Víme, na jaké školy je nejtěžší se dostat. Kolik bodů je potřeba k přijetí na tu vaši?

Až do 20. února se žáci mohou rozhodovat, na které střední školy podají přihlášku. Stejně jako loni se mohou hlásit elektronicky přes systém DiPSy, papírově s podporou elektronického systému nebo čistě papírovou formou. Podat si mohou až pět přihlášek, z toho tři do oborů bez talentové zkoušky a dvě do oborů s talentovou zkouškou. Přijímací zkoušky z češtiny a matematiky se pak konají 11. a 14. dubna a celkem v nich lze získat sto bodů.

Letos se na střední školy hlásí přes sto tisíc deváťáků, což je zhruba stejně jako loni. V některých městech, tradičně v Praze nebo Brně, tak opět mohou chybět místa v nejvíc poptávaných gymnáziích a některých typech středních škol. Mezi ty, kde je k přijetí potřeba nejvíce bodů, patří IT obory a pedagogická či zdravotnická lycea. 

Část škol do kritérií k přijetí zařazuje ještě další parametry – například body za prospěch ze základní školy nebo za účast v olympiádách. Některé školy třeba dávají přijímacím zkouškám od Cermatu menší význam, pořádají ještě pohovory s portfolii a podobně. I tak lze z dat, která HN poskytla Česká školní inspekce, dobře vyčíst, kolik bodů by měl v povinných testech žák ideálně získat, aby měl na své vybrané škole šanci na přijetí. 

Nutný počet bodů k přijetí se velmi liší mezi jednotlivými kraji. Dostat se na osmileté gymnázium je nejsnazší v Kadani nebo ve Varnsdorfu, kde k přijetí stačilo 12 bodů. Naopak nejvíce bodů potřebovali v této kategorii získat uchazeči o dvě pražské školy: soukromé gymnázium PORG (88 bodů) a Gymnázium Litoměřická (86).

Ale rozdíly jsou i v rámci jednoho kraje – záleží tedy také na konkrétní škole. Zatímco na některé školy deváťákům nestačí ani 90 bodů – to je případ pražského Gymnázia Na Vítězné pláni (92 bodů) –, jinde se dostanou i děti s 20 body. Je třeba brát v potaz, že na jednotlivých školách jsou různé obory, takže velmi nízký počet bodů potřebných pro přijetí může znamenat, že jde o obor, kam se hlásily ukrajinské děti, nebo jde o dálkové studium a podobně.

Zároveň je nutno podotknout, že nízký počet bodů potřebný k přijetí ne vždy odráží skutečnou kvalitu školy. Podle odborníků o kvalitě svědčí spíš fakt, jak je schopná zlepšit dovednosti žáků během studia, tedy jak se tam zlepší od okamžiku přijetí do maturity. Například gymnázium v Chotěboři na osmileté studium bralo i děti s velmi nízkým skóre u přijímacích zkoušek, ale u maturity z češtiny jeho studenti získali v průměru stejný výsledek jako ti na pražských školách, kde přitom musel mít žák dvojnásobně lepší výsledek u přijímaček.

Někteří žáci mají už teď představu o tom, na kolik bodů asi tak dosáhnou. Poslední lednové úterý dostali možnost vyzkoušet si přímo ve školách přijímací zkoušky nanečisto. Cermat poskytl speciální zadání školám zdarma, bylo však jen na nich, zda se do testování zapojí. Kolik škol cvičné testy využilo, Cermat neví. Organizace je připravila hlavně proto, aby srovnala šance na úspěch žákům, jejichž rodiče si nemohou dovolit platit drahé kurzy nebo podobné přijímačky nanečisto u komerčních firem. 

Přijímačky na střední jako přežitek? Ministerstvo zvažuje jejich zrušení, nahradit by je mohly plošné testy

16. 1. 2025 ▪ 4 min. čtení

Školy, které se zapojily, si zkušenost chválí. Někteří učitelé upozornili na fakt, že řada úloh nebyla nová, objevila se už ve zkušebních testech, které je možné stáhnout na webu Cermatu. Podle jiných ale byl nácvik důležitý hlavně kvůli navození atmosféry testování. „Pro děti to byla skvělá lekce. Dva žáci zapomněli kružítko, jeden se zapomněl podepsat a podobně. To je lepší zažít nanečisto než naostro,“ říká ředitelka ZŠ Solidarita v Praze 10 Karin Marques.

Podle jiných učitelů ale přijímačky nanečisto mohly některým žákům i uškodit. Zvlášť matematika byla těžká a neúspěch mohl žáky demotivovat k přihlášení na náročnější školu, kam původně chtěli podat přihlášku.

„Děti z tříd mých kolegů různě po republice, i ty, které podporuji v přípravě ve Frýdku-Místku, přišly skoro s pláčem, jak těžké to bylo. Ještě večer po testu se mi zaplnila e-mailová schránka novými žádostmi o doučování. K tomu to mimo jiné povede,“ obává se učitel matematiky Tomáš Chrobák ze ZŠ Baška.