Čekají nás větší sucha i povodně, varuje hydrolog. Extrémy jsou ale podle něj normální

Letošní sucho překonává všechny rekordy. Pokud se naplní předpovědi, že v následujících dvou týdnech téměř nezaprší a teploty vyšplhají k devětatřicítce, bude toto léto nejteplejší a nejsušší v historii měření Českého hydrometeorologického ústavu.

"Letos jsme na nižších průtocích Labe v Děčíně, než byly v době katastrofálního sucha v roce 1947. Vypadá to na největší sucho, které současná generace hydrologů zažila," říká Mark Rieder, šéf Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Navíc je podle něj unikátní, že zasáhlo celé území České republiky.

Zatímco přesně před pěti lety způsobily přívalové deště v severních Čechách rozsáhlé povodně, letos napršelo od počátku roku o dvě třetiny méně vody, než je obvyklé. Průtoky řek jsou až na desetině dlouhodobých průměrů a ubývá i podzemní vody.

Na extrémy bychom si ale měli podle Riedera zvykat. "Byly vždycky. Akorát jsme měli posledních čtyřicet padesát let období, kdy nebyly na našem území žádné významnější povodně a sucha. A teď ty extrémy najednou začaly přicházet," vysvětluje hydrolog, který mimo jiné předsedá meziresortní komisi voda-sucho, jež pro vládu sestavila padesátibodový manuál, jak se situací bojovat.

Podle všech scénářů vývoje změn klimatu, které Riederův ústav společně s ČHMÚ vytvořil, bude v budoucnosti množství vody, která ročně dopadne na Česko, stále stejné. Změní se ale rozložení srážek v roce − letní sucha se prodlouží a budou větší a v zimních měsících přibude dešťů. Čekají nás tedy častější sucha i povodně.

A přestože protipovodňová opatření jsou v Česku zavedená, sucho se začíná řešit až nyní − i když není žádnou novinkou. Sucho s povodněmi souvisí a může být neméně nebezpečné. "Řekl bych, že sucho je vždycky daleko větší katastrofa, co se týká ekonomických škod a vlivu na lidské životy. Jen není vidět. V roce 2003 mělo evropské sucho na svědomí miliony životů. Ne že by lidé umírali žízní, ale byla vedra, v nemocnicích netekla voda a nefungovala elektřina," vysvětluje hydrolog a dodává, že momentální situace v Česku přispěje k tomu, že se začnou proti suchu podnikat výraznější opatření.

Právě na nich Mark Rieder s experty v meziresortním týmu pracoval. V plánu je vedle výstavby remízků, rybníků či mezí, které vodu v krajině přirozeně zadrží, například i zvýšení poplatků za podzemní vody. "Nyní je třikrát levnější než povrchová. V novém vodním zákoně už bude stát stejně, aby se zbytečně nevyčerpávala," vysvětluje.

Vládní úkol také přikazuje ministerstvům vymyslet systém, jak zamezit plýtvání pitnou vodou. "Například v Izraeli máte v domácnostech kvótu na člověka na den. Ale ve chvíli, kdy si budete chtít napustit pětadvacetikubíkový bazén, začne počítat s desetinásobnou sazbou za litr," říká Rieder.