Tři zásadní dokumenty ke Green Dealu na vládě. Ve hře jsou i kompenzace vyšších nákladů pro chudší

Aby následky na rozpočty domácností nebyly příliš drastické, je však ve hře i možnost kompenzací zvýšených nákladů některým skupinám. Tuto možnost zmiňuje i NECP. V modelu centra socioekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik (SEEPIA), jehož analýzy slouží jako klíčový podklad klimaplánu, se kalkuluje s možnou částkou ve výši 120,5 miliardy korun mezi roky 2027 a 2032. V případě jejich zavedení by se příspěvek postupně zvyšoval až na 36 tisíc ročně na domácnost. V průměru si jedna domácnost může mezi roky 2027 a 2032 přijít na 31,9 tisíce korun.

Model ovšem počítá s tím, že peníze se nebudou rozdělovat rovnoměrně. Určeny by byly především těm, které zvýšené náklady zasáhnou nejvíce. Samostatně žijícímu seniorovi by tak v roce 2027 mohly navzdory zavedení ETS 2 klesnout náklady o 5,8 procenta, samoživitelce o 3,3 procenta. Naopak výdaje typické rodiny se dvěma dětmi, která nejspíš na kompenzace nebude mít nárok, se v roce 2032 zvednou celkově o 1,2 procenta.

Obecně tak „český Green Deal“ dopadne více na vzdělanější a bohatší lidi s vlastním bydlením, kteří podporu nebudou moci čerpat. I na jejich výdaje však podle výpočtu může být celkový vliv pozitivní, pokud třeba z vytápění zemním plynem zatíženým brzy emisní povolenkou přejdou na energii z fotovoltaiky, na kterou mohou získat investiční podporu. Ztížené možnosti mají majitelé bytů, kde se fotovoltaika instaluje obtížněji, a také ti, kteří fotovoltaiku už mají, a na ekologičtější a levnější palivo už tedy logicky znovu přejít nemohou. Paradoxně „střechaři“ tak patří mezi ty, jejichž výdaje vzrostou kvůli „českému Green Dealu“ nejvíce. V roce 2032 vydají celkově o 1,56 procenta více.

Rakušané už bonusy dostávají

Obdobné kompenzace už fungují v Rakousku. To předběhlo Evropu a tamní obyvatelé doplácí na naftu, benzin, zemní plyn či topné oleje CO₂ příplatek už od roku 2022. Například litr nafty je tak letos v přepočtu v Rakousku o 3,6 koruny dražší. Každý obyvatel země má však zároveň nárok na kompenzaci zvanou Klimabonus. Ta se pohybuje od 3900 do 7400 korun. Výše závisí na místě bydliště. Méně peněz dostávají Vídeňané, tedy obyvatelé města s nejpropracovanějším systémem veřejné dopravy na světě, více obyvatelé odlehlých tyrolských vesnic odkázaní na automobil.

Jakou formu by podpora mohla mít v Česku, zda půjde o přímou kompenzaci nákladů, daňovou úlevu, či dotační podporu přechodu na zelené energie ohroženým domácnostem, není jasné. Jak upozorňuje vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí Duha Jiří Koželouh, zatím jde jen o modelový příklad, a zda se nějaké kompenzace budou vyplácet, není jisté.

„V tuto chvíli je to jen modelová možnost, neopírá se to o nějaký program či rozhodnuté opatření. Z hlediska řešení energetické chudoby jsou v NECP zmiňovány hlavně programy zateplování zaměřené na nízkopříjmové a sociální klimatický fond,“ upozorňuje Koželouh. Podle ministerstva průmyslu je problematika v gesci ministerstva životního prostředí, kam spadá i zmíněný sociální klimatický fond. Právě ten má eliminovat dopady ETS 2 na neohroženější skupiny. Pro Česko by v něm mohlo být až 50 miliard korun a vedle úsporných opatření typu zateplení je možné až 37,5 procenta využít i na přímé kompenzace. Na společném jednání mezi resorty životního prostředí a práce a sociálních věcí se už v únoru jednalo o vzniku pracovní skupiny, která by se tématem kompenzací zabývala. 

Nízkopříjmoví ušetří i bez kompenzací

Výpočet SEEPIA ovšem pracuje i s variantou, že by se žádné kompenzace nevyplácely, a i z něj vychází Green Deal pro nejchudší domácnosti výhodně. Ušetřily by díky prostému přechodu z povolenkou zatížených emisních paliv na dotací podpořené nízkoemisní vytápění. To platí hlavně pro ty, kteří dnes topí elektřinou či plynem. Samostatně žijícímu člověku staršímu 65 let se tak podle modelu i bez kompenzace v roce 2027 celkové výdaje sníží o 2,2 procenta, samoživitelce o 1,2 procenta oproti stavu, kdyby se transformace ekonomiky nerozjela. V každém případě by ušetřit měla zhruba třetina domácností.

Výpočet má jednu slabinu, na kterou autoři upozorňují. Vychází z ekonomicky racionálního chování každého jednotlivce a nezohledňují aspekt, zda třeba samoživitel s nízkým vzděláním bude mít čas a schopnosti si „vyběhat“ dotaci na úpravu vytápění. Na to poukazuje i Koželouh. Podle něj je nutné se zaměřit třeba na to, aby se podpora týkala i nájemního, nikoliv jen vlastního bydlení. Potřeba bude také funkční osvěta a dotační poradenství ze strany státu.

Rozhovor

Nebyl bych naivní, kdo má soláry, bude nakonec platit kompenzace, říká investor Šnobr

24. 5. 2024 ▪ 16 min. čtení

Uvedené modely se navíc týkají výhradně oblasti bydlení. Pokud jde o dopravu, je klimaplán mnohem méně detailní. „Dopady ETS 2 mohou vést k neúměrnému zvýšení počtu jedinců a domácností ohrožených dopravní chudobou,“ uvádí NECP. Bez podrobnějšího upřesnění pak konstatuje, že dopady zavedení dopravní povolenky zatíží více obyvatele venkova s horší dostupností veřejné dopravy. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda přitom s odkazem na studii Potsdamského institutu pro výzkum otázek klimatu mluví o zdražení pohonných hmot o 12 až 13,50 koruny na litr. Citovaní vědci nicméně vycházeli z poměrně vysoké ceny ETS 2. Ta je však zastropovaná na 45 eurech a jiné odhady vlivu na ceny jsou spíš pod tím, kolik na uhlíkové dani doplácí Rakušané. 

Jde o téma, které není dobré podceňovat. Právě zdražení paliv vyvolalo v roce 2018 ve Francii protesty takzvaných žlutých vest, vesměs chudších obyvatel odkázaných při cestě do zaměstnání na automobil. Masivní demonstrace se částečně přelily i do jiných zemí. Díky kritice dopadů Green Dealu na motoristy uspěl v nedávných volbách do Evropského parlamentu Filip Turek (Motoristé), hnutí ANO a částečně i Alexandr Vondra (ODS). 

Rozšíření emisních povolenek ETS 2 zavádí evropská směrnice a Česko ji implementovat musí. Podle serveru Seznam Zprávy se tak má stát formou poslaneckého přílepku k zákonu o povolenkách, který už je ve sněmovně. „V rámci připravovaného poslaneckého návrhu bude navržena úprava práv a povinností týkající se monitorování a vykazování v ETS2,“ potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. 

Právě povolenky jsou totiž centrálním nástrojem, jak celou zelenou transformaci financovat. NECP vyčísluje nutné investice do roku 2030 na 2,8 bilionu korun bez DPH, s daní půjde o 3,4 bilionu. Skoro polovinu z těchto výdajů však pokryjí dotace z nejrůznějších fondů. Cena „klasických“ povolenek ETS 1 se dnes pohybuje mírně pod 70 eury za tunu CO₂, do roku 2030 by se však podle predikce měly zdražit na 120 eur, a do roku 2050 dokonce na 400 eur. To má jednak přinutit znečišťovatele k opatřením na snížení vypouštěných zplodin. Zároveň však spolu s ETS 2 vygenerovat i dostatek prostředků pro dotační fondy.