Čeští vysokoškoláci patří k nejbohatším

Čeští vysokoškoláci patří k nejbohatším

Lépe jsou na tom podle nové studie OECD už pouze vzdělaní Maďaři, jejichž plat převyšuje příjem kolegů s maturitou o 117 procent. Třetí místo patří Spojeným státům, kde má absolvent vysoké školy o 72 procent vyšší životní úroveň než jeho méně vzdělaný krajan.
V zemích Evropské unie jsou rozdíly v příjmech podle vzdělání podstatně menší. Francouz s diplomem vydělává o 47 procent a Dán dokonce jen o 27 procent víc.

Vzácné a drahé znalosti

Vzdělaní Středoevropané a Američané se těší vysoké životní úrovni z výrazně odlišných důvodů. V Praze, Budapešti či ve Varšavě se za vzdělání platí vysoká cena, protože je nedostatkovým zbožím. Vysokoškoláků je zde výrazně méně než jinde v Evropě. V Česku má diplom jen 12 procent lidí. "Proto o ně firmy soupeří vysokými platy. Vše, co je vzácné, bývá drahé," říká náměstek ministryně školství sociolog Petr Matějů.
Spojené státy patří naopak k nejvzdělanějším zemím na světě: vysokou školu má přes 38 procent lidí.
"Už ji potřebujete na každou trochu slušnější práci. Maturanti byli nahrazeni bakaláři. Pokud vzdělání nemáte, dostanete jen velmi špatně placenou práci," říká sociolog Ivo Možný z Masarykovy univerzity.
Firmy nejsou ochotny za méně kvalifikovanou práci v továrnách či ve službách platit. Taková místa raději vyvezou do zahraničí. A zdaleka už nejde jen o továrny či call centra. Když má Američan problém s počítačem, zavolá svému správci do Bangalore v Indii. Lékaři posílají rentgenové snímky na vyhodnocení laborantům do Bombaje.

Volnost zvedá platy

"V USA se drží platy vzdělaných lidí velmi vysoko i díky snadnému propouštění. I skvěle placeného investičního bankéře lze propustit na hodinu," říká Matějů. Firma se proto nemusí bát - na rozdíl od evropské konkurence - že mu zaplatí pětinásobek jeho luxusní mzdy.
V Paříži či v Berlíně je rozchod s dobře placeným člověkem drahý, proto jsou šéfové při každém zvýšení platu mnohem ostražitější.
Všichni čeští politici tvrdí, že chtějí dopřát vzdělání více lidem. Za posledních pět let se počet míst na vysokých školách zvýšil o polovinu. Udrží si vzdělanci vysoké platy, když přestanou být vzácní?
Pokud se neusnadní propouštění, čeká Česko spíš evropská než americká cesta: rozdíly v příjmech lidí s diplomem a s maturitou se zmenší. Tak liberální pracovní právo, jaké má Amerika, nenabízí žádná z politických stran. Řadu služeb, jež nevyžadují vysokou kvalifikaci, také nelze vyvézt: Indové a Číňané se učí anglicky, ne česky.
Velké rozdíly v platech jsou silným argumentem pro zavedení školného. Dnes totiž lidé s nízkým vzděláním platí ze svých daní studia těm, kteří si pak díky nim dokážou vydělat mnohonásobně více.