Jak udělat kariéru v diplomatických službách

Diplomat musí zvládnout "řemeslo", ale je to i navýsost politická funkce. Například jeden čas oslavovaná arabistka a orientalistka Jana Hybášková, která se zasadila o účast českých vojáků v Iráku, kariéru velvyslankyně v Kuvajtu skončila ze dne na den, když v tisku kritizovala stažení české polní nemocnice z jihoirácké Basry. Jak vidno, kariéra je to vrtkavá, (protože někdy také o úspěchu rozhodují spíše kontakty a politické vlivy) ale zajímavá.

Jak se stát diplomatem?

Životopisy diplomatů nejsou nudné. Mají společné, že se žádný neobejde bez solidního základu - vzdělání a jazykové výbavy. Diplomacie se na vysoké škole nevyučuje, jde o specifickou záležitost. Ministerstvo zahraničí zřídilo svou Diplomatickou akademii (DA). Má na starosti nejen nábor lidí, ale i jejich celoživotní vzdělávání. "Hodně uchazečů odradí, když jim sdělíme, že nabízíme tabulkové platy (nástupní plat kolem 15 tisíc čistého - pozn.red.). Že ne všichni hned dostanou mercedes a budou jezdit jen po recepcích. Čeká je náročná analýza podmínek v cizí zemi a odhad toho, jak se tam situace vyvine. To je hlavní náplň práce, ne recepce," říká Ladislav Škeřík, ředitel personálního odboru ministerstva zahraničí.

Přijímá se 15 lidí ročně

Z webu na ministerstvu zahraničí se dozvíte, že momentálně je nábor do DA zastaven. Alena Prouzová, ředitelka DA, řekla, že se o tom, zda se budou přijímat noví lidé do Akademie, ještě nerozhodlo. "Situaci zvažujeme, nechceme, aby chodili do diplomacie lidé, kterým by chyběla průprava," vysvětluje. "Zásadně nevyužíváme služeb personálních agentur," doplňuje Škeřík. "Vhodné adepty si vybíráme sami a podrobujeme je náročným testům. Na rozdíl od jiných orgánů veřejné správy je základním principem diplomatické kariéry a diplomatického postupu rotace lidí." Diplomaté, ale nejen oni, i jiní pracovníci ministerstva pracují dva roky v ústředí v Praze a čtyři roky v zahraničí na zastupitelském úřadě. Náplní práce jsou odborné analýzy, příprava dokumentů pro vládu, administrativní podpora řídících složek státu. Na místa v zahraničí probíhají výběrová řízení. Diplomatická akademie je určena pro juniorské a seniorské pozice.

Každoročně je přijato patnáct absolventů vysokých škol. Výběrové řízení je čtyřkolové. V prvním kole komise kontroluje splnění základních požadavků, což jsou vysokoškolské studium v magisterském studiu, znalost dvou cizích jazyků na třetím stupni všeobecné znalosti podle stupňů ministerstva školství. Akceptovány jsou mezinárodní certifikáty ( CAE, BEC, DALF, DELE.) "Pracuji v oboru od roku 2000, takže mám dobré srovnání," říká Škeřík. "Kvalita uchazečů se každým rokem zvyšuje." V druhém kole uchazeči dělají test z češtiny. To je novinka posledních let. Motivací je, aby dokumenty, které ministerstvo připravuje, byly psány pěkným jazykem. Pak adepti píší esej na zahraničněpolitické téma. Do třetího kola postupují ti, u nichž je osmdesátiprocentní jistota, že pro tu práci mají předpoklady a absolvují psychotest. "Služba v zahraničí je náročná na stres. Přestože v zahraničí řešíme pobyty ve válečných oblastech, v Afghánistánu, Iráku, největší zátěž je ta, že je člověk vytržen ze svého prostředí a žije v malém kolektivu," vysvětluje Škeřík.

Co čeká nováčka v akademii

Diplomatická kariéra je strukturována. (viz kariérní žebříček) Na každou hodnost jsou stanovena kritéria. DA pro juniory trvá rok. "Půl roku kandidáty školíme s profesory z vysokých škol, významnými velvyslanci, kteří jsou právě v ústředí na ministerstvu. Zveme profesory ze zahraničí. Model je "výživný"," říká Škeřík. Školitelé mají nejrůznější vzdělání. O diplomatickou dráhu se hodně zajímají absolventi z vysoké školy ekonomické z různých oddělení či fakult. "Tito studenti jsou na výběrových řízeních o poznání horší než absolventi klasických studijních oborů jako je právo, matematika... V klasických oborech jsou lidé vzdělanější," hodnotí Škeřík. Po půl roce teorie je praxe na zastupitelství a tři měsíce v ústředí. Na závěr adepti obhajují svoji závěrečnou práci.

Diplomat se učí celý život

Kromě vědomostního rozvoje probíhá stále jazykové vzdělávání. Ten, kdo má hlavní jazyk angličtinu, piluje francouzštinu, ten s francouzštinou angličtinu. U vyšších diplomatů EU jsou oba jazyky povinné. Další jazyk je přínosem - arabština, malé jazyky jako například maďarština či perština, čínština... Diplomaté se školí v místech, kde působí. Kurzy jsou jim šity na míru. Školí se i v negociačních dovednostech. "Dostanete zadání s popisem role a toho, čeho máte dosáhnout. Každý má jiné zadání. Diplomaté se učí kooperativnímu vyjednávání typu "výhra - výhra"," říká Vladimír Nálevka z konzultantské společnosti Interquility. Pro vyšší diplomaty slouží DA 2. Probíhá v době, kdy jsou v ústředí. Programy jsou zaměřené na manažerské a expertní dovednosti v bezpečnostní politice a v unijních tématech. Lidé, kteří neprošli základní diplomatickou přípravou a nastoupí na ministerstvo zahraničí rovnou, absolvují individuální přípravu. Ta se podobá základní diplomatické přípravě, ale je kratší, protože lidé již mají také zkušenosti z praxe.

Hodně uchazečů o Diplo-matickou akademii odradí, když jim sdělíme, že nabízíme tabulkové platy.

Ladislav ŠKEŘÍK
ředitel personálního odboru ministerstva zahraničí

Hodnosti diplomatů

Zaměření kariéry

Obvykle náplň práce diplomatů zahrnuje jeden ze čtyř základních okruhů

1. politická agenda
2. obchod a ekonomika
3. kulturní agenda (obsahuje často i agendu školské spolupráce a krajanských vztahů)
4. tisková agenda (obsahuje i agendu internetové prezentace)
V závislosti na místě vyslání může být rozdělení práce
na diplomatické misi podstatně detailnější.