Libor Malý: Roste poptávka po kratších úvazcích, firmy se jich ale bojí

Libor Malý před 15 lety založil pracovní portál Jobs.cz, dnes provozuje také Práce.cz. Jeho společnost LMC registruje více než 8500 firemních klientů. S více než 41 tisíci aktivními životopisy v databázi patří mezi přední evropské e-recruitové společnosti, v Evropě se umístila na 44. místě žebříčku Technology fast 50, vyhlašované společností Deloitte. V roce 2009 se Libor Malý dostal mezi finalisty soutěže Podnikatel roku, ale stejně intenzivně jako byznysu se věnuje také buddhismu.

HN: Mění se chování lidí na trhu práce?

Po krizi se hodně změnil náhled lidí, jak chtějí pracovat. Na straně uchazečů o práci je znát explozivně rostoucí poptávka po jakémkoli typu alternativního úvazku, ideálně ve formě zkráceného úvazku. Je zřetelné, že se trh práce pohybuje tímto směrem a bude ku škodě firem, když neprovedou změnu. Spoléhám spíš na to, že změna přijde od malých a středních firem. Tam má flexibilní trh v budoucnosti větší perspektivu. Majitelé malých firem jsou schopni reagovat rychleji.

HN: Vzrostl v krizi počet návštěv na portálech?

Na počátku tohoto roku se výrazně zvýšila reaktivita uchazečů na vystavené pracovní pozice. V lednu jsme zaznamenali 576 798 odpovědí na inzerované pozice. Proti 412 572 reakcím, které jsme evidovali před rokem, se celkový počet responzí uchazečů o práci navýšil o 25 procent.

HN: O koho firmy stojí nejvíce?

Největší zájem je o uchazeče v oblasti prodeje a obchodu. Je to dlouhodobý trend, který se projevuje od doby hospodářského úpadku. Poptávka je po klíčových obchodnících, kteří umějí přinášet firmám zakázky, uzavírat nové obchodní případy, což je důležité.

HN: Kde najdou uchazeči práci nejsnáze?

Šanci uspět nyní mají v sektoru strojírenství. Absolventi technických oborů mají velkou pravděpodobnost, že o ně bude zájem. Firmám chybí inženýři a technologové - odborníci. Z celkové poptávky firem po uchazečích tvoří obor Výroba a průmysl 5,8 procenta trhu a segment strojírenství 5,7 procenta trhu.

HN: Vlastníte Jobs.cz a Práce.cz a Topjobs.sk. Proč jste v Česku přidali druhou doménu?

Rozděluji populaci na dva typy lidí. První jsou ti, kteří si sami určují, kam věci půjdou, a mají přirozenou touhu něco dokázat. Ti vyhledávají spíše portál Jobs.cz. Pak jsou ti, kteří nemají potřebu světu něco dokazovat, ale chtějí žít svůj život a potřebují peníze. Chodí prostě do práce. A těch je v populaci většina. Překrytí mezi oběma portály je dvacet až třicet procent. Z důvodů, aby se vyšlo vstříc oběma mentalitám, máme portály dva.

HN: Jste známí tím, že velmi podporujete moderní formy práce. Pořádáte konference a workshopy o alternativních úvazcích. Jak velkou poptávku ale po těchto formách práce v tuto chvíli zaznamenáváte?

V lednu bylo na portálech Jobs.cz a Práce.cz vystaveno 498 nabídek na zkrácený úvazek. Číslo je to velmi nízké. Nestačí uspokojit poptávku uchazečů.

HN: Alternativním úvazkům se nedaří, firmy tvrdí, že se jim nevyplácí. Pomůže změna legislativy a daní?

Vidím to jinak. Vláda nám nemůže výrazně pomoci, může věci jen usnadnit. Problém je, že ve velkých korporacích je zažité zvykové právo, že se takhle něco dělá. Aby se flexibilní úvazky více rozvinuly, je třeba udělat řadu změn. Ale firmám se do toho nechce, protože nevidí finanční benefit. Ten stereotyp je silný.

HN: Když jste zakládal firmu, měl jste za sebou zkušenosti programátora i headhuntera. Měl jste ale přesnou vizi, jak to radí klasické příručky o leadershipu?

Vůbec ne. Jen jsem dostal nápad a trval na tom, že to bude tak a tak. Věřil jsem, že to bude fungovat. Bylo to přesně obráceně, než tvrdí všechny příručky. Nestudoval jsem trendy a nedělal si odborné rešerše.

HN: Co je pro vás výzvou ve vašem typu podnikání?

Změny na internetovém trhu, kde vidím posun od potřeb mladé generace na Facebooku až po zralejší lidi. Ti odmítají pracovat na celý úvazek někde, kde to nemá smysl. Nejschopnější lidé chtějí čas na svoje rozvojové aktivity. Různé cílové skupiny se mění. Například skupina nejschopnějších lidí na Jobs.cz už nechce být v závislé pozici, touží po vyšší kvalitě života. Hypotéky mají zaplacené, plat vysoký a ptají se - má to smysl? To, že jim někdo zaplatí o deset tisíc víc, je nemotivuje. To je jeden z trendů, na který reagujeme.

HN: Zůstanete po letech ve firmě, nebo vedení přenecháte manažerům?

V loňském roce jsem vytvořil novou organizační strukturu. Vzniklo něco, čemu říkám LMC board. Máme dva ředitele a personální ředitelku. Ta má být "srdcem" firmy - stará se, aby lidé měli energii a chuť pracovat. Zaměstnance považuji za největší hodnotu ve firmě. Sám jsem tím, kdo je "hlavou" a rozhoduje o strategii firmy. Kdybych to nakreslil, struktura připomíná obraz letícího orla. Ředitelé představují křídla, kteří mají na starosti reálnou činnost firmy.

HN: Proč vznikl nový model řízení firmy?

Vznikl, protože jsem potřeboval z firmy poodstoupit, chtěl jsem se více věnovat svojí meditační praxi. Ale nechtěl jsem fungovat jen jako investor, takže mě napadl model inspirovaný obrazem orla. Na tu myšlenku jsem přišel, když jsem přebíral cenu za technologický rozvoj firmy. Měla na sobě vyobrazen právě tento silný symbol. Je to král zvířat ve vzduchu a nevadí mu překážky na zemi.

HN: Uchazeči u pohovorů často dostávají otázku, jak si představují svoji budoucnost. Víte, jak by měla vypadat vaše firma za dvacet let?

Na to neumím odpovědět. Inspiruje mě Tomáš Baťa, který v roce 1932 napsal, že se krize nevyřeší tím, že se do systému lijí další miliardy. Nejde o krizi finanční a ekonomickou, ale mravní. Dokud nedojde k nápravě morálky, krize neskončí. Dlouhodobou udržitelnost vidím v tom, že si na jedné straně něco beru, ale abych měl dlouhodobě kde brát, musím dávat. A musím investovat bez ohledu na to, zda sklidím, nebo ne. V tom vidím ideál, pak je možné přijít s úplně jiným modelem práce. Ale je to tak jiné, že už to ani není trh práce, ale spíše prostor pro smysluplné využití času, který má člověk k dispozici.