Podmínky nové dohody mezi věřiteli a Řeckem přirovnávají mnozí k finančnímu protektorátu. Výměnou za třetí záchranný program se Řecko muselo zavázat k tvrdým reformám a okamžitě je začít zavádět. Věřitelé se ale brání, že Řecko mělo zahájit strukturální reformy už dávno. Že je to možné, dokazuje Slovinsko.

Alpská země se v roce 2013 málem stala šestým státem eurozóny, který potřeboval mezinárodní pomoc. Do krize zemi vtáhly slovinské banky, které měly ve svém účetnictví až příliš půjček, jež dlužníci nedokázali splácet.

Slovinská vláda tehdy musela do bank napumpovat téměř pět miliard eur. Slovinci se ale rozhodli vyřešit svoji situaci sami a nespoléhat se na mezinárodní pomoc, která by s sebou nepochybně přinesla tvrdé podmínky věřitelů.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se