Česko jako národ ajťáků? Dotaci 50 tisíc na kurz využije jen zlomek žadatelů

Spuštění e-shopu se vzdělávacími kurzy ohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v dubnu. „Kdokoliv, ať už je to zaměstnanec, student, senior, rodič na rodičovské, se bude moci podívat na e-shop a vybrat si z široké nabídky kurzů, co jemu vyhovuje,“ uvedl tehdy.

Od té doby uspělo na webové adrese jsemvkurzu.cz se svou žádostí o dotaci na školení tři a půl tisíce zájemců. Srovnání s dalšími údaji však dokládá, že to není příliš optimistické číslo. Zájem o kurz totiž projevil více než dvojnásobek zájemců – přes osm a půl tisíce. Pět tisíc z nich ale neuspělo. Na další vzdělávání přitom ministerstvo práce vyčlenilo přes šest miliard korun z Národního plánu obnovy, což jsou evropské peníze určené na reformy a investice.

Podobně dopadá srovnání s počtem uchazečů, kteří e-shop nevyužili a podali si žádost osobně na úřadu práce. Těch bylo 16 700. A uspěla většina z nich, celkem 14 500. Podle mluvčího resortu Jakuba Augusty může být jednou z příčin to, že úředníci stále preferují vyřizování žádostí, které si uchazeči podali osobně. „Je třeba na úřadech pokročit s digitalizací,“ uvedl pro HN.

Zároveň je podle něj nutné lépe informovat zájemce o kurzy, co server s nabídkami nabízí a za jakých podmínek. „Úřad vždy posuzuje každou žádost a zohledňuje situaci na konkrétním trhu práce,“ řekl Augusta. Uvedl příklad, kdy si zájemci vyberou předražený kurz nebo takový, se kterým se nezlepší jejich uplatnění na trhu práce. „Pokud úředník vidí, že například školení výpočetní techniky, které je v žádosti za 50 tisíc, se dá pořídit za 30, tak žádost neschválí.“ 

Úředníkům ubude práce, příspěvek na bydlení a dítě se digitalizuje. Pak se rozhodne, kolik úřadů práce se zruší

23. 8. 2023 ▪ 4 min. čtení

Podle poskytovatelů školení a rekvalifikačních kurzů, kteří své nabídky zveřejňují na uvedeném serveru, je za vším spíše přemíra byrokracie ze strany úřadu práce. Metodička ze společnosti S-Comp Andrea Wirthová například upozorňuje, že úředníci posuzují kurzy velmi individuálně bez jasné metodiky, kterou by měli mít k dispozici. „Tudíž se nám stává, že úřady práce v rámci jednoho kurzu a termínu schválí většinu účastníků, ale jeden úřad se rozhodne, že kurz nespadá do digitalizace, a účastníka zamítne,“ popsala Wirthová pro HN.

Od dubna její společnost proškolila celkem 90 lidí, další účastníci jsou přihlášeni a čekají na zpracování žádosti úředníky. Wirthová dodala, že cena kurzu se pohybuje od 10 890 po 50 tisíc korun. „Například kurz mechanik silničních vozidel s elektrickým a hybridním pohonem stojí 37 500 korun a trvá 40 hodin.“

Jenomže jak potvrzují také ostatní školicí firmy, úředníci takové kurzy nechtějí proplácet a požadují, aby se dotovaná školení týkala IT technologií. Tím se nabídka kurzů výrazně snižuje, ačkoliv definice toho, co je a co není IT obor, není zcela jasná. „Osvědčuje se nám nabízet kurzy zastřešující několik podoborů, jako je třeba kurz pro nastartování online byznysu, kompletní nabídka grafických programů či online marketing,“ přiblížil Michal Míček ze společnosti Edu partners. Ne vždy je přitom zcela jasné, zda se jedná o podporu digitalizace, nebo IT znalostí. „Velmi často také jako zástupce vzdělavatele musím odůvodňovat, proč daný kurz považujeme za digitální,“ poznamenala Wirthová.

Resort to vysvětluje tím, že v současné době úřady práce poskytují dva druhy kurzů. U prvního typu jde o klasické rekvalifikace a může se týkat jakéhokoliv oboru, pokud pomůže zájemci zvýšit jeho šance na trhu práce. Tady může získat až 100 procent nákladů do výše 50 tisíc korun.

Druhým typem jsou takzvané kurzy dalšího vzdělávání. Právě ty jsou placené z Národního plánu obnovy a mohou spadat výhradně do oblasti digitálních dovedností a dovedností potřebných pro průmysl 4.0. „Náklady jsou u těchto kurzů proplaceny do výše 82 procent,“ upřesnil Augusta s tím, že i tady je horní limit dotace 50 tisíc korun.