Radmila Svobodová má vlastní způsob, jak si organizuje práci a schůzky. V rámci měsíce má vyčleněný týden, během kterého toho dělá méně, nepouští se do žádných důležitých rozhodnutí a namísto běhu raději chodí. Naopak více práce udělá tato manažerka pracující pro výrobce čajů a koření Sonnentor ve zbylých dnech měsíce, kdy má více energie. Řídí se totiž svým menstruačním cyklem. Stále více manažerek a manažerů hledá cestu k tomu, jak porozumět fungování svého těla a být v práci co nejefektivnější.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„Snažím se mít volnější kalendář v týdnu před samotnou periodou a pak první tak tři dny během ní. Je důležité s tím pracovat, protože cyklus skutečně ovlivňuje naši efektivitu. Slýcháme pak, že jsme hysterky, a zbytečně nás to shazuje,“ popisuje Svobodová, která ve společnosti Sonnentor pracuje jako vedoucí výroby. V další fázi svého cyklu si naopak Svobodová ráda dá schůzek o něco více, jelikož ví, že na ně bude mít dostatek energie a nebude tolik senzitivní.
Přímou souvislost mezi produktivitou práce a fázemi ženského hormonálního cyklu přitom není jednoduché prokázat daty. Podle socioložky Petry Poncarové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se tématem zabývá, se vlivu cyklu věnovala řada odborných studií, žádná z nich ale neměla jednoznačný výsledek.
„Tudíž nemůžeme jasně odpovědět na otázku, zda je fyzický výkon žen v průběhu menstruačního cyklu nižší,“ říká Poncarová, která v rámci svého výzkumu vedla rozhovory s pracujícími ženami. Velká část z nich popisovala zejména omezení plynoucí ze silných bolestí a nevolností, které menstruaci doprovází. Podle socioložky nicméně není možné s jistotou určit, zda zpovídané ženy skutečně v tomto období podávaly horší pracovní výkony, nebo to tak pouze vnímaly, jelikož si méně věřily. Vliv na energii, a tím pádem i na fyzický výkon v určitých fázích měsíce nicméně podle vědeckých studií pozorují například sportovně aktivní ženy.
Odpoledne zmizí za rodinou nebo sportem, práci dohánějí večer. Bílé límečky mění svůj rytmus
Práce s vlastní energií, jak ji popisuje Svobodová, je stále častějším tématem i pro psychology práce. Pozoruje to například Kristýna Cetkovská, která spolupracuje se společností Soulmio, poskytovatelem psychologických služeb pro firmy.
Cetkovská mimo jiné koučuje manažery, kteří se jí ptají, jak mít energii na to, aby splnili všechno na svém to do listu. Požadavky na ně a jejich práci se totiž stále zvyšují, ať už s novými očekáváními mladé generace nebo nedostatkem kvalifikovaných lidí.
Ověřeným a efektivním přístupem pro ženy i muže je podle Cetkovské takzvaný energy management. Tedy právě pochopení toho, jak tělo dotyčného funguje v průběhu dne. „Vypozoruju, kdy jsem efektivní a kdy naopak jde má energie dolů,“ říká psycholožka. Je zároveň důležité si podle ní uvědomit, že není fyzicky možné být plně produktivní od rána do večera.
O stavech bdělosti a únavy rozhoduje takzvaný cirkadiánní rytmus, tedy jakési vnitřní hodiny. Zpravidla má každý dva vrcholy energie v průběhu dne – jeden dopoledne a jeden pozdě odpoledne. První z nich přitom bývá dvě až tři hodiny po probuzení a druhý devět až deset hodin po probuzení. Pokud tedy například někdo vstává v sedm hodin, bude ten den nejproduktivnější po 9. hodině a poté po 16. hodině.
Cetkovská svým klientům doporučuje se tím řídit a snažit se organizovat si podle toho práci.
Důležité je podle ní také klást důraz na ostatní faktory, které míru energie během dne ovlivňují. Pomáhá zdravé stravování a ráno se co nejdříve vystavit dennímu světlu – pro lepší probuzení. Pozitivní vliv má dále podle Cetkovské ranní pohyb venku, ať už chůze nebo běh.
Vědecké studie ukázaly, že fyzická aktivita a čas strávený venku, zejména v přírodě, snižují aktivitu části mozku, která se nazývá amygdala. Ta zpracovává emoce a případně dává zbytku těla vědět, jestli je v nebezpečí a je potřeba v těle zvýšit hladinu stresového hormonu kortizolu. „Díky tomu máte lepší náladu. Můžete tím i snížit úroveň stresu během dne,“ popisuje Cetkovská.
Ránem to ale nekončí. Kdo si chce udržet energii po celý den, musí si podle Cetkovské dávat také pravidelné přestávky. Maximálně je podle ní možné zpravidla efektivně pracovat hodinu a půl v kuse. I v tomto případě si ale musí každý najít svůj rytmus a určit si, po jakém čase mu přestávky vyhovují.
A stěžejní je pak kvalitní spánek a odpočinek, ideálně bez přemýšlení o práci. Jak ukázal výzkum publikovaný v prosinci minulého roku v americkém odborném časopise Journal of Applied Psychology, výkonu manažerů výrazně škodí, pokud i ve svém volném čase řeší práci. V rámci studie si po 10 dní celkem 73 lídrů a jejich podřízených vedlo deník. Výsledky ukázaly, že nejefektivnější byli zkoumaní manažeři ve dnech, kdy se předchozí noc věnovali nějaké odpočinkové činnosti a úplně vypnuli. Naopak v těch dnech, kdy předchozí večer ještě řešili práci, byli mentálně vyčerpaní.
Právě větší flexibilita je zejména od dob covidové pandemie jedním z hlavních témat pracovního trhu nejen na manažerských pozicích. Zaměstnanci stále častěji od firem požadují co nejpružnější pracovní dobu, aby si mohli práci organizovat kolem svého života.
