Vzorně pochodující vojáci, nejmodernější zbraně a 26 světových lídrů většinou ze zemí, které odmítají takzvanou západní dominanci nad světem. Čínská přehlídka k 80. výročí konce druhé světové války byla deklarací připravenosti Pekingu převzít dominantní postavení nejen v Asii, ale i na celé planetě. Znamenala i rehabilitaci stalinistického severokorejského lídra Kim Čong-una, který během přehlídky stál hned vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Zbrojní experti i milovníci vojenské techniky si během středečního představení na pekingském náměstí Nebeského klidu přišli na své. Pamětníci, kteří pamatují rok 1989 a na tomto místě armádou provedený masakr prodemokratických aktivistů, letos opět sledovali vojáky. Byť v jiné akci. Prostorem projížděly jaderné a balistické střely i hypersonické rakety určené k ničení lodí, stejně jako nejrůznější drony. Nad hlavou politikům proletěly stíhačky, vrtulníky i strategické bombardéry. Na konec zbrojní exhibice pořadatelé vypustili 80 tisíc holubic, prý na znamení touhy po světovém míru, dodává agentura Reuters.

Peking byl pečlivý i v aranžmá středečního představení. Hned vedle čínského prezidenta se z fotek usmíval severokorejský diktátor Kim Čong-un. Nejen východní svět je na symboly citlivý. Je zřejmé, že KLDR má v Pekingu zvláštní postavení. Nebylo tomu tak vždy. Sotva před desetiletím považovala Čína stalinistický režim za obtížného spojence. V roce 2006, kdy prezident Si ještě nebyl u moci, odsoudil Peking severokorejský jaderný test a schválil proti Pchjongjangu sankce, i když není jasné, jak moc je uplatňoval. A už za Si Ťin-pchinga, tedy v roce 2013, zabírala KLDR lodě čínských rybářů, za které žádala svého druhu výkupné. To už byl na severu Koreje u moci Kim Čong-un. Po roce 2017 pak pchjongjangská média nevybíravě kritizovala čínskou politiku, přičemž ke zklidnění vztahů došlo až následujícího roku.

Kromě KLDR je opět významným spojencem Pekingu i Rusko, jehož vůdce Vladimir Putin stál během přehlídky rovněž vedle čínského prezidenta, a to z druhé strany než Kim. Moskva je vůči Pekingu – stejně jako KLDR – ve svého druhu vazalském postavení: bez jeho technologické podpory by se totiž neobešla. Po zahájení agrese proti Ukrajině v roce 2022 ji opustila drtivá většina zahraničních společností a ona se spoléhá na čínský strojírenský i IT dovoz, který je klíčový pro ruskou zbrojní výrobu. Loni podle odhadů tvořila výměna s Čínou třetinu zahraničního obchodu Kremlu.

Na náměstí Tchien-an-men, jak zní jeho čínské jméno, přijeli i další reprezentanti totalit. Třeba běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, velitel barmské junty Min Aun Hlain či kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Cestu do Pekingu vážil i íránský prezident Masúd Pezeškján, jehož země podporuje Rusko dodávkami zbraní. Nechyběl Luong Cuong, hlava dosud komunistického Vietnamu, který má zájem hlavně o byznys a nekonfliktní vztahy se sousedem. Přehlídky se zúčastnil také indonéský prezident Prabowo Subianto, který vede v zásadě demokratickou republiku. Takřka třistamilionové souostroví vždy vyvažovalo čínský ekonomický vliv v zemi jinými investory, při čemž podle všeho zůstane, pokud Západ jeho trhem nadobro nepohrdne.

Z Evropy dorazil kromě srbského prezidenta Aleksandara Vučiče i šéf slovenské vlády Robert Fico. Bratislavská opozice ho vyzvala, aby se v Číně zastal Ukrajiny, vzhledem k podpoře, kterou Moskvě poskytuje právě Peking. Nešlo jí ale jen o Ukrajinu. „Jako demokratická země s vlastní totalitní zkušeností bychom neměli zavírat oči před porušováním lidských práv. Vyzýváme Vás, abyste v kontaktu s čínskými představiteli zdůraznil potřebu jejich respektování,“ píší tři desítky slovenských poslanců.

 

Čína v posledních dnech mezinárodní scéně dominuje. A to i díky izolacionistické politice prezidenta USA Donalda Trumpa, který opouští Amerikou dobyté pozice. Média si všímají nedělního setkání Si Ťin-pchinga s indickým premiérem Naréndrou Módím. Ten sice na přehlídku nepočkal, do Číny ale přicestoval po sedmi letech na summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Oba asijské obry, kteří jsou a budou geopolitickými rivaly, teď podle pozorovatelů načas sjednotil prý Donald Trump. Hlavně pak jeho žonglování se cly, jež na Indii uvalil hned ve výši 50 procent. „Indie tak dává najevo, že má na výběr,“ řekl americký politolog Christopher Clary pro list The Guardian. Mimochodem, na setkání čínského, ruského a severokorejského lídra už reagoval i americký prezident. „Vyřiďte mé pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, s nimiž intrikujete proti USA,“ vzkázal skrze sociální sítě americký prezident čínskému kolegovi.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam