Ukrajinci včetně prezidenta Volodymyra Zelenského připouštějí, že se jejich zemi ve válce s Ruskem letos dařilo výrazně hůř, než očekávali. Sílí tak pohled, že Rusko v konfliktu získalo výhodu. A že Ukrajina nemá dost sil na to, aby zvítězila. Podle Estonska, které je členem Severoatlantické aliance i Evropské unie, to ale rozhodně není pravda.

Estonské ministerstvo obrany vypracovalo plán, který má zajistit, že Ukrajina zvítězí a dobude zpět všechna Ruskem okupovaná území včetně poloostrova Krym. „Cokoliv jiného by bylo nákladnou strategickou chybou, kterou zaznamená celý svět. Našim nepřátelům bychom tím dali návod a příležitost, aby nás v budoucnu opět ohrozili,“ tvrdí Estonci.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle jejich analýzy může Západ ukrajinské vítězství zajistit a přitom ho to nemusí stát žádné mimořádné úsilí nebo finanční zdroje. Podle Estonců by stačilo, kdyby každý stát, který Ukrajinu podporuje, vynaložil na vojenskou pomoc 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu ročně. Pro Česko by to znamenalo dávat ročně zhruba 18 a půl miliardy korun. Za první rok války Česko dodalo Kyjevu zbraně a materiál v hodnotě necelých pěti miliard korun.

Problémem je, že Spojené státy, Evropané nebo třeba Kanaďané nemají ve skladech dost zbraní či munice, především klíčových dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. A dělostřelectvo je zatím v konfliktu tou nejdůležitější zbraní. Státy EU se zavázaly dodat do března Ukrajině milion kusů těchto nábojů, zatím jich ale poslaly jen 300 tisíc. Američané dosud dodali přes dva miliony kusů.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Ukrajinská armáda ale potřebuje aspoň 200 tisíc těchto nábojů každý měsíc, aby si dokázala udržet na konkrétních místech fronty palebnou převahu. „Pokud by dostávala měsíčně tento počet nábojů, budou evropské a americké sklady během roku 2024 zcela vyprázdněné,“ varují Estonci. Vyzývají tak k razantnímu navýšení zbrojní výroby. To se ale zatím v dostatečné míře nestalo. Podle Estonska je nutné, aby evropské země zadávaly výrobcům zbrojní objednávky společně, tedy ve velkém množství. To podle nich vytvoří motivaci, aby zbrojovky začaly vyrábět mnohem více a rychleji.

Kromě toho by měly státy Západu taky výrazně zrychlit výcvik ukrajinských jednotek a dodat Ukrajině další těžké zbraně nebo bojové letouny. A to tak, aby ukrajinská armáda „byla schopná během šesti měsíců zabít nebo těžce zranit aspoň 50 tisíc ruských vojáků“. To je podle Estonců klíčem k vítězství – v takovém případě Moskva nebude schopna na frontu posílat dostatek dobře vycvičených nových sil. A Kreml následně bude muset uznat, že svých cílů na Ukrajině není schopen dosáhnout.

Otázkou, kterou estonské ministerstvo obrany neřeší, ale je, jestli bude k jím popsaným krokům v západních státech dostatečná politická vůle. Například v Česku je většina občanů proti další vojenské pomoci Ukrajině a počet odpůrců roste prakticky všude včetně USA. Tam navíc může příští rok prezidentské volby opět vyhrát Donald Trump, který mluví o tom, že je potřeba pomoc Ukrajině razantně snížit.

Estonské ministerstvo obrany ale věří, že Ukrajina v roce 2024 úspěšně odrazí očekávanou novou ruskou ofenzivu, během roku 2025 Rusku uštědří těžké porážky a „nejpozději v roce 2026 Ukrajina zvítězí a Rusko prohraje“.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.