Některé firmy se v posledních měsících shodují, že své zaměstnance chtějí vidět zpět v kancelářích. V této atmosféře ale i tak vznikají a fungují i takové společnosti, které na práci na dálku přímo stojí. Zaměstnanci se v nich nejčastěji vídají na videu. Firmy tím jen na pronájmu ušetří řádově statisíce na jednoho pracovníka. A pochvalují si i větší svobodu, mimo jiné tak mají možnost nabírat lidi z celého světa. Řízení firmy na dálku s sebou ale nese i rizika.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na takzvaném remote principu funguje od svého založení například start-up Soulmio, který nabízí programy duševního zdraví pro zaměstnance. Jeho šéfka Simona Zábržová, jež sama částečně žije ve Španělsku, si na režimu pochvaluje celkovou svobodu. Nezáleží jí na tom, jak a kde její lidé práci udělají. Hlavní je, když je hotová včas. Celofiremní práce z domova proto od zaměstnanců vyžaduje i vyšší míru odpovědnosti a disciplíny.

Ačkoli start-up nemá žádné kanceláře, Zábržová považuje za důležité, aby se její tým vídal a navazoval pracovní vztahy. „Osobní setkání jsou nutná a nenahraditelná,“ říká. Potkávají se minimálně jednou měsíčně v prostorech pronajatých pro tuto příležitost. Na těchto schůzkách řeší strategii firmy a klienty, ale také tráví čas společným obědem, odpočinkem nebo vzděláváním.

Právě komunikaci vnímají oslovení šéfové remote firem pro dlouhodobé udržení tohoto režimu jako nejdůležitější. Osobní setkávání tak často doplňují i pravidelné online schůzky. Fungují tak například vývojáři crowdfundingové platformy Investown. 

Spojují se denně, aby si řekli, na čem chtějí zrovna pracovat a čeho dosáhli den předchozí. Třeba zaměstnanci platformy Hedepy, která propojuje lidi online s terapeuty, se pravidelně vídají na virtuálním posezení u kávy, kde se probírají i osobní témata.

U technologických podniků je tento režim nejčastější. Uleví jim totiž až o miliony korun ročně. Například podle propočtů americké personální agentury Lemon.io ušetří start-upy díky remote režimu téměř čtvrt milionu korun ročně na jednoho zaměstnance. Zhruba polovina z toho připadá na pronájmy kanceláří, další úspory jsou třeba na energiích nebo nábytku. 

Remote princip jim také dává větší prostor pro najímání lidí mimo český pracovní trh. „Nemusíme se striktně držet rybníčku talentů v jednom městě či zemi, ale můžeme hledat nové členy týmu všude po světě,“ říká Roman Zámečník, spoluzakladatel Hedepy.

Jak ale upozorňuje Petr Moroz ze společnosti Scaut, je nutné dbát na bezpečnost a ověřit si, že objednanou práci vykonává skutečně daný pracovník. „Každá firma by proto měla mít přehled, jak remote zaměstnanec funguje. Zda je to skutečně on, kdo práci vykonává a nepředává ji někomu jinému,“ říká Moroz, jehož start-up se zabývá ověřováním informací, které o sobě kandidáti ve výběrových řízeních poskytují.

Firmy by podle Moroze měly pečlivě sledovat, jestli se daný zaměstnanec připojuje na porady. Je také podle něj dobré si zjistit, zda daný člověk nemá více prací najednou. Takzvaná přezaměstnanost je v hybridních a remote režimech čím dál častější.

Práce z domova se s covidovou pandemií stala běžnou součástí kancelářských povolání. Firmy se ale čím dál častěji snaží své zaměstnance motivovat k návratu na pracoviště. Volí proto kompromisní cestu takzvaného hybridního režimu, kde kombinují nejčastěji tři dny práce z domova se dvěma z kanceláře.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.