Z korporátu do menší firmy: Životní šance, nebo krok zpět?

Velké korporace si mohou dovolit své zaměstnance hýčkat a rozmazlovat. Ať již vysokým platem a pestrými benefity, možností cestovat do zahraničí, či šancí na strmý kariérní růst. Podobné nabídce může konkurovat jen málokterý menší podnik. Přesto existují manažeři i specialisté, kteří zázemí korporací opouštějí, aby svůj talent uplatnili v menších firmách či neziskových projektech. Co jim přestup může dát a co naopak vzít? Podívejme se na hlavní plusy i minusy takovéhoto kroku očima HR specialistů, headhunterů a psychologů.

Jiří Halbrštát,
marketingový manažer ManpowerGroup

Plus

Na korporacích může manažerům vadit řada věcí, které v menší firmě obvykle nebývají. Nesmyslné globální projekty a strategie, které musí manažer zavádět, i když by to sám dělal úplně jinak. Komplikované mezinárodní maticové řízení, kde všichni mluví do všeho, ale nikdo nemá za nic zodpovědnost. Nekonečné konferenční hovory o ničem, neustálé vytváření akčních plánů a vysvětlování vašeho obchodního postupu někomu v USA, kdo v životě nebyl u klienta a jen kouká do tabulek s čísly. Škrtání nákladů v době růstu, kdy vaše pobočka sice prosperuje, ale musíte dotovat německou pobočku, která má potíže. I tak může vypadat 70 procent vaší manažerské práce ve velké mezinárodní korporaci. Ročně ujedete 100 tisíc kilometrů na D1, na letišti jste více než doma a kvůli častým časovým posunům ani nevíte, kolik je vlastně hodin. Děti vidíte sotva o víkendu a manželka s vámi nemluví. Vaše výsledky v práci jsou pochybné. Máte pocit, že řídíte tanker, který má brzdnou dráhu 30 kilometrů a trvá nekonečně dlouho, než se otočí.

Minus

Idylku v malé firmě může manažerovi samozřejmě překazit mnoho věcí. Od zabedněného majitele, který z podniku vytahuje peníze potřebné na investice, aby si nakoupil drahá auta, po náročnou pozici na trhu, kde se těžko proniká do tendrů přes konkurenci velkých hráčů se zvučnými jmény. Zjistíte, že nemáte žádné peníze na pořádný marketing a vaši značku nikdo nezná. Nakonec to může dopadnout tak, že to celé manažera přestane bavit a zkusí ještě zužitkovat staré kontakty a vrhne se na dráhu kouče nebo konzultanta.

Martin Vosecký,
headhunter a majitel společnosti Catro

Plus

Příjemnou změnou pro řadu manažerů, kteří přijdou do menší firmy, může být náhlá absence neustálého tlaku. V korporaci se dělá spousta práce zbytečně. Jsou tam mnohdy projekty, které postrádají jakýkoliv smysl. V menším podniku je i méně byrokracie. Pravděpodobně tak manažer už nebude muset co chvíli reportovat o své práci a vyplňovat tabulky, které ho celý jeho korporátní život velmi frustrovaly.

Minus

Základní problém je, že malé firmy mají velice silnou komfortní zónu. Kvůli tomu mají nerealistická očekávání − myslí si, že "nová krev" jim přinese změnu, ale ony vlastně na tu změnu nejsou zvědavé. Zaměstnanci totiž mnohdy nejsou ochotni přijmout inovátorské myšlenky a často to celé skončí tím, že majitel pro uchování sociálního smíru raději vyhodí toho nového člověka, než aby dopustil nějakou změnu, kterou si jeho lidé nepřejí. Navzdory své flexibilitě tedy může být malá firma mnohem konzervativnější než ta velká. "Dělali jsme to tak vždycky" je takové okřídlené motto. Drobnější podniky věří často v mýty a nepravdy, které mají zakódované ve své DNA, a ty je drží spolehlivě při zdi. Nebývá tam ani dobrý postoj k nějaké zpětné vazbě, protože majitel ví vše lépe, a kdo to vidí jinak, je nepřítel.

Markéta Švedová,
výkonná ředitelka headhunterské společnosti Recruit CZ

Plus

Řada manažerů v určité fázi svého života začne klást mnohem větší důraz na takzvaný "work balance". Chtějí mít více svobody, více času na rodinu, na vlastní zájmy. Člověk zjistí, že léta velmi rychle letí, děti rostou a on stárne, tak si život chce naplno "užít", což korporátní režim ne vždy umožňuje. Do menších podniků tak manažeři často odcházejí ve chvíli, kdy se vyvázali z hypoték a jiných finančních závazků, rodina má zajištěné bydlení a život se jim ustálil natolik, že si mohou dovolit jít níž s platovými požadavky. Případně si i část platu nechat převést na motivační složku v podobě zajímavých provizí vyplácených v dlouhodobém horizontu.

Minus

Samozřejmě nižší plat může být pro řadu lidí značným negativem. Mohou se obávat i ztráty sociálních jistot. Obvykle kromě platu přijdou i o korporátní zaměstnanecké benefity a možnost využívat různé HR kafeterie. Také může manažery děsit změna prostředí, krok do neznáma. V menší firmě je totiž každý neúspěch a přešlap "vedle" velmi viditelný.

Olga Hyklová,
majitelka a výkonná ředitelka personální agentury AC Jobs

Plus

Výhodu malé a střední firmy oproti korporátu vidím především ve větší flexibilitě. Není zde totiž obvykle zbytečná byrokracie a administrativa, kterou se velké podniky vyznačují. Nevytváří se pozice pro pozice, což většina dobrých manažerů uvítá. Člověk zde má mnohem větší prostor k seberealizaci a svobodu rozhodování. Je tady šance využít a rozvíjet celou škálu svých kvalit. Příjemným bonusem je i to, že výsledky práce jsou často jasně a rychle vidět − firma mu může doslova kvést pod rukama. Manažer tak opravdu cítí, že jeho práce má smysl.

Minus

Zmiňovaná flexibilita a volnost může člověka z korporátu i nepříjemně zaskočit. Ve velké firmě jsou obvykle stanoveny vize, cíle, nastavené procesy a řád. V těch menších často ani sami majitelé nedokážou definovat, kam směřují, a ani procesy fungování nemají jasně dané. Situace a směr se zde mohou docela rychle měnit podle toho, jak se majitel vyspí. Ve velké společnosti jsou lidé nazýváni lidskými zdroji, a tak se s nimi i pracuje. V malém podniku se každý jeden zaměstnanec počítá. Je brán jako osobnost a jeho ztráta je pro firmu bolestivější než pro korporaci.

Dalibor Špok,
psycholog a psychoterapeut

Plus

Spokojenost anebo nespokojenost manažera s přechodem z korporace do malé firmy bude vždy samozřejmě záviset na jeho osobnosti, očekáváních a preferovaném způsobu práce. Obecně však vidím výhody menší společnosti v tom, že zde bývá obvykle méně politikaření, dlouhých strategických meetingů a videokonferencí. Na druhou stranu se mnohem víc očekává rychlost a schopnost improvizace. V menších firmách se výrazněji uplatňuje přístup typu "nejprve to zkusíme, pak se podíváme, jestli je to dobré", kdežto v korporacích převládá spíš heslo "nejprve to důkladně probereme, pak uvidíme, jestli je to dobré". Tento rozdíl opět může být pro někoho frustrující − protože obvykle nemáme všechny informace a už musíme jednat, nemáme ani čas vše v klidu zpracovat či s kým se poradit. Ale to všechno zase přináší větší seberealizaci.

Minus

Častým problémem může být fakt, že v menších firmách manažeři vesměs dříve dospějí k pomyslnému stropu kariérního postupu. Velmi brzy je nad nimi například už pouze country manager, o kterém ví, že zde bude ještě dlouho, nebo přímo vlastník nebo jednatel firmy. Možnost postupu, a to i laterálního postupu − tedy změny pozice na stejné manažerské úrovni je v korporacích samozřejmě daleko větší než v malé firmě.