Ještě v únoru, když se v Nizozemsku rozpadla vládní koalice křesťanských demokratů a socialistů, mohl populista Geert Wilders doufat, že v předčasných volbách jeho strana vykáže nové zisky. Jeho plány ale hatí ekonomická krize, která dopadá na na takřka všechny Nizozemce.

Změnu nálady vyvolaly hospodářské potíže. Naopak starosti o důsledky přistěhovalectví, zvláště z islámských zemí, které jsou ústředním bodem programu Geerta Wilderse, nyní ustupují do pozadí.

Postižená střední třída

"Je to poprvé, co krize dopadá na všechny vrstvy obyvatel a Wilders nemá vedle útoků proti islámu takřka žádný politický program, najednou se ukázaly jeho meze," vysvětluje sociolog Laurent Chambon, který žije v Nizozemsku už několik let.

Krize citelně postihla střední třídu. Podle nizozemského sociologa Abrama De Swaana všichni občané, kteří si odkládali peníze na dobu důchodu, vinou krize přišli až o 30 procent úspor.

Zvláště postiženou skupinu představují samostatně podnikající. V Nizozemí je registrováno 630 tisíc lidí, kteří podnikají samostatně a nemají žádného zaměstnance. Jedna třetina z nich podle odborové centrály FNV zažívá nyní velké potíže. Hlavní důvod je ten, že právě oni mohou jen částečně využívat podpůrné sociální programy.

Nizozemci vidí, že hospodářské potíže se projevují jak v jejich vlastním podnikání či zaměstnání, tak i ve veřejných financích. Rozpočtový deficit má letos přesáhnout úroveň šesti procent hrubého domácího produktu a ekonomické oživení je zatím velice skromné, pro letošní rok se očekává růst kolem 0,2 procenta HDP.

Heslem dne je šetření

Úspěch ve volbách očekávají strany, které otevřeně mluví o úsporách.

"Lidé vědí, jak na tom jsme, a my jim říkáme, že dokážeme zemi dostat z krize," tvrdí předseda liberální strany VVD Mark Rutte, kterému průzkumy veřejného mínění předpovídají volební vítězství.

Pokud se tyto předpovědi potvrdí a vládu bude sestavovat Rutte, stane se prvním premiérem z řad liberálů po bezmála sto letech.

Protože odstupy mezi jednotlivými stranami nemají být velké a Wildersovy populisty nikdo do koalice nechce, nizozemská média odhadují, že vláda se bude sestavovat celé týdny, ne-li měsíce. Mark Rutte nicméně slibuje, že bude hotov do začátku července.

Osou příštího vládního programu jsou úspory. Liberálové během příštích pěti let chtějí ve veřejných výdajích každý rok škrtnout 20 miliard eur, jejich nejpravděpodobnější koaliční partneři, socialisté, deset miliard. Ve většině volebních programů se počítá s omezením nejrůznějších sociálních dávek, například podpory bydlení. Velice pravděpodobné je i zvýšení hranice odchodu do důchodu z 65 a 66 let na 67 let.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist