Borovicová kalamita v Povltaví, stromy tu schnou po tisících. Mohou být rizikem pro obyvatele i turisty

Hlavní příčinou, proč zdejší borovice ztrácejí svoji zelenou barvu, je podle experta sucho. První stromy, které začaly nedostatku vláhy podléhat, se podle Lorence objevily letos na přelomu května a června, další je začaly rychle následovat. „Přes léto se jejich stav ještě zhoršil a suché září i říjen jim dále uškodily. Poprvé jsme v Česku viděli suchem plošně zasažené borovice v letech 2015 až 2017, tehdy ale pohroma zdaleka nedosáhla takové úrovně jako dnes,“ popisuje vědec.

Dnes už experti z ústavu hovoří o kalamitě připomínající postižení smrkových lesů kůrovcem. „Současný stav už je lokální až regionální kalamitou. Letos sehrála velkou roli kombinace nízkých srážek a extrémních teplot v letním období. Stromy v Povltaví rostou na kamenitých mělkých půdách, mají malé možnosti získávat vodu z půdy, což vedlo k jejich fyziologickému kolapsu,“ vysvětluje Jan Liška z útvaru lesní ochranné služby ústavu.

Území postižené kalamitou ohraničuje jeho kolega Adam Véle, který se účastnil mapovacích letů, na severu obcí Slapy a na jihu Orlickou přehradou. Do šířky je pak podle něho zhruba vymezené na západě Příbramí a Dobříší, na východě Sedlčany a Neveklovem.

Borovice ale v Česku zdaleka netrpí jen tady. Podle Lišky jsou jen o málo méně zasažené i lesy na okrajích Křivoklátska a na západě Čech, zejména na Plzeňsku. V ještě menší míře lze pak podle Lorence usychající borovice nalézt i v Polabí, na Třebíčsku nebo na jihovýchodní Moravě.

Kalamita borovicových lesů u Kamýku nad Vltavou

Dalších 15
fotografií

V samém epicentru kalamity v okolí Kamýku nad Vltavou a u blízkých obcí Zduchovice či Dolní Hbity je dobře vidět, jaké další nebezpečí pro borovice představuje oslabení suchem. Je podobné jako u smrků. Napadené stromy s nedostatkem mízy jsou ideálním útočištěm pro takzvaný podkorní hmyz. Tedy různé druhy kůrovců, kteří slabý kmen dále ničí, až nakonec způsobí jeho smrt.

„Tady nejvíce škodí lýkožrout vrcholkový, který bývá ve vrchní třetině stromu, ve spodní části zase krasec borový,“ říká Lorenc poté, co odloupl kus poškozené kůry z jednoho z kmenů, a ukazuje na tenké kůrovci vytvořené uličky.

Napadení kůrovci ale zatím podle vědce není u borovic tak masivní jako u smrkových monokultur. „V dříve jednolitě zelených porostech je řada hnědooranžových stromů rovnoměrně rozprostřených. Zatímco když je hlavním problémem kůrovec, byla by vidět jednotlivá od sebe oddělená výrazná ohniska tvořená vždy více sousedními stromy,“ vysvětluje Lorenc.

Z „továrny na dřevo“ jdou opět miliardy. Kůrovec ustupuje a stát proto ořezává lesníkům dotace

20. 3. 2023 ▪ 4 min. čtení

Borovice tak zatím trpí především suchem. „Až druhotným problémem jsou kůrovci či škodlivé houby. Například kuželík borový, který se už v souvislosti s klimatickou změnou rozšířil z jižních oblastí až do střední Evropy,“ jmenuje další ohrožení Liška.

Schnoucí a odumírající stromy ale nejsou jen další ranou přírodě. Mohou představovat i nebezpečí pro lidi. „Mrtvé stojící stromy bývají nebezpečné, mohou z nich padat suché větve, zřítit se. Ty, které zatím jen chřadnou a ještě bojují, ale nebezpečím nejsou,“ říká Lorenc.

S padáním stromů, a dokonce i způsobenou škodou už má zkušenost Ľudovít Sloboda, který žije v Kamýku nad Vltavou v jednom z domků blízko lesa. „Odumřelá borovice spadla letos v létě na skoro nové, rok staré auto mého syna. Bylo na odpis a pojišťovna mu dala jen sto tisíc,“ vypráví důchodce, u zdi jehož domu už jsou srovnané špalky palivového dřeva právě ze zříceného kmenu.

Odumírající stromy podle Slobody ohrožují i blízké chaty, které s lesem přímo sousedí. „Divím se chatařům, že neprotestují. Jen blízko mého domu spadly už dva stromy. Před dvěma týdny tady byli z obce a další borovice poráželi,“ ukazuje za plot domu.

Sloboda navíc upozorňuje, že kolem chat a lesem vede v posledním roce velmi využívaná pěšina právě k nové soše svatého Jana Nepomuckého. „Pro lidi může být dost nebezpečná,“ říká. Zhruba v polovině cesty k vyhlídce už leží jeden spadlý kmen, který musí pěší podlézat.

Podle expertů je třeba zejména mrtvé stromy a ty napadené kůrovci kácet a odvážet z lesa. „Je to podobné jako u smrků. Těžba a včasná asanace jsou klíčové,“ připomíná Lorenc a jeho kolega Véle apeluje na majitele lesů: „V některých částech porostů už je více než polovina stromů suchých, a když se do nich dá hmyz a nevykácí se, tak se bude kalamita dál lavinovitě šířit.“

Majiteli lesů jsou kolem Kamýka podle Lorence zejména soukromníci. Často drobní, vlastníci třeba jen několika hektarů. Samotná obec Kamýk jich drží šest. Jeho starosta Petr Halada prohlašuje, že ves si je své zodpovědnosti vědomá. „Už jsme odumřelé stromy s kůrovcem začali těžit. Máme odborného hospodáře, který se tím zabývá. Vybíráme napadené kmeny a ty musí ven.“ Strom, který nyní překáží v cestě na oblíbenou vyhlídku, však prý není obecní a jeho majitele starosta nezná.

Zdejší lesy ještě podle expertů mají šanci se zotavit. Ale jen pokud budou jejich majitelé důslední a nedají kůrovci prostor. „Dokud jsou borovice jen poškozené suchem, tak možnost na znovuoživení existuje. Horší je to v případě, kdy je napadnou kůrovci i houby,“ připomíná Lorenc. Je tu ale ještě jedna podstatná podmínka. „Bez vlhčího, studenějšího roku, či ještě lépe několika let, to ale půjde jen stěží,“ dodává vědec.