Státní rozpočet nám každoročně připomíná, na které výdaje se my občané skládáme skrz své daně. Jak se výše těchto výdajů mění v průběhu let, je ale méně zřejmé (a proto jsme se na to zaměřili s kolegou Danielem Kolářem v právě vydané studii „Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019“).
Výdaje na platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, a tedy ve zkratce zdravotnictví, a dále výdaje na obranu, důchody a státní dluh vzrostly od roku 2019 nejvíce. Pokud se konkrétně podíváme na státní rozpočet v reálném vyjádření, tedy po zohlednění více než 40procentního nárůstu cenové hladiny mezi roky 2019 a 2024, tyto čtyři výdaje vzrostly nejvíce. Lze říci, že celkový nárůst výdajů způsobily pouze tyto čtyři rozpočtové výdaje.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekKromě důchodů, které jsou největším výdajem státního rozpočtu, zaznamenaly tyto tři ostatní výdaje poměrně raketový růst, kdy se v nominálním vyjádření mezi roky 2019 a 2024 více než zdvojnásobily. A není to náhoda, protože každý z těchto výdajů můžeme spojit s jednou z krizí.
Zdroj: Studie s Danielem Kolářem Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Pandemie covidu nejenže vyžadovala silnou reakci zdravotnictví, ale zviditelnila i jeho mnohé dlouhodobé problémy. Nárůst plateb zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce je výrazný, ale jedná se jen o menšinový zdroj financování veřejného zdravotnictví. Většinu tvoří platby zdravotního pojistného od zaměstnavatelů, zaměstnanců, podnikatelů a osob bez zdanitelných příjmů, které stojí mimo státní rozpočet a které nerostou zdaleka tak rychle.
Invaze Ruska vyvolala bezprostřední potřebu pomoci Ukrajině. A zároveň nám tato válka připomněla důležitost obranyschopnosti země včetně plnění cílů vůči spojencům v NATO. Výdaje na obranu by měly v roce 2024 poprvé dosáhnout 2 procent HDP.
Vědomí dlouhodobé neudržitelnosti průběžného důchodového systému nepřivedlo vlády předchozích dekád ani k úspěšné důchodové reformě, ani k dostatečně razantní úpravě parametrů důchodového systému směrem k jeho finanční udržitelnosti. Výsledkem je, že důchodový systém má vyšší výdaje než příjmy, v posledních několika letech navzdory tomu, že silné populační ročníky ze 70. let stále pracují.
K rychlému nárůstu výdajů navíc přispěly i štědře nastavené předčasné důchody a valorizace. I když delší doba dožití je sama o sobě dobrá zpráva, vytváří krizi pro špatně připravený stát.
Penzijní „reforma“ je tu aneb Další střet slibů vlády s realitou
Všechny tři předchozí krize přispěly k nárůstu rozdílů mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Tento nárůst zadlužení znamená vyšší platby na splátkách dluhu, který se tak stává významným výdajem sám o sobě. Částka 94 miliard korun určených na obsluhu státního dluhu v roce 2024 nám připomíná, proč je důležité učinit veřejné finance dlouhodobě udržitelnější.
Kromě covidu, války, stárnutí a zadlužování si česká společnost od roku 2019 prošla také vysokou inflací, kumulovaně více než 40 procent. Nicméně výše zmíněné čtyři výdaje – státní pojištěnci, obrana, důchody a státní dluh – jsou výjimečné svou velikostí a tím, že rostly rychleji než inflace, se kterou jsou zároveň provázány. Inflace byla vyšší i kvůli úsporám za covidu, kvůli snížení daně z příjmů fyzických osob od roku 2021 nebo nárůstu cen energií v návaznosti na válku. Výdaje na důchody rostly rychle i kvůli valorizaci o inflaci. Mnohé ostatní výdaje rostly jen o inflaci, například školství.
Zároveň rozpočtová politika státu samozřejmě není a neměla by být tažena krizemi. Odráží preference lidí a jimi volených politiků, kteří schvalují zákony, kterými se pak řídí většina výdajů. Tedy měla by. Navzdory současnou vládou deklarovaným prioritám výdaje na vzdělávání i dopravní infrastrukturu rostly jen stejně rychle jako inflace. V reálném vyjádření tedy stagnovaly. U dopravní infrastruktury vláda přistoupila k ne úplně šťastnému mimorozpočtovému navýšení skrze půjčku přímo pro Státní fond dopravní infrastruktury. Naopak u vzdělávání svoji garanci výše platů učitelů rozmělnila a letos nakonec upustila od ambiciózního plánu výpůjčky skrz Evropskou unii.
Vyšší výdaje státu v návaznosti na pandemii nebo válku nicméně nejspíše odrážejí to, že tyto krize nenechávají vlády bez odezvy a alespoň částečně je začaly řešit. Nárůsty výdajů u důchodů nebo státního dluhu naopak mohou značit, že krize stárnutí a zadlužování vlády neřeší dostatečně.
Autor je ekonom, Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, člen NERV
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
