České premiéry roku 2014

Český miliardář prvně ministrem

Letos poprvé Česko okusilo, jaké to je, mít jednoho z nejbohatších byznysmenů ve vrcholné politické funkci. A líbí se mu to. Zatímco do roku 2014 vstupoval Andrej Babiš s dvacetiprocentní podporou, dnes by vyhrál volby minimálně s třiceti procenty hlasů. Obsadil pražský magistrát a radnice v dalších velkých městech. Faktorů úspěchu je několik. Babiš se především veze na vlně zlepšení stavu globální ekonomiky, která se přelévá do Česka a zajišťuje oživení a snižování nezaměstnanosti. Babiš též stále vydělává na kontrastu s poslední pravicovou vládou, která uškrtila sama sebe na vlastnoručně upleteném provaze sporů, skandálů a klientelismu. Babišovo ministerstvo financí má zatím především výtečné PR, prodává slušné výsledky týmu bojujícího proti daňovým únikům a dokáže vybudit pozitivní očekávání v souvislosti s připravovanými zákony o registračních pokladnách, vyšším zdanění a omezení hazardu a tak dále.

Voliči jsou do Babiše zatím zamilovaní, odpouštějí mu v podstatě vše. Nezajímají je náznaky střetu zájmů jako například pokus přihrát firmám Agrofertu dotace na bioplynové stanice či vítězství Babišovy firmy Uniles v miliardovém tendru pro Lesy ČR. Ignorují znepokojivé události v Babišem vlastněných médiích - například odchod šéfredaktorky MF Dnes Sabiny Slonkové. Neznepokojují se Babišovými výroky zpochybňujícími systém liberální demokracie ("všechno jde pomalu, v parlamentu se jen žvaní, platy poslanců by měla určovat vláda"). Neposlouchají svědectví lidí vystoupivších z ANO, že jde o hierarchickou, firemní strukturu, která nemá s vnitrostranickou demokracií mnoho společného. A nevadí jim ani zpochybňování zásad právního státu, příkladmo Babišovy dotazy směrem k nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, "kdy konečně zavřete Rittiga".

Andrej Babiš sám sebe prezentuje málem jako mučedníka, který bojuje se zlými politiky v zájmu lidu i za cenu fyzických obětí. Nechává se fotografovat schoulený zimou na váznoucí stavbě dálnice D8, kterou by "už dávno postavil sám a po rovině". Na sociálních sítích si stěžuje, že v politice přibral 12 kilogramů, a soudě dle účastných reakcí na jeho facebookovém profilu na to jeho voliči slyší. Lze odhadovat, že se Andrej Babiš i v příštím roce poveze na vlně ekonomického oživení, pomoci mu mohou i očekávané soudy s dalšími symboly éry pravicových vlád. Zda může podpora Andreje Babiše vystoupat až k hodnotám, které mu umožní vytvořit kýženou jednobarevnou vládu, těžko odhadovat, stejně jako následky, které rozvíjející se babišismus na těle české společnosti zanechá. Lze doufat, že se nevyplní temné proroctví Petra Pitharta, že se z Babiše může lehce stát vůdce, a že nenastane den, kdy opozice dostane předvolání na osobní oddělení, kde jí bude odevzdána výpověď.

Miloš Zeman - mistr premiér roku 2014

Jedinečných událostí spojených s osobou prvního přímo zvoleného českého prezidenta je nepočítaně. Od zápisu do historie argotu, který Miloš Zeman provedl kreativním překladem výrazu "pussy" jako "k...a" v živém vysílání Českého rozhlasu, po četné mezinárodně politická faux pas. Veřejně se například "díky" prezidentovi stalo poprvé, co se ministr zahraničí jedné členské země EU podivil, zda v jiné zemi EU vůbec mají nějakou zpravodajskou službu. Stalo se tak na zářijovém summitu NATO ve Walesu, kde český prezident Miloš Zeman zpochybnil alianční informace o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině. "Prezident Zeman by se měl zeptat svých lidí. Nevím, jestli existuje nějaká česká zpravodajská služba. Existuje?" komentoval to následně Carl Bildt, šéf diplomacie Švédska. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se prezident Miloš Zeman chystal svoji violnou jízdu, plnou dosud neprovedených cviků, v příštím roce přerušit.

První pražská primátorka, první česká eurokomisařka

S Babišovým hnutím ANO jsou spojeny i dvě vysloveně pozitivní české premiéry. Praha má historicky první primátorku - Adrianu Krnáčovou a Česko první eurokomisařku Věru Jourovu. Stalo se to nicméně trochu náhodou. Věra Jourová se stala českou komisařkou až potom, co o post svedli bitvu zcela nevhodní, ovšem o to ambicióznější muži. V případě Prahy to bylo podobné. Adriana Krnáčová převzala primátorský řetěz jako náhražka po předchozích špatných nominacích. Žen je tedy sice v politice více, ale pořád nejsou první volbou, ale jen nakonec jen tou nejméně špatnou volbou. A to je málo. Povzbuzením není ani zarputilé odmítání české vlády připojit se k zavedení kvót pro zastoupení žen v dozorčích radách velkých firem, čímž Česko blokuje na evropské úrovni agendu, kterou si vzala za svou právě Věra Jourová. Zastoupení žen ve vedoucích pozicích je v naší zemi stále nejostudnější v celé střední Evropě. O starých zemích EU nemluvě. I letos tedy, přes pozitivní posun, platí v Česku dál "chlapi sobě".

Nejlevnější hypotéky v historii

Touto dobou před rokem to ani náznakem nevypadalo, že hypotéky mohou ještě o tolik zlevnit. Bankéři i analytici se shodovali, že doba nízkých sazeb bude pokračovat, ale že by průměrné úroky spadly prvně v historii pod tři procenta, to nechtěl připustit nikdo. Speciálně bankéři tvrdili, že úroky na hypotékách jsou už tak nízko, že nemají kam klesat, a kdo chce pořídit nové bydlení, neměl by s rozhodnutím otálet. Je celkem jasné, že banky většinou dopředu neříkají, že něco budou možná zlevňovat. Bylo by to proti všem byznysovým zákonitostem. Tentokrát je ale z "klamavých praktik" nepodezírejme. Od začátku letošního roku totiž peníze pro banky postupně zlevňovaly na historicky nejnižší úroveň a dělo se tak nad veškerá očekávání finančních trhů. To umožnilo bankám jít s úroky dolů. Každopádně, mezi letošním lednem a listopadem se průměrné sazby podle Fincentra Hypoindexu snížily z 3,08 na 2,44 procenta. Prognózy je prostě třeba brát s rezervou.

Akcionářský lid versus Petr Kellner

Výraznou byznysovou událostí roku bez předchozích vzorů je pokus finanční skupiny PPF půjčit si od "svého" operátora O2 neslýchanou sumu 24,8 miliardy korun. K podobné operaci dochází v Česku vůbec prvně. Problém je, že O2 Kellnerově PPF nepatří zcela - jde o firmu kotovanou na burze a víc než 15 procent v ní stále drží zahraniční fondy a malí, vesměs domácí akcionáři. Ti do telekomunikační firmy často investovali s představou, že jde o dividendovou tutovku. A nyní se jim vůbec nelíbí představa, že se O2 bude muset výrazně zadlužit, aby PPF dostala požadované miliardy a splatila jimi část úvěru, díky němuž firmu koupila. Mnozí v tom spatřují návrat divokých 90. let, kdy nebylo výjimkou, že privatizátoři platili za firmy penězi na účtech ovládnuté společnosti. PPF podmínky tzv. finanční asistence původně nastavila tak drsně, že na burze vzbudily paniku. PPF si představovala, že dostane úvěr na sedm let a úroky zaplatí až s poslední splátkou. Akcionáři přitom moc dobře tuší, že za sedm let firma nemusí být na burze a oni mohou být už dávno vytěsněni. A PPF by tak půjčku splatila sama sobě, případně by ji "smázla" při prodeji operátora dalšímu zájemci. Nakonec i Kellnerovi lidé v O2 uznali nutnost parametry půjčky trochu vylepšit. PPF tak přece jen bude muset platit úroky průběžně a zaplatí o tři desetiny procenta vyšší sazbu, než za jakou si půjčí O2. I tak se mnozí drobní akcionáři nemíní s tím, co vidí jako zvýhodnění majoritního vlastníka, smířit a hrozí žalobou. Když se budou chtít opřít o expertní posudky, budou to mít těžké. PPF totiž do schvalování půjčky zapojila nejen své právníky a právní oddělení O2, ale i renomované poradenské firmy.

Nejdražším umělcem je Číňan. Překonal Fillu

Když se loni stal moderní čínský malíř Čchi Paj-š nejúspěšnějším autorem českých aukcí co do obratu, mohla to být náhoda. Letos však svou pozici potvrdil. Čchi se svými tušovými malbami krevet, lotosů a vážek přesvědčivě překonal českého kubistu Emila Fillu, jehož jméno jsme byli zvyklí vídat v čele tohoto žebříčku. Něco takového se v historii českých aukcí stalo poprvé.

Za šestnáct Čchiových obrazů ve dvou aukcích pražské síně Arcimboldo utratili sběratelé 62,8 milionu korun. Je třeba zdůraznit, že to byli sběratelé z Číny. Jsou zvyklí dražit v pražských aukcích nejen přímo v sále, ale i on line a po telefonu. Za nejdražší Čchiovo dílo roku 2014, Šest krevet, zaplatil jeden z nich 11,5 milionu korun. Svitky si v minulosti přivezli Češi, kteří působili v Číně, a tak jim Číňané důvěřují, že jsou pravé.

Rekordní odškodnění za újmu na zdraví

Letošek lze považovat za rok, po kterém je definitivně jasné, že české soudy začnou přiznávat za újmu na zdraví způsobenou v nemocnicích vysoké částky. Obvodní soud pro Prahu 10 přiznal rekordní odškodné rodině postiženého chlapce. Pražská vinohradská nemocnice, kde se chlapec narodil v roce 2009 ochrnutý, měla zaplatit 30,3 milionu korun. Porod byl sice plánovaný, skončil ale ochrnutím a slepotou a hluchotou dítěte. Nakonec došlo k mimosoudnímu vyrovnání s částkou o deset milionů nižší. I tak je to rekord. "Vývoj odškodňovacích procesů se táhne asi 15 let a postupně to stoupá z oblasti téměř směšné, tisícikorunové, až do milionů," komentoval to exministr zdravotnictví Leoš Heger. Specifické u nás je to, že na rozdíl od většiny evropských zemí se pochybení lékařů často řeší trestními žalobami, které končí v drtivé většině případů osvobozením lékaře. Praxi by mohl pomoci zlepšit nový občanský zákoník.

Potraviny poprvé na prodej bez obalu

Na pražských Vinohradech odstartoval první český obchod, kde se prodávají potraviny bez obalu. Dvojice nadšenců - novinář Petr Hanzel a realitní makléř Ondřej Tesař - se rozhodla, že už nechtějí prodávat obaly, tedy vlastně odpadky. Ve velkých nádobách je zde nasypaná rýže, těstoviny, mouka či luštěniny a zákazníkovi, který přijde s vlastní nádobkou, obsluha přesně odváží tolik potravin, kolik potřebuje. Idea projektu Bezobalu.org se dostala i do mezinárodního finále soutěže projektů společensky prospěšného podnikání Social Impact Award. "V dalších fázích chceme rozšířit sortiment i o přírodní drogerii a krmivo pro domácí zvířata, zprovoznit udržitelný rozvoz objednávek domů," plánují autoři.

Petr Čech není jedničkou Chelsea

Když jsme letos v březnu mluvili s Petrem Čechem, dnes jediným českým fotbalistou světové třídy, tvářil se ještě optimisticky: "Zhruba od roku 2006 se řeší, že do Chelsea přijde šest nových brankářů a já skončím. Ale já to vážně neřeším." Jenže teď to dvaatřicetiletý brankář řešit musí. V srpnu se poprvé od svého příchodu na Stamford Bridge v roce 2004 nepostavil v prvním ligovém zápase do branky jako jasná jednička týmu. Ze sestavy ho vytlačil o deset let mladší Belgičan Thibaut Courtois a nic nenaznačuje, že by se na tomhle stavu mělo něco změnit. A tak se v Anglii před právě startujícím zimním přestupovým oknem můžeme denně dočíst zaručené informace o Čechově přestupu. Bude to Arsenal, Liverpool, Francie, Španělsko? Jisté je jen to, že do Česka se Čech ještě nevrátí. Jeho plat zhruba 4 200 000 korun (ovšem týdně) by patrně odradil i Andreje Babiše, který jinak bere vše, co je na trhu k mání.

Foto: ČTK, iPad, Reuters, Libor Fojtík, Matej Slávik, Shutterstock