Jak může logicky myslící člověk – třeba já nebo vy – být zároveň věřící? Velice snadno. Ba nelze jinak.
Prvním úkolem, prvním skutečným úkolem logiky je najít omezení logiky. Logická úvaha musí časem shledat, že nedosáhne všude. Že nedokáže plně pojmout svět ani vysvětlit váš život, historii nebo matematicky vysvětlit problémy ve vztazích mezi vámi a vašimi nejbližšími. Sami se přece ne vždycky chováte logicky ani vůči sobě, natož k jiným. Sami často nejste schopni vyjádřit sami sebe, natož logicky vysvětlit, proč vás například baví či láká to, a nikoli ono, i když byste si stokrát třeba přáli, aby to bylo naopak.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekTo, že svět není pouze logický, neznamená, že není logický vůbec. Svět logický je, mnoho věcí logiku naopak velice pevnou má. Ale existuje ještě něco – veliké něco navíc. (To „něco“, v co podle průzkumů věří většina Bohémů.)
Stvoření je tvořeno logikou, ale není tvořeno jen a pouze logikou. Neskládá se pouze z logiky. Ještě je například tvořeno silou, která všechny zákony tou silou naplňuje. Logika sama je jen mrtvé lešení, konstrukt, který si kolektivně stavíme od dob Aristotela. Lze ho zmrazit, oprášit a znova použít třeba za pár let. Něco však muselo onu mrtvou logickou strukturu oživit silou, smyslem, něco muselo naplnit zákon gravitace silou gravitace. Něco muselo uvažovat, že jedna plus jedna jsou dvě, dávno předtím, než se vůbec objevila lidská mysl. Takže ano, svět je logický, ale je více než logický.
O něčem podobném uvažuje i nejslavnější ze všech logiků: Wittgenstein. A dochází k slavnému logickému závěru: „A to, o čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet.“
Tím bezděčně přiznává – ba dokazuje! –, že tím pádem tedy zcela jistě existuje svět, o kterém musíme mlčet, přestože jej nikdy nebudeme schopni logikou nejen vyřešit, ale ani pochopit. Ani strukturovat. Říká tou větou, že existuje více než jen svět, který můžeme uchopit jazykem. A nemůžeme-li jej uchopit jazykem, nemůžeme v něm ani uvažovat. Protože bez jazyka uvažovat nelze. A nemůžeme-li v něm uvažovat, nemůžeme v něm už vůbec uvažovat logicky.
To, že svět není složen jen a pouze logikou, na vás přece musí vyskakovat na každém kroku. Ve vaší práci přece není vždy vše logické a i mnoho logických rozhodnutí se musí provádět s doprovodnými modlitbami a držením si palců a doufáním, že všechno dobře dopadne. Koneckonců i ono „hodně štěstí, zdraví a lásky“ je skrytá modlitba. (Jako by to přání samo o sobě – zcela nelogicky – mohlo ovlivňovat realitu!)
A kolik nelogických věcí, nekonzistencí a zmatků člověk vidí sám v sobě! Kolikrát jste si řekli, ve svém tichu, ve své vnitřní svatyni svatých, že už něco podobného nikdy nechcete učinit, a přesto tak znovu a znovu (zcela nelogicky) činíte? To, jak nedbáme na svá vlastní pravidla, která jsme si sami logicky určili, je přece nelogické! Tak nač si znova a znova vytvářet logická pravidla, která stejně, nelogicky, porušíme.
A co je teprve nelogických věcí v byrokracii, o tom nám mnohokrát povídal Franz Kafka. Ani etiku se nikdy nikomu nepodařilo pořádně vyjádřit rovnicí, byť by měla být logická. Podobně tak víme, že se nám dodnes nepodařilo pořádně vysvětlit, co je to gravitace. A že některým fyzikálním zákonům rozumí jen čtyři lidi na světě a ani ti si nejsou pořádně jisti. A že existují místa matematiky a fyziky, kterým nerozumí nikdo. A musí si jen říct: prostě to tak je. Nerozumíme tomu, nedává nám to smysl. Kdykoli, když domyslíme některé konce, nedává to smysl. Podobný princip mimochodem funguje i v samotné matematice, kde by to člověk nečekal už vůbec.
Tak se vraťme k úvodní otázce: může být logicky uvažující člověk věřící? A nyní se odpověď ukazuje spíše tak, že logicky uvažující člověk musí (!) být věřící. Protože za hranicí logiky je již jen čistá víra. Jen člověk uvažující nelogicky, nebo spíše málo logicky, ne dostatečně hluboko logicky, může být skutečným nevěřícím v tom nejhlubším slova smyslu. Pokud by totiž byl skutečným hlubinným nevěřícím a nevěřil by vůbec a na nic, vůbec by ho podobná otázka nemohla ani napadnout, natož zaujmout natolik, aby dočetl tento článek.
