Záplava zpráv z ukrajinského konfliktu poněkud utápí svědectví o tom, jak se v současnosti na poloostrově žije. Nakolik se naplnily sny a touhy té části krymské společnosti, která hlasovala v referendu pro připojení k Rusku, a nakolik se naplnily obavy té části, která hlasování bojkotovala?

Proto bylo velmi zajímavé si povídat s profesorem Vladimirem Kazarinem, vedoucím katedry ruské a světové literatury simferopolské státní univerzity, který přijel na Forum 2000 na pozvání Člověka v tísni.

"Vzdělávání se začalo okamžitě organizovat podle ruského vzoru. Tam existují federální univerzity, jedna vznikla v Simferopolu a druhá v Sevastopolu. Všechny ostatní školy s pár výjimkami se musely do nich začlenit. Třeba medicína dlouho bojovala za samostatnost, mají totiž dohody o nostrifikaci se západními univerzitami a o ty přišly. Dokonce stávkovaly a zahraniční studenti hrozili žalobami. Nakonec ale začlenili i je," říká profesor Kazarin.

Na univerzitě učí od roku 1981 a posledních třicet let vede katedru.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se