Po tom, co si svět prošel nejtěžší fází finanční a následně hospodářské krize, se zraky veřejnosti i politiků upřely k těm, kteří podle mnohých celou krizi zavinili - k bankéřům. Ti se stali ve společnosti velmi nepopulární.
Například v USA jsou poprvé v historii méně oblíbení než zákonodárci. Podle průzkumu agentury Bloomberg je negativně vnímají dvě třetiny Američanů. Přibližně stejný počet lidí si myslí, že vláda bankám neměla finančně pomáhat. Podobná nálada panuje i v Evropě. To si nutně vyžádalo reakci politiků. Bankovnictví tak po konci krize čekají největší změny od velké deprese ve 30. letech.
Již v září se představitelé nejvyspělejších zemí světa G20 shodli na tom, že budou společně bankovní trh více regulovat a posvítí si i na odměňování bankéřů. Veřejnosti totiž leží v žaludku obrovské bonusy, které se v bankách vyplácejí. Není divu. Banky se sotva oklepaly z nejhoršího a odměny pro jejich šéfy už opět rostou na rekordy. Podle odhadů by letos odměny na Wall Streetu měly vyrůst o 20 procent na 140 miliard dolarů, což je dokonce více než v roce 2007.
Boj proti vysokým bonusům
Jednotlivé státy se však nakonec do "boje" proti bankéřům vydaly jinou cestou. Britové zakročili přímo proti tomu, co veřejnost trápí nejvíc - vysokým bonusům, a to jednoduše a tak, aby to bylo pořádně vidět. Rozhodli se uvalit padesátiprocentní daň na bonusy nad 25 tisíc liber (asi tři čtvrtě milionu korun). Vzápětí s něčím podobným přišla i Francie.
Jenže banky již si hledají cestičky jak ze situace ven. Chystají se třeba zvyšovat pevné složky mzdy na úkor bonusů. Třeba Deutsche Bank se rozhodla snížit dopad britské daně tak, že tyto náklady rozloží na všechny své zaměstnance po celém světě.
Právě Němci zatím nehodlají reagovat na výzvy Britů a Francouzů, aby se ke zdanění bonusů připojili. Kancléřka Angela Merkelová označila britskou daň za klamavou myšlenku. Němci naopak tlačí na banky, aby odměňovaly šéfy víc podle dlouhodobých kritérií. Spolu s Francií podporují i nápad, aby byly zdaněny všechny finanční transakce a tyto prostředky šly například na pomoc zemím třetího světa. Tomu se ale bankéři logicky brání. Bojí se, že obchody na trzích kvůli tomu zamrznou.
To Američané na platy bankéřů nesáhli vůbec. Prezident Obama však Sněmovnou reprezentantů protlačil balíček, který výrazně zpřísňuje regulaci bank a celého finančního trhu, který bankám dává například povinnost vytvářet vyšší rezervy. Obama zároveň banky vyzval, aby pomohly rozhýbat ekonomiku a mimo jiné snížily platy. Jenomže to už záleží na jejich dobré vůli. Zvlášť když banky splácejí vládní pomoc a stát nad nimi přestává mít kontrolu.
