Státní dluh se v příštím roce silně prodraží. Suma na pokrytí úroků překročí magickou hranici

Překročení magické hranice potvrzuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Bohužel je to tak, rozpočet od 1. ledna začneme stavem minus sto miliard korun,“ sdělil HN. Z nákladů na dluh se tak stane zcela dominantní položka ve schodku rozpočtu na příští rok, který chce Stanjura udržet pod 231 miliardami.

Náklady na obsluhu státního dluhu začaly strmě stoupat loni. Až do roku 2022 se držely pod hranicí 50 miliard korun, většinou se pohybovaly ještě níže. Například v roce 2019 stály úroky 39,6 miliardy korun. Letos už překročí 90 miliard.

Podle Stanjury rychlý růst zapříčinily dva faktory. „Zaprvé jsou to úrokové sazby, které zohledňují také inflaci, která tady byla v minulých letech.“ Připomněl, že před rokem 2022 byly úroky velmi nízké, takže si stát mohl půjčovat takřka zadarmo. „V okamžiku, kdy tyto dluhopisy končí a vy musíte emitovat nové, tak je úroková míra vyšší,“ popisuje.

Druhým aspektem, který prodražuje státní dluh, je skutečnost, že jeho hodnota s každým deficitem státního rozpočtu dále roste.

Že se český dluh silně prodraží tím, jak se sešly oba nepříznivé faktory, potvrzuje i ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. „Naštěstí finanční trh neztratil důvěru ve schopnosti českého státu svůj dluh splatit, jinak by náklady na dluh s delší splatností byly ještě vyšší,“ upozorňuje. Stát podle ní musí předvést, že to s postupným ozdravením veřejných financí myslí vážně, jinak hrozí další nárůst nákladů na dluh.

Schodek rozpočtu příští rok? Maximálně 231 miliard, víc nedovolí zákon, říká Stanjura

22. 8. 2024 ▪ 4 min. čtení

Podle člena Národní rozpočtové rady Petra Musila to pro další vývoj státních rozpočtů znamená, že se budou stále složitěji hledat zdroje na financování výdajů, které si jakákoli budoucí vláda vytyčí jako prioritu.

„Obsluha státního dluhu je totiž mandatorní (povinný) výdaj číslo jedna, věřitelům musíte zaplatit vždy,“ říká Musil s tím, že náklady na dluh už letos dosáhnou asi 1,4 procenta HDP, tedy asi dvojnásobek oproti období 2017 až 2021.

To podle něj znamená problém ani ne pro samotné ministerstvo financí, jako pro politickou elitu. Ta mimo jiné rozhoduje i o tom, zda a jak se bude Česko dále zadlužovat. „Stabilizovat objem obsluhy dluhu nelze jinak než skrze snižování schodků veřejných rozpočtů,“ uvádí Musil.

Dluh přitom poroste i v příštím roce s téměř čtvrtbilionovým schodkem. Účet se tak bude spíše zvyšovat, než že by v nejbližších letech klesl. Snížit by ho mohl pokles úrokových sazeb tak, aby po splatnosti „drahých“ dluhopisů mohl stát emitovat nové s nižším úrokem.

S tím ale nepočítá například expertka na veřejné finance z pražské Vysoké školy ekonomické Lucie Sedmihradská. „Absolutní výše nákladů na státní dluh sama o sobě pro jeden rok tak strašná není, ale bohužel do budoucna se bude pořád opakovat a ztěžovat vládě konsolidační úsilí.“