Učitelé jsou nejhůře placenými vysokoškoláky. Lékaři či úředníci berou průměrně o deset tisíc víc

Podobně jako všichni bývalí ministři a ministryně školství také Kateřina Valachová tvrdí, že zajistí vyšší platy pro učitele. Naposledy o tom hovořila v úterý, když vítala prvňáky v Základní škole Novolíšeňská v Brně.

Jak ale vyplývá z nové studie think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI, platová realita českých kantorů je po letech politických slibů tristní − zůstávají téměř nejhůře placenými vysokoškoláky. Více než oni si vydělá přes 80 procent pracovníků s univerzitním diplomem.

Příklad: průměrný plat učitele střední školy byl loni 28 803 korun hrubého měsíčně, zatímco zbylí vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci veřejné sféry (lékaři či úředníci) měli v průměru o deset tisíc víc.

"Srovnávali jsme platy učitelů s platy vysokoškoláků zaměstnaných ve veřejném sektoru. Práce ve veřejném sektoru je učitelské profesi podobná větší stabilitou a tím, že platy jsou určené tarify," vysvětlil ekonom zabývající se školstvím a vzděláváním Daniel Münich.

S kolegy zjistil, že nejhůře jsou na tom vůči svým vrstevníkům učitelé mezi třiceti a padesáti lety. V tomto věku podíl ostatních vysokoškoláků-zaměstnanců, kteří berou víc, stoupá téměř k 90 procentům. O něco lépe jsou na tom mladí pedagogové do třiceti, kde podíl lépe placených zaměstnanců nepřesahuje 70 procent.

Příliš dobře nedopadají ani mezinárodní srovnání. Z nich vychází, že čeští učitelé jsou sice stále relativně schopní, ovšem jejich platy patří k nejnižším v rámci hospodářsky nejvyspělejších zemí OECD.

Podobně špatně jsou na tom ještě Slovensko, Maďarsko a Rakousko. "Jde o jakési dědictví Rakouska-Uherska, které formovalo podobu školství v těchto zemích," napsali autoři ekonomické studie.

Ministryně Valachová nízké platy zmínila i při návštěvě Brna: "Je to společensky velmi vážená profese, ale ve srovnání se zdravotníky nebo úředníky nevycházejí učitelé vůbec dobře z hlediska výšky platů."

V listopadu dostanou kantoři podobně jako další státní zaměstnanci přidáno o tři procenta.

Podle autorů studie je třeba začít s takovým zvyšováním platů, které se dívá dále než za horizont příštího roku. Plošné úpravy mezd jsou ale pro státní rozpočet velmi náročné: v roce 2014 dala vláda na základní a střední školy 86,6 miliardy korun, náklady na platy představovaly 93 procent. Jejich zvýšení o pouhé procento znamená tři čtvrtě miliardy navrch.

Navíc: pokud dostanou přidáno všichni učitelé bez ohledu na kvalitu a výsledky, nebudou mít motivaci na sobě pracovat, spíše naopak. Zájem mladých Čechů o práci učitele je přitom dlouhodobě malý, studenti profesi zpravidla vnímají jako záložní variantu.

Atraktivitu nesnižují jen relativně skromné platy, ale i vidina malého kariérního postupu a nízký podíl odměňování za dobrou práci.

"To je pro většinu schopnějších a cílevědomých mladých lidí neatraktivní. Takoví lidé jsou ochotni si v počátku kariéry odříkat, ale s vidinou budoucího růstu platů a kariérního postupu," dodal Münich. Právě takové lidi by školství potřebovalo. Platí, že čím kvalitnější jsou učitelé, tím lepší bývá výuka.

Motivaci pro schopnější pedagogy by měl přinést chystaný kariérní řád. Ministryně Valachová už ale oznámila, že jeho start se opět zpozdí, chce ho ještě upravit. "Podle mě nám z něj trochu vypadl učitel. Ten, který je s dětmi ve třídě," řekla s tím, že kantoři jeho nastavení opakovaně kritizovali. Každopádně systém odměňující aktivní a úspěšné učitele jistě nenaběhne dříve než v září 2017.

Valachová přišla i s nápadem, že by pomohlo, kdyby školy nedostávaly jako dosud peníze podle toho, kolik mají žáků, ale podle počtu učitelů. To ihned zkritizoval stínový ministr školství za ODS, bývalý ředitel výběrové školy Václav Klaus mladší: "Změny financování z 'placení na žáka' na 'placení na kantora' způsobí buď ekonomický kolaps systému, nebo přinesou brutální unifikaci českého školství a tvrdé určování počtu zaměstnanců v jednotlivých školách."