15 000 eur (390 tisíc korun)
je hranice pro vklad hotovosti, při které banka musí prověřovat původ vkládaných peněz
1000 eur (26 tisíc korun)
je limit pro vklad hotovosti, kdy banka nebo směnárna musí klienta identifikovat a evidovat údaje o transakci po dobu 10 let
Co bude bankám podezřelé
* vklad hotovosti, kterou klient nemá přesně spočítanou
* vklady peněz, jejichž původ klient neumí vysvětlit
* opakované vklady těsně pod 390 tisíc korun
* vklady na jeden účet od více lidí
* vklady v neobvyklé výši (například statisíce na studentském kontě)
* platby do daňového ráje
* zrušení účtu těsně po uskutečnění transakce
* jeden člověk má velké množství účtů
* účet zřízený pro jedinou transakci
* pohyby na dosud spícím účtu
Vydat se do banky s igelitkou plnou bankovek, požádat o jejich vložení na účet a nemít s sebou v ruce důvěryhodné dokumenty, které by původ peněz doložily, může dnes zadělat na velký problém. Takový klient neriskuje jen to, že odejde s nepořízenou. Banka má totiž povinnost ho nahlásit na útvar ministerstva financí, který vyšetřuje transakce podezřelé z praní špinavých peněz. Pokud by pracovníci útvaru zjistili, že peníze nejsou úplně "čisté", může to skončit trestním oznámením nebo pokutou.
Finanční instituce musely podezřelé klienty kontrolovat už nyní, ale ministerstvu financí se zdá, že některé povinnost zanedbávaly. Proto na letošek připravuje ve spolupráci s ČNB rozsáhlé kontroly stovek firem, přes které tečou peníze.
Budou se týkat i směnáren, obchodníků s cennými papíry, realitních a sázkových kanceláří, leasingovek a podobných institucí, které by mohly kriminálním živlům napomáhat. Mají zjistit, jestli klienty prověřují dostatečně.
Z bankovního sektoru přijdou nejdřív na mušku ty banky, které na útvar podaly málo hlášení. "Zaměříme se na některé menší banky pro privátní klientelu. Jsou ale i velké banky, od kterých jsem hlášení podezřelého obchodu neviděl," řekl Milan Cícer, ředitel finančně analytického útvaru ministerstva financí, který celou kontrolu připravuje.
Za nedostatečnou kontrolu už některé finanční instituce dostaly pokuty. Ty se podle ministerstva týkaly hlavně obchodníků s cennými papíry a počítaly se v řádu milionů korun. Mohou dosahovat až 50 milionů, pokud by byl kvůli nedostatečné kontrole spáchán trestný čin.
Kromě vkladů nad 390 tisíc korun, které klient neumí dostatečně vysvětlit, mají banky hlásit i opakované vklady částek těsně pod tímto limitem. Podvodníci se totiž často snaží podlimitní transakcí kontrole vyhnout.
Podezřelé jsou pohyby na dosud spících účtech, vklady hotovosti, kterou klient nemá dopředu spočítanou, nebo platby do daňových rájů. Ministerstvo může po ohlášení podezření peníze na 72 hodin zablokovat. Pokud do té doby nezjistí dost, aby podalo trestní oznámení, musí peníze uvolnit.
Větší kontrolu bank už pocítili i jednatelé firem s akciemi na majitele. Banky jim odmítají otevírat účet, pokud neuvedou jména, adresy a rodná čísla všech lidí, jež mají ve firmě víc než čtvrtinový podíl.
Do problémů se dostávají i stávající firemní klienti s akciemi na majitele. "Údaje začínáme postupně získávat i od firem, které již našimi klienty jsou," řekl Ivo Měšťánek z ČSOB. Pokud klient odmítne údaj poskytnout, měla by ho banka nahlásit.
Například Raiffeisenbank se s takovým případem setkala, ale odmítla HN sdělit, jak v případu postupovala. U akciovek se skrytými vlastníky, kterých je v Česku podle posledních údajů společnosti Čekia víc než polovina, ale banky naráží na to, že těžko ověří, zda člověk na pobočce uvádí pravdivé informace. "Vycházíme alespoň ze zápisu z poslední valné hromady," řekla HN Martina Lambert z LBBW Bank.
POZOR NA VKLADY V HOTOVOSTI
Ministerstvo financí a ČNB tlačí na banky, aby důsledněji prověřovaly všechny podezřelé transakce. Velkou pozornost budou věnovat vysokým vkladům v hotovosti.
FOTO: ARCHIV HN
