Jak poznáte kvality uchazeče? Neotřelým pohovorem

Z přijímacího pohovoru se pomalu stává klišé. Ne všichni personalisté ale zůstávají v zajetých kolejích a kladou stále tytéž dotazy. Zahoďte seznam předem připravených otřepaných otázek. I přijímací pohovor může být originální zkouškou kandidáta, stačí jen přizpůsobit se situaci a jednotlivým uchazečům. Nebojte se být neotřelí. Jak byste například spočítali chlupy svého psa?

"Vhodné jsou otázky, které donutí uchazeče přemýšlet anebo jít v odpovědi do detailu. V ten moment se totiž dobře pozná, jak je kandidát kreativní, jaké jsou jeho hodnoty a také zda si nevymýšlí," vysvětluje marketingová manažerka Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.

Připravili jsme pro vás několik otázek, které experti doporučují.

Odhalte charakter

Představte si, že jste umřeli a probudíte se v pekle. Proč jste tam skončili?

Jak je potenciální kolega schopen přijmout dopady svých činů? Uvědomuje si je? Co všechno na sebe práskne? Takové otázky pomohou odhalit, jaký je dotazovaný charakter a co je vůbec ochoten na sebe prozradit.

Popište situaci, během které pro vás bylo těžké učinit rozhodnutí a proč.

Takový úkol je vhodný, pokud chcete poznat, jak se účastník pohovoru rozhoduje a jak reaguje během krizových situací. Ukazuje se jeho analytické myšlení. Personalisté se takto často ptají zájemců o manažerské posty. Ti se totiž musí umět rozhodnout rychle a pod tlakem.

Byli jste někdy za výsledek své práce zkritizováni? Jak jste na to reagovali?

Kandidáti čekají spíše přímý dotaz na své stinné stránky, na takovouhle okliku nebývají příliš připraveni. Je tedy docela pravděpodobné, že odpoví spontánně a upřímně. "U této odpovědi lidé většinou projeví i jisté emoce. Ideální je pokračovat otázkou typu ,Jakou zkušenost jste si z této situace odnesl?‘ nebo ,V jaké atmosféře pak vaše spolupráce s dotyčným pokračovala?‘, uvádí majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting Olga Hyklová.

Počtář a týmový hráč

Vezmete si raději 5 % ze 40 kg, anebo 40 % z 5 kg?

Taková otázka pomůže, pokud má zpovídající pochybnosti o numerických schopnostech uchazeče. Důležitý není jen výsledek, ale také rychlost a postup při řešení. Kandidát může čekat i takové zapeklitosti jako: "Máte devět kuliček a jedna je těžší než ostatní. Jak pomocí rovnoramenné váhy zjistíte, která to je, když smíte vážit jen dvakrát?" či "Kolikrát za den se překryjí hodinové ručičky?"

Kdybyste se teď mohli přesunout kamkoliv na světě, kam by to bylo?

Takové otázky mohou odhalit, jestli je uchazeč týmovým hráčem, nebo samotářem. Pokud by jeho vytouženou destinací byl pustý ostrov nebo divočina bez jediného živáčka, nebude to nejspíš ten pravý pracovník do většího kolektivu.

Představte si rybník plný ryb. Jaká jste ryba?

"Pokud vás otázky vykolejí, klidně se na chvilku odmlčte, promyslete odpověď a pak zareagujte. Neustále myslete na to, že personalista se neptá jen tak," doporučuje pro změnu kandidátům Anna Knotková ze společnosti LMC. A ví proč. Personalista se skutečně neptá jen tak, zajímá ho, jakou roli hraje dotazovaný v týmu a jaká je jeho osobnost. Možná je také varianta: "Představte si zoo a řekněte mi, jaké zvíře je vám nejbližší."

Kandidát by si ale měl dát pozor, jaká slova v souvislosti s předchozím pracovním kolektivem volí. Může se totiž stát, že jeho upřímnost bude působit poněkud kontraproduktivně. "Řešili jsme výběrové řízení s kandidátem, který na otázku, jak by se charakterizoval jako pracovník, odpověděl, že je velmi nepříjemný kolega a že chce, abychom to věděli hned na úvod. Při detailnějším rozboru vyplynulo, že nemá rád zahálku a nechce se účastnit drbů v kuchyňském koutku a raději si dělá svoji práci. V některém z bývalých zaměstnání mu kvůli tomu kolegyně říkaly morous, a tak se rozhodl prezentovat u dalšího případného zaměstnavatele hned od začátku," varuje před nedorozuměním Martina Malečková z Advantage Consulting.

Hlavně ne "nevím"

Kolik je v USA ladičů pian?

Podivné a o ničem nevypovídající dotazy, říkáte si? Omyl, personalisté moc dobře vědí, proč je pokládají. Otázky typu "Kolik jezdí v Praze tramvají?" či "Jak byste mi prodal tuto tužku?" mají za cíl otestovat kreativitu dotazovaného. Jediná možnost, jak špatně odpovědět, je říct zkrátka "nevím".

Kdo je naše konkurence? V čem je jiná než naše firma?

Pro každého kandidáta je důležité se na pohovor řádně připravit a takováto otázka jeho přípravu velmi rychle prověří. Dotazovaný se nemusí bát ukázat, že umí být i kritický, někdy takovým směrem zpovídající sám i směřuje. Chce si prověřit objektivitu hodnocení potenciálního kolegy. "Řekněte mi dvě informace o naší firmě, které vás znepokojily nebo jste jim nerozuměl a mohl by to být důvod, proč byste naši nabídku nepřijal," uvádí další příklad Hyklová. Z odpovědi se kromě toho dá získat také zajímavá zpětná vazba.

Teď se ptáte vy!

Zdá se to jednoduché, ale na co by se zeptal uchazeč? I tato otázka mnohé napoví. Další zájem o nabízené místo ukazuje, že kandidát o práci skutečně stojí. Může ale také odzbrojit nějakým nečekaným a osobním dotazem. Hlavní je příliš dlouho nepřemýšlet a být bezprostřední. "Kolega obsadil do firmy pracovníka, u kterého se pohovor zvrtnul na diskusi o koních. Kdo jakého koně doma má, s jakými soutěžemi mají zkušenosti, jací jsou tam pořadatelé. Nakonec si plácli a téma rozvíjeli ještě další roky," vypráví Radomír Taláb ze společnosti Blue Ocean Management, která se věnuje prodeji produktů a služeb.

Jak naopak překvapit personalistu?

Personalisté chtějí uchazeče zaskočit, mnohdy ale bývají z odpovědí překvapeni právě oni. "Měla jsem interview s paní, která jako důvod, proč pro nás chce pracovat, uvedla, že současný zaměstnavatel po ní chce, aby intenzivně pracovala. U nás prý doufá, že najde pohodu, klid a nenáročnou práci, takže během dne jí zbyde čas i na telefonáty s kamarádkami či surfování na internetu," popisuje svůj zážitek s příliš otevřenou kandidátkou Lenka Matoušová, personální manažerka poradenské firmy PwC.

Překvapení může být ale také pozitivní a z pohovoru se pak mezi kolegy stane úsměvná historka. "Nikdy nezapomenu na člověka, který nám při dotazu na jeho osobní cíle bezelstně sdělil, že by si chtěl na zahradu pořídit hyenu. A ne, nešlo o kreativní pozici. Tato historka se u nás ve firmě stala legendou," uvádí Taláb.