Vysoký plat už nezaručí každý diplom

Univerzitní diplom v Česku má výrazně vyšší cenu než v jiných zemích Evropské unie. Je výnosný, protože je vzácný. Vlastní ho jen 12 procent lidí. Ti proto žádají a také dostanou výrazně vyšší platy než jejich méně vzdělaní kolegové: o plných 82 procent.
Časy, kdy majitel jakéhokoliv diplomu, bez ohledu na obor a kvalitu školy, mohl žádat vysoký plat, ale pomalu končí. S rozšiřující se nabídkou míst na vysokých školách se budou poměry v Česku přibližovat ostatním evropským zemím. Tam si lidé s diplomem vydělají pouze o třetinu až polovinu víc než méně vzdělaní kolegové. "Zatímco dosud platilo, že příjmy vysokoškoláků rostly výrazně rychleji než u méně vzdělaných lidí, s rozšiřování nabídky studijních míst se to bude měnit a přibližovat Evropě," říká sociolog a náměstek ministryně školství Petr Matějů. To však neznamená, že by se vzdělání méně vyplácelo. Mezi vzdělané se ale dostane více lidí a zdaleka ne všichni dosáhnou na tak vysoké platy, z nichž se těší dnešní vysokoškoláci.

V éře bakalářů
Bude totiž přibývat především lidí s bakalářským titulem, což dosud nebylo v domácích poměrech běžné. Jak u studentů, tak u řady profesorů totiž přetrvával předsudek, že jediné hodnotné vzdělání je přinejmenším magisterské. V zemích, kde má největší část společnosti diplom, přitom mnoho lidí končí studia jako bakaláři. Ve Spojených státech je to většina z 38 procent lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání. "V řadě oborů jim to stačí na velmi dobré místo s vysokým platem. Je to dostatečné vzdělání i na místa, kde už máte vysokou zodpovědnost, rozhodujete, řídíte týmy lidí," říká profesor Jan Švejnar z Michiganské univerzity v USA. "Čím víc lidí projde až sem, tím lépe pro ekonomiku. Lidé s takovýmto základem se mnohem lépe přizpůsobují změnám," dodává sociolog Ivo Možný z Masarykovy univerzity.
Platy už tedy neprostou všem vysokoškolákům bez rozdílu. Zaměstnavatelům už zdaleka nebude stačit, že lidé mají diplom. Budou se ptát: "Jaký? Ze které školy?" Ve vyspělých zemích z toho dokážou s přehledem vyčíst, jak kvalitní znalosti a schopnosti mohou u uchazeče očekávat.

Talent a dobrá škola
Rozdíly v platech vysokoškoláků se tak budou výrazně prohlubovat. Budou totiž čím dál pestřejší skupinou. Již dnes ale právě mezi lidmi s nejvyšším vzděláním panují největší rozdíly v platech.
Záleží na oboru, regionu, kde člověk žije, ale i na konkrétní práci. Lékaři si tak například v průměru přijdou přibližně na 38 tisíc korun, učitelé 22 tisíc.
Na vůbec nejvyšší platy mohou dosáhnout lidé v právnických a poradenských firmách, v investičním bankovnictví a informačních technologiích. Například ve společnosti SAP - kde má vysokoškolské vzdělání naprostá většina zaměstnanců - přesahuje průměrný plat hranici 150 tisíc korun měsíčně.
U těchto oborů však zároveň platí: mnoho povolaných, málo vyvolených. "Na vysoké příjmy totiž zdaleka nedosáhne každý, kdo vystudoval práva, ekonomii či počítače," říká Matějů.
Platy špičkových expertů na mezinárodní či finanční právo ve velkých kancelářích jsou mnohonásobně vyšší než u běžných advokátů. Platí zároveň pravidlo, že rozdíly v platech jsou nejvyšší v oborech, jež vyžadují nejvyšší úroveň vzdělání.
Trend, o němž mluví ekonomové a sociologové - tedy postupné přibližování průměrných platů vysokoškoláků jejich méně vzdělaným kolegům, je patrný již v posledních pěti letech.
Za posledních pět se příjmy vysokoškoláků zvýšily o 43,2 procenta, lidé s maturitou si v průměru polepšili o 44,9 procenta.

Jak se vyplácí vzdělání