Exkluzivní průzkum k eurovolbám: Varování pro Spolu, ANO sbírá nové voliče a vzdaluje se, k tomu se vrací KSČM

Šéf hnutí Andrej Babiš chce eurovolby pojmout jako jakési „předkolo“ sněmovních voleb v příštím roce, o čemž mluvil už loni v rozhovoru pro HN. Podle Herzmanna by teď ANO v eurovolbách zvítězilo se ziskem 27,3 procenta hlasů, druhá koalice Spolu má podporu necelých 21 procent voličů.

„Vysoká volební účast je jedním z významných faktorů, že ANO má v modelu víc procent než Spolu. Mobilizační schopnost ANO je vyšší než vládní koalice,“ říká Herzmann. Za první dvojicí v jeho průzkumu až s velkým odstupem následuje kolem desetiprocentní hranice hned trojice uskupení v pořadí SPD + Trikolóra, Piráti, STAN.

Výsledek ANO je výrazně nižší než průměrných 35 procent, které Babišovi přisuzují sněmovní průzkumy. Pro koalici Spolu by 21 procent mohlo být povzbuzením – ztráta na vedoucí hnutí není zas tak velká. Herzmann však upozorňuje, že 27 procent pro ANO v eurovolbách nelze číst jako neúspěch. Naopak.

Jde o volby, které pro voliče ANO nejsou příliš atraktivní. V roce 2019, kdy sněmovní průzkumy přisuzovaly ANO kolem 30 procent, z toho v souboji o Brusel sice bylo očekávané vítězství, ale jen přes 21 procent.

Což při součtu hlasů tehdy opozičních ODS (14,5 procenta), Pirátů (14 procent), koalice STAN a TOP 09 (11,7) a KDU-ČSL (7,4) například znamenalo, že kdyby se občanským demokratům podařilo najít společnou řeč byť jen s jedinou další opoziční stranou, ANO by mohli porazit. Oproti minulosti tak strany současné koalice Spolu zřetelně oslabily, ANO naopak posílilo.

„Z hlediska toho, jak se v minulosti vyvíjela podpora ANO, by teď hnutí podle trendové analýzy mělo dosahovat kolem 24 až 25 procent hlasů,“ říká Herzmann. „Přes 27 procent, která jsme napočítali v našem modelu, může vypovídat o tom, že ANO se daří aktivizovat i část voličů, kteří k eurovolbám nechodí. Ale teď budou chtít vyjádřit podporu Andreji Babišovi a celému hnutí v soupeření s vládní koalicí,“ dodává Herzmann.

Pro trojici ODS, KDU-ČSL a TOP 09, tvořící koalici Spolu, naopak „bruselských“ 21 procent hlasů, které jí přisuzuje aktuální volební model, může být ošidných. Je to sice zhruba na úrovni výsledku, který Spolu odhadují i sněmovní průzkumy. Jenže k eurovolbám chodí tradičně vyšší podíl voličů, kteří spíše sympatizují se stranami současné koalice. 

Z aktuálního průzkumu je tak patrné, že většina stran současné pětikoalice bojuje s poklesem podpory. O preferencích stran Spolu už řeč byla. Zaostávají i těsně čtvrtí Piráti s 10,8 procenta hlasů – v posledních eurovolbách je podpořilo 14 procent voličů.

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

12. 3. 2024 ▪ 3 min. čtení

Nadějněji to vypadá jen pro STAN, který před pěti lety dosáhl 11,7 procenta v koalici s tehdy silnější TOP 09 a další dvojicí menších spojenců – mimo jiné se Zelenými, které v souboji o Brusel není dobré podceňovat.

Teď Starostové a nezávislí kandidují samostatně. Nicméně do čela kandidátky se jim podařilo získat výraznou nestranickou tvář, ekonomku Danuši Nerudovou. Její třetí místo z loňských prezidentských voleb, v nichž ji podpořilo skoro 800 tisíc voličů, svádí k úvahám, zda jedna Nerudová nerovná se větší bonus než třeba libovolná ze slabších stran vládní koalice. Pokud by se jí podařilo udržet aspoň desetinu voličů ze souboje o Hrad, zapsala by se mezi nejúspěšnější kandidáty v dvacetileté historii českých eurovoleb.

Předseda STAN Vít Rakušan podle kuloárních informací radši podobný optimismus některých kolegů krotí s tím, že prezidentské a evropské volby jsou zcela jiná disciplína. Jak velkým bonusem Nerudová může být, naznačil ale třeba interní průzkum, který si STAN nechal zpracovávat, když rozhodoval, zda do čela kandidátky nasadit bývalého poslance Jana Farského, nebo právě Nerudovou.

„Ona vyšla líp, vcelku přesvědčivě. Samozřejmě, že moje politické ego tím trochu utrpělo,“ přiznal nedávno Seznam Zprávám Farský, který přitom patří ke klíčovým postavám STAN a před lety ho i coby lídr navzdory většině průzkumů přivedl do sněmovny.

Starostové by teď podle Herzmannova volebního modelu v eurovolbách získali 9,3 procenta hlasů. Jde přitom dost možná o spíše spodní hranici jejich podpory. Starší průzkum k eurovolbám, který připravila agentura Ipsos (shromažďoval data v období od 23. února do 5. března zatímco agentura Data Collect pro Herzmanna prováděla šetření od 5. do 19. března), STAN predikuje dokonce 13,4 procenta hlasů.

Jde asi o nejzásadnější rozdíl mezi průzkumy, které se jinak v zásadě shodují na výsledcích ANO, Spolu i Pirátů.

Odlišně ještě modely odhadují zisk koalice SPD a Trikolóry – zatímco Herzmann predikuje této dvojici 10,9 procenta hlasů, Ipsos 7,9 procenta. A poslední odlišnost, která s ohledem na možnou statistickou chybu stojí za zmínku, jsou šance na úspěch koalice Přísahy a Motoristů sobě. Podle Ipsosu by klidně mohla překročit pětiprocentní hranici – agentura této koalici přisuzuje 4,9 procenta hlasů.

Herzmann je ohledně tohoto spojení někdejšího elitního policisty Roberta Šlachty s Petrem Macinkou, který roky pracuje pro bývalého prezidenta Václava Klause, opatrnější. Jeho volební model odhaduje 2,5 procenta hlasů, což je stejně, jako by mohli získat Zelení. Ti na kandidátce do eurovoleb zaujali nasazením nejmladšího z trojice bratrů Okamurových, jenž dosud nebyl politicky aktivní – architekta Osamu.

Konat se podle Herzmanna nebude návrat sociálních demokratů, které do eurovoleb vede bývalý ministr zahraničních věcí, kultury i předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Volební model SOCDEM předpovídá 2,9 procenta. Sociální demokraté jdou do eurovoleb sami – navzdory spekulacím o možné spolupráci se Zelenými nebo aspoň s menší stranou Levice. A ještě musí skousnout, že proti nim pod jejich ČSSD (teď označující konkurenční stranu Česká suverenita sociální demokracie) zřejmě bude kandidovat jejich bývalý předseda a premiér Jiří Paroubek. V jeho comeback ale průzkumy nevěří, volební model ho ani nezmiňuje. Na rozdíl od dvouprocentního PRO, které nasadilo jinou známou tvář sociálnědemokratické minulosti – bývalou dvojku strany Michala Haška.

Kdo by ale návrat nad pětiprocentní hranici slavit mohl – shodují se na tom Herzmann i Ipsos – jsou komunisté. „KSČM se schovala pod značku Stačilo!. Je to takový model, kdy trochu skrývají komunistické symboly a zároveň prezentují výrazného lídra – což jejich předsedkyně Kateřina Konečná je. Může to fungovat,“ soudí Herzmann a nabízí příklady KDU-ČSL nebo bývalé ČSSD, které taktiku „radši nepopulární značku schovejme“ úspěšně praktikovaly na regionální úrovni.

Volební model tak může být pro současné vládní strany varováním. Posilují komunisté, případný úspěch v eurovolbách by je mohl povzbudit v boji o návrat do sněmovny – kde v minulosti tolerovali vládu Andreje Babiše.

„Vítězství ANO v eurovolbách s nějakým znatelným náskokem – mluvím o jednotkách procent – může pro sněmovní volby nastartovat takzvaný bandwagon efekt, kdy voliči mají tendenci přidávat se k očekávanému vítězi. Čímž by ANO mohlo přebrat část voličů třeba SPD a přiblížit se svému potenciálu 40 procent hlasů. To za předpokladu, že 20 procent hlasů propadne, znamená možnost absolutní většiny ve sněmovně," říká Herzmann.