNN se za oceán chystá kyjevský rodák Kirill Dmitrijev, který se stal globálně proslulým po únorovém jednání mezi Rusy a Američany v Saúdské Arábii, kde dosáhl jistého restartu ve vztazích obou států. Tento absolvent Harvardu a šéf Ruského fondu přímých investic, který proslul úspěchy při zajišťování zahraničních investic, prý dobře rozumí transakčnímu způsobu uvažování, který je typický pro druhou Trumpovu administrativu.