Podmínky nové dohody mezi věřiteli a Řeckem přirovnávají mnozí k finančnímu protektorátu. Výměnou za třetí záchranný program se Řecko muselo zavázat k tvrdým reformám a okamžitě je začít zavádět. Věřitelé se ale brání, že Řecko mělo zahájit strukturální reformy už dávno. Že je to možné, dokazuje Slovinsko.

Alpská země se v roce 2013 málem stala šestým státem eurozóny, který potřeboval mezinárodní pomoc. Do krize zemi vtáhly slovinské banky, které měly ve svém účetnictví až příliš půjček, jež dlužníci nedokázali splácet.

Slovinská vláda tehdy musela do bank napumpovat téměř pět miliard eur. Slovinci se ale rozhodli vyřešit svoji situaci sami a nespoléhat se na mezinárodní pomoc, která by s sebou nepochybně přinesla tvrdé podmínky věřitelů.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se